Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jiřina,
zítra Ljuba.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak se krteček opravdu dostal do kosmu
 
Když Zdeněk Miler posadil svého, generacemi dětí tak milovaného, krtečka do rakety, netušil, že by se něco takového mohlo stát doopravdy.
 
Když mi na chatě u mé kolegyně a přítelkyně Evy Střížovské na Slapech utekl pejsek Rozinka do protější chaty, netušila jsem, že navštívil „krtečkovy“ – Milerovy.
 
Když jsem se poprvé setkala s Indirou Feustelovou, manželkou amerického astronauta, s nímž se krteček dostal do vesmíru, ještě se nezdálo, že povedeme dialog převážně český.

 
Ačkoli jméno Indira dává tušit tatínkův indický původ, z maminčiných úst slýchala o myšce, která vařila kašičku a další říkánky i pohádky ve zpěvavém moravském nářečí. Malá Indira znala češtinu i od babičky Růženy Pojerové v maminčině rodném Znojmě, nicméně žila a vyrůstala na opačném kontinentu. Tam se také seznámila s Andrewem Feustelem, geologem a později astronautem NASA. A právě ona mu na jeho vesmírné mise „přibalila“ i malý kousek Česka; jako nanejvýš precizní žena činu svůj nápad nejdříve prodiskutovala s českými astronomy z Ondřejova – a s radostí přijala jejich návrh. Tak se v květnu 2009 dostaly do raketoplánu Atlantis s Andrew Feustelem také Písně kosmické od Jana Nerudy a česká vlajka. Napodruhé ho pak o dva roky později na palubě Endeavouru provázel právě krtek. A tak asi nikoho nepřekvapí, že už se přemýšlí, co s sebou Andrew vezme na misi třetí…
Indira si letos splnila svůj velký sen: absolvovala kurz českého jazyka na Univerzitě Karlově, jak prozradila novinářům při setkání v Akademii věd, kam ji doprovázeli i oba synové, v jejichž žilách tudíž také koluje část české krve.
 
Můžete prozradit, jak se Vaše maminka dostala do Ameriky?
Když se moje maminka Alena, rozená Pojerová, potkala s Vijay Bhatnagarem, který tehdy pracoval v Československé akademii věd, zamilovali se do sebe na první pohled a v roce 1965 se vzali. Protože sňatek s cizincem v té době umožňoval dostat se za hranice Československa, odstěhovali se do Nashvillu v Tenesee, kde jsem se narodila já. Můj mladší bratr Samir přišel na svět ve francouzském Toulouse, ale vyrostli jsme v Kanadě v ontarijském Cornwallu, kam jsme se pak přestěhovali.

Jak se v americko-indicko-české rodině mluvilo?
Maminka říká, že jsem jako tříletá hovořila čtyřmi jazyky: s maminkou česky, s tatínkem hindštinou, francouzsky s kamarádkou v Toulouse ve Francii a anglicky s rodiči té kamarádky.
  
Vaši synové od vás také slýchali české říkanky. Rozumějí česky?
Jak dvaadvacetiletý Ari, tak o dva roky mladší Aden rozumějí základním českým frázím. Ovšem po našem úžasném pobytu v České republice v letech 2009 a 2011 se mne ptal v té době šestnáctiletý Aden, jestli by mohl Česko navštívit úplně sám. Strávil nádherných šest týdnů s rodinou a přáteli, velmi si prohloubil zájem o Česko a zdokonalil se v češtině. Oba chlapci teď (rozuměj v květnu) se mnou strávili dva týdny v Praze, Plzni, Znojmě a Brně, a taky absolvovali pětihodinový polosoukromý kurz češtiny na Univerzitě Karlově, přesně na Ústavu jazykové a odborné přípravy. Aden by tady chtěl rok studovat češtinu, jakmile dokončí studium na McGillově univerzitě v Montrealu.

Za vším hledej ženu, říká se. Díky vám se tedy v roce 2009 dostaly Písně kosmické vskutku do kosmu. Jan Neruda by byl určitě nesmírně šťastný. Jak vás zrovna on napadl?
To byl výsledek týmové práce. Zmínila jsem se Andrewovi (Drewovi), že bych opravdu ráda sdílela tak úžasnou zkušenost z vědy, techniky a kosmu s lidmi v České republice. Andrew kontaktoval ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR, dr. Petra Heinzela. A tak to všechno začalo…

Nyní se Vám podařilo absolvovat kurz češtiny na Ústavu jazykové a odborné přípravy Vaší vysněné Univerzity Karlovy v Praze. Co bylo nejzajímavější? A co nejtěžší?
Tím, že jsem absolvovala šestitýdenní intenzivní jazykový kurz na Karlově univerzitě, se mi splnil sen. Musím říci, že jsem měla jednu z nejlepších učitelů na světě! Úžasná Eva Loblová byla hodná, trpělivá a starostlivá. Celé oddělení UJOP je fenomenální. Zajímaví byli i všichni spolužáci, skutečně jsme si rozuměli. Sledovali jsme společně filmy, procházeli se po Vyšehradě – jednom z mých nejoblíbenějších míst v Praze -, chodili na obědy, pikniky a koncerty. A pořád zůstáváme ve spojení.
 
Kurzů se účastní lidé z celého světa. Dokážete se udržet, abyste se spolu bavili jen česky?
Pouhých nás šest ve třídě ano. Spolužáci pocházeli z USA, Ruska, Ukrajiny a Švýcarska. Učitelka naše pokroky velmi chválila, protože jsme se každým týdnem zlepšovali a bavili jsme se spolu česky.

Není to obtížné, když potřebujete vyjádřit okamžitý nápad, myšlenku, emoci?
Věřím, že v mém případě pomohlo, že jsem logopedkou. Jsem zvyklá používat ruce, výraz v obličeji a uvědomuji si veškerou neverbální komunikaci, kterou využívám u pacientů. Přesně to je učím, když mají problémy například po mozkové mrtvici. Takže když mám vyjádřit emoci nebo myšlenku, použiji česká slova, ale také výraz tváře a gesta, abych předala dál, co mám na mysli.
 
Dají se z Vašeho pohledu porovnat Američané, Indové, Češi?
Všichni jsme lidé. Rodíme se, žijeme, umíráme. Máme věci společné i rozdílné, ale všichni toužíme po štěstí, míru a lásce. Rozdíly v našich kulturách nám dodávají jedinečnost, která činí život zajímavým a krásným. Jako Kanaďanku se všemi mými kořeny ze mne dělají všechny čtyři rozdílné kultury to, kým jsem. A jsem velmi šťastná.

 

Váš muž, jeden z nejzkušenějších astronautů v NASA, původní profesí geofyzik, se už chystá na další misi. Tentokrát Vám „odletí“ na půl roku. Jistě o něj máte obavy - to stejný strach, nebo se postupně mění? Dá se říci, že je to vlastně „jen“ trochu jiné povolání?
To je skvělá otázka. Pokaždé, když se Drew vydává do vesmíru, modlím se za něj, aby letěl, aby absolvoval skvělou misi a aby se nám v pořádku vrátil. Spolu s ostatními astronauty jsou objeviteli pro celé lidstvo. Výsledky vědeckých experimentů prováděných v kosmu vedou k využití v naší pozemské medicíně a technologii. Rozum ani nepobere, kolik jsme toho dosáhli za 50 let, co se vydávají lidé do Vesmíru. Za pouhých 50 let! A k objevování je čím dál více…
 
Špitá se, že by měl Andrew za dva roky doplnit posádku na ruské lodi Sojuz, která astronauty dopraví na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Vím, že s radostí přijímáte každou výzvu, naučit se nový jazyk, takže ovládáte i ruštinu. Jako logopedka máte navíc velikou praxi v odčítání mimoverbální komunikace. Ať se vám podaří vybrat za nás nějakého skvělého posla do vesmíru, a také ať vám pomáhá i čeština jako mateřská řeč, jak sama říkáte.
Děkuji za příležitost promluvit si o mém původu, o naplnění mého snu o zdokonalení češtiny – doufám, že v něm budu pokračovat!
 
Děkuji a na shledanou,
Indira Neustel

 
(Na snímku Indira Feustelová se svými syny, foto S. Kyselová, Akademický bulletin AV ČR)
 
S paní Indirou Feustel hovořila Marina Hužvárová
 
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 18.07.2016  10:54
 Datum
Jméno
Téma
 18.07.  10:54 Pokorný
 18.07.  09:54 ferbl
 18.07.  08:46 Von
 18.07.  08:17 kusan
 18.07.  07:49 LenkaP
 18.07.  07:04 zdenekJ