Poezie Sydney
I tam u protinožců na druhé straně polokoule má poezie nesčetně podob a své kouzlo. Je vnímaná jako perla vylovená z moře. Jako ibis kráčející parkem a shlížející se v kalužích. Jako ferry brázdící zátoku. Jako svítící mrakodrapy v černé obloze, jako kotvící zaoceánská loď v přístavu. Někdo při čtení poezie jihne, slyší hudbu, vidí příběh, cítí pohlazení a jsou i tací, kteří berou pero do ruky, aby zkrášlili sobě i ostatním život.