Pohled z okna
Postupně se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se přáteli. Je tak na místě, kdo chce (není podmínkou), přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Tentokrát je to pohled zpět – na zimní prázdniny.
Zimní prázdniny
Letošní zima v naší oblasti nebyla štědrá na velké množství sněhu oproti jiným rokům, a tak lyžování u nás bohužel nepřipadalo v úvahu. Byly roky, že u nás dlouhodobě bylo přes 20 cm sněhu a na lyžích jsme jezdili přímo od domu dolů do vesnice třeba na nákup či na poštu.
altán
Naši vnuci si lyžování letos užili 14 dní v Jizerských horách se skautem a o zimních prázdninách byli u nás na stráni pod lesem. Neměli již tedy velkou potřebu lyžovat, ale mít nějaký program, který by je nenudil ba naopak, vyprovokoval k aktivitě.
Zdejší krajina je velice členitá s množstvím roklí a velice strmých strání, protkaných bezpočtem potůčků a potoků, kterým pak samozřejmě vévodí řeka Sázava a Vltava. Les je zde složen převážně ze smrkového porostu, který je však prostoupen hojně borovicí, modřínem, dubem, bukem a břízou. V menší míře zde najdeme jedli, habr a akát. V údolích pak především kolem vodních toků je zastoupen olší a vrbou.
potůček s vodopádem
Stom s parohy jelena
krmelec
Z živočišné říši je zde největším daněk. Toho však nalezneme bohužel dnes již převážně v chráněných územích. I tak není snadné je vidět. Musíme si najít jejich nejčerstvější stopy a začít je pronásledovat mnohdy i po dlouhé hodiny. Jejich plachost je vskutku obdivuhodná, a tak praskající větvičky či vrzající sníh pod našimi botami nás naprosto připraví o možnost se k daňkům přiblížit na trochu přijatelnější vzdálenost. Navíc daňci se velice rádi pohybují v lesních hvozdech, které je výborně schovávají a nabízejí jim i docela slušné množství potravy, především pokud je les prostoupen dubovým a bukovým porostem. Na mýtiny vystupují docela neradi a pokud tak učiní, je vždy na stáži vůdčí samec, či laň, kteří celé stádo hlídají, ale také shánějí do houfu nezbedné mladé jedince.
daňci
velká dutina stromu
Hojnější je zde srnčí zvěř, kterou v průběhu roku můžeme vidět nejen v lesních hvozdech u krmelců, ale také odpočívající v hustých porostech především na jižních stráních. Velmi často však také na polích a loukách. V zimním období pak především pasoucí se na řepce.
srnky
Černá zvěř je zde přemnožena a v současné době způsobuje bohužel spíše více škod jak užitku. Máme-li štěstí, můžeme vidět i lišku, zajíce polního, králíka divokého, kunu, lasičku, či veverku. Vzácné je vidět divokého krocana, perličku, bažanta královského, bažanta černého a koroptev polní. Častěji můžeme vidět bažanta obecného, i když i jeho stav v poslední roce povážlivě poklesl.
Z ptáků je největší volavka popelavá, kterou najdeme nejen kolem vodních toků, ale velice často i na polích, číhajících na svoji kořist.
Na obloze často nejen vidíme, ale i slyšíme z dravců káně lesní, krkavce, vránu, poštolku obecnou, vzácněji pak jestřába lesního.
V lesních hvozdech je největším výr velký, který je zde však vidět pouze na několika ojedinělých místech. Daleko rozšířenější je však sova, výr, sýček. Naši přítomnost v lese prozradí sojka obecná, můžeme zde však vidět i kavku, hrdličku, divokého holuba i největšího stěhovavého holuba hřivnáče.
Z datlovitých ptáků je zde největší datel černý, kterého je možno docela dobře najít na četných místech. Rozšířená je žluna zelená, strakapoud velký a brhlík, který je mistrem v úpravě vletového otvoru, jsou tu šoupálci. Datlové velice často zalétají i k lidským příbytkům, především v zimním období.
žluna
brhlík
Z drozdovitých ptáků pak kos černý, drozd zpěvný a v zimním období pak především kvíčala, která se objevuje převážně ve velkých hejnech. Kvíčala vyhledává především opuštěné ovocné sady, kde si s chutí pochutnává na ovoci, nebo trnkovité porosty zastoupené šípky. Budeme-li mít štěstí a kvíčaly uvidíme sedět vysoko v koruně stromu za silného větru, budeme překvapeni, jak dokáže vítr načechrat jejich peří k nepoznání. Kvíčala pak vskutku vypadá spíše jako papoušek kakadu.
Z drobného ptactva je zde hojně zastoupena sýkorka koňadra, modřinka, babka a parukářka. Najdeme zde i dokonce příbuzný rod, a to mlynaříka dlouhoocasého. Ale jeho podélně kruhovité hnízdo na konci větví stromů jen těžko objevíme. Velmi často můžeme vidět strnada, zvonka zeleného, červenku obecnou, vrabce polního, méně pak střízlíka, kteří k nám v zimě zalétají do krmítek. Stehlíka uvidíme především na poli ve větších hejnech, skřivan pak na nás bude pokřikovat z hůry při našich cestách. Konipase horského uvidíme v okolí vodních toků, kde nás na sebe upozorní kmitajícím ocáskem.
sýkorka parukářka
brkoslav severní
Naším bezprostředně nejvyšším místem s pěkným výhledem je u obce Sulice místo zvané Mandava 480m/m. Na tomto místě najdeme památník s rozhlednou vysokou 12 m, které byly jako celek postaveny v roce 1931. Památník připomíná událost z roku 1419, kdy se na tomto místě setkali stoupenci husitského hnutí pod vedením Václava Korandy. Z místa při dobré viditelnosti jsou daleké výhledy do kraje. Říká se, že je mnohdy odsud vidět i Ještěd, či Krkonoše. Rozhlednu již bohužel na východní straně přerostly stromy z přilehlého hájku, a tak vlastní výhled z rozhledny máme tímto směrem znemožněn. Zakryté pasáže však jsou velice dobře vidět, když si zajdeme kousek stranou před stromy hájku.
pomník s rozhlednou
Luděk Horký
Další foto ve fotogalerii (klikni)