iv atmosféry na umìní
V textech svìtových i našich evergreenù a hitù se to ovšem všemi mo¾nými atmosférickými jevy pøímo hem¾í! A - svìte div se – kdy¾ re¾izér Z. Podskalský kdysi sledoval, která slova se v textech vyskytují nejèastìji, vyhrála to samozøejmì láska, ale na bednu, tedy na stupnì vítìzù se na tøetí místo dostal – DÉŠ«! Není se co divit, je to pøece slovíèko snad ve všech jazycích nádhernì laskavé, voòavé, a nejen v uších pøímo pohladí. Dùkaz pak nacházíme dokonce v názvu jedné krásné písnièky – Lásko voníš deštìm. Jinak Gene Kelly v dešti tancuje i zpívá, déš» stéká po oknech, do skel bubnují kapky, m¾í do vlasù, a tak dále, a tak podobnì. Vìtry rùzné intenzity od jarního vánku, který èechrá vlasy, a¾ po nièivý blizard èi skuèící mistral jsou také v textech i u interpretù velmi oblíbené; tiše padá sníh, snìhové vloèky tají na jazyku, na obloze tetelí se mráèky, nìkdy bývá bouølivé poèasí, pøi nìm¾ není radno chodit ven, jindy a velmi èasto se nádhernì opìvuje duha.
