Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak vznikly kavárny
 
Kde se káva pila poprvé, není známo, ale výzkumy a především kroniky určují pravlast jako nápoje – Jemen. Zde se kávovníky pěstovaly na zavlažovacích polích v kultuře už ve 14. století. Káva zde ale nebyla nápojem všeobecně rozšířeným. 

Spolehlivé prameny uvádějí, že kávu už v dnešní podobě černého nápoje pili jako první muslimští mystikové súfí. Ti objevili její povzbuzující účinek a znali, že káva zahání spánek a povzbuzuje duševní činnost a tak napomáhá při jejich meditacích a obřadech.

Káva a její pití se později v Arábii rozšířilo do větších městských center. Již koncem 15. století poutníci a obchodníci přinesli kávu do Mekky, Mediny, také do Egypta a do všech částí islámského světa. 

Pití kávy napomáhalo shromažďování lidí a vyvolávalo povzbuzení ke konverzacím. Lidé rádi poseděli a postáli nad šálkem horkého nápoje. Místa, kde se káva nabízela, se stala známými a oblíbenými. Později nabízela zábavu, hudbu, tanec, odpočinek a příjemnou atmosféru. Káva také podněcovala pijáky k politickým diskusím, ale i k podvratným plánům. 

Rychlé šíření pití kávy a vznik kaváren narážely od svých počátků i na odpor tehdejších vládců a náboženských hodnostářů. Ti se brzy  postavili proti pití kávy a usilovali o uzavření kaváren a zákaz prodeje kávy. Považovali kavárny za útočiště nespokojených živlů, místa korupce a nepokoje, který prý ruší klidný život národa. 

Z historie Orientu, ale i Evropy je známo několik takových snah kolem zákazu pití kávy a uzavírání prvních kaváren. Tyto snahy však neměly dlouhého trvání. Obchod s kávou a zvyk pití kávy se rychle šířil. Začátkem 17. století bylo například v Káhiře již 2000 kavárniček. 

Z dob turecké okupace ve 14. a 15. století a za tureckých válek od poloviny 17. století se lidé už ze zvyku shromažďovali kolem potulného prodavače kávy na místech, kde si zrovna udělal oheň. Na něm ohříval a vařil vodu pro zákazníky, kteří u něj pili kávu. Holič zde holil hlavy a potulný vyprávěč vyprávěl novinky ze světa a klepy z okolí. Rodily se důvody vzniku kavárny. 

V Evropě tento zvyk vymizel, ale v mnoha zemích světa potulní prodavači kávy prodávají lidem kávu dodnes na ulicích u svého ohniště (např.v Indii, Nepálu, Vietnamu, Iránu i jinde). 

Jak přišli ke kávě Evropané? 

Poprvé kávu do Evropy přivezli Benátčané z Konstantinopole počátkem 17. století. Káva se nejdříve prodávala s malým úspěchem v lékárnách. Až se postupem let rozšířily a zdomácněly návody na pražení kávy a její mletí, začala spotřeba kávy a její pití rychle růst. V té době kolem 50. let 17.století vznikají první kavárny v Evropě.

Spolehlivé zprávy o kavárnách z počátku 17. století nemáme, ale vznikaly jistě v největších obchodních centrech tehdejšího světa, V Benátkách, Amsterodamu a v Londýně. Doložené zprávy hovoří o jedné z prvních kaváren v Londýně z roku 1652. V Anglii však brzy káva ustoupila oblíbenému čaji.
Již z roku 1683 jsou doloženy písemné zprávy o velmi rozšířeném obchodu s kávou a zřizování kaváren v Benátkách. V té době byla nejvíce proslavena kavárna Florian, založena v roce 1720 Florianem Franceskonim v arkádách na náměstí sv. Marka. 

Do Francie se káva dostala s obchodem z Neapole. Do Německa rozšířili kávu také hugenoti, přesídlenci a emigranti, kteří se zde usadili v době náboženských nepokojů ve vlasti 

Opravdovou věhlasnou kavárnu otevřel v Paříži v roce 1686 italský šlechtic Procopio di Caltelli. Její elegantní a noblesní zařízení s goblény, zrcadly a mramorovými stolky vytvářely pocit elegance a lákavého prostředí. Od počátku kavárna sloužila jako významný společenský fenomén Paříže, lidé zde chodili proto, aby viděli slavné osobnosti, četli zde noviny a diskutovali.Tato slavná kavárna „Prokop“ slouží Pařížanům a turistům dodnes. Od svého založení se v kavárně podávala čokoláda, likéry, cukroví a později také italská zmrzlina. 

V Paříži založil jednu z prvních kaváren také Peršan Gregor , vedle divadla ComedieFrancais v roce 1689. Patřila mezi věhlasné divadelní kavárny, kterou navštěvovali umělci, malíři, spisovatelé mecenáši kulturního života, zvědavci a především lidé od divadla 

První zprávy o kávě ve Vídni se datuje kolem roku 1668, ale většího rozšíření káva dosáhla až zásluhou Turků. Po prohrané bitvě při obléhání Vídně v roce 1683 zanechali Turci na bojišti značné množství kávy. Tu však Vídeňáci neznali. Kávu v pytlích „s krmením pro velbloudy“ rozpoznal až zcestovalý Vídeňák Kolschitzky. V roce 1685 získal koncesi na první kavárnu. Sám se zasloužil o další vývoj nápoje tím, že započal kávu sladit (nejdříve medem, později cukrem) a poprvé zbavoval kávu sedliny cezením. To jeho kávu i kavárnu velmi proslavilo. 

Prvním pražským kavárníkem byl Theodato z Damašku (zemřel v Praze v roce 1740). Tento Syřan vařil kávu nejdříve ve svém bytě a podával ji ve stánku na ulici. Později zřídil s úspěchem první kavárnu v Praze na Starém Městě v Karlově ulici. První kavárnu v Brně založil Turek Achmet počátkem 18. století. 

Kavárny měly velký vliv na kulturní, politický a obchodní život měst. Byla to místa setkávání příslušníků „lepší“ společnosti z měšťanských kruhů, scházeli se tu studenti, vzdělanci a obchodníci. Na základě schůzek a setkání v kavárnách vznikaly nové myšlenkové proudy mezi diskutujícími tvořila se nová společenství, ale i politické strany, banky a četné firmy. 

Káva byla snad u všeho, co se týkalo i českého veřejného života 2.poloviny 19 . století. Pil ji Josef Jungman, František Palacký, Božena Němcová, Karolína Světlá a každý, kdo ve vlasteneckých poměrech pražských něco znamenal. Ale byl to poměrně malý okruh lidí, tak malý, že kdyby – jak se říkalo – spadl strop kavárny U Komárků, kde se scházela vlastenecká společnost, tak by národní obrození vypadalo úplně jinak. 

V kavárně vznikla i dnešní burza. Byly zde založeny nejedny noviny, spisovatelé, umělci, novináři a herci zde přijímali své ctitele a obdivovatele, čerpali náměty a sledovali dění. Samozřejmě, že se zde také „kuly pikle“. Pití kávy v prvních kavárnách však zcela novým způsobem rozvíjelo, obohatilo a zpříjemňovalo především společenský život.
 
Zdenka Franková
 
Umíte uvařit dobrou kávu?
(trocha inspirace)
 
 
Mexická káva 
Do 150 ml vody přidáte 2 polévkové lžíce kávy hruběji nebo nahrubo pomleté, hnědý cukr na dochucení a kousek skořice. Na mírném ohni přiveďte do varu a odstavte. Promíchejte a vraťte znovu na oheň. Když začne káva znovu vařit, zceďte nápoj a podávejte.
 
 
Káva s mlékem 
Pro německou kávu je charakteristická mléčná složka nápoje. Zvláštnost této kávy je v kombinaci chuti a vůně kávy s chutí zjemňujícího mléka. Připravuje se tak, že hotová káva v konvici se nalévá do poloviny širokého, otevřeného šálku a doplní se horkou smetanou nebo mlékem. K německé kávě se vždy podával moučník. Zvláštní variace tohoto nápoje je známa v podobě mramorované kávy, kdy do silné kávy v šálku se lžičkou nalije sladká smetana nebo mléko a nápoj se již nemíchá. Podstatný efekt nápoje spočívá ve střídavém kontrastu barvy a chuti – hořké kávy a sladké smetany.
 
Káva s rumem 
Rum nelijeme přímo do hotové kávy. Tento způsob je nouzovou konzumační zkratkou pro poměrně spolehlivě vyhraněný okruh spotřebitelů. Připravíme na malou pánev 6 hřebíčků, 1 tyčinku skořice, 4 kostky cukru, část kůry z jednoho pomeranče a 75 ml rumu. K tomu připravte 300 ml silné kávy. Rumu musí být tolik, aby všechny přísady na pánvi překryl. Pánev mírně zahřívejte nad ohněm, dokud se cukr nerozpustí.Vše pak nalijte do horké kávy, zceďte a podávejte.
 
Vídeňská káva 
Pro dobrou vídeňskou kávu potřebujete 150 ml šlehačky, 1 polévkovou lžíci práškového cukru (polevového) , 600 ml silné kávy (hotové) a 1 polévkou lžíci práškového kakaa. Vyšlehejte šlehačku do tuha a postupně zahustěte cukrem. Před podáním se šlehačka zmrazí. Kávu nalijte do šálků a na hladinu horké kávy přidejte šlehačku a poprašte kakaem.

 
Zobrazit všechny články autorky

 



Komentáře
Poslední komentář: 10.09.2023  21:50
 Datum
Jméno
Téma
 10.09.  21:50 Evussa
 10.09.  14:16 Zdenka
 10.09.  11:56 Přemek
 10.09.  11:48 olga janíčková
 10.09.  11:35 Von
 10.09.  11:13 Vesuviana
 10.09.  10:43 olga janíčková
 10.09.  09:31 Vladimír Kříž