Pojïte s námi do bijáku aneb Kino, biograf, bijásek
Máte zrovna volnou chvíli, kousek vzácného èasu? Staèí se jen v pohodlí posadit a kliknout na odkaz krátkého filmu, který je v¾dy po ruce. Iluze velkofilmu nás uvede do seriálu amatérských snímkù z rùzného prostøedí, nevypulírovaného profesionální úpravou a dokonalou technikou. Nabídne vám prostý námìt, jaký za¾íváte dennì pøi své práci, pøi ¾ivotì rodiny a bì¾ných starostech. Uká¾e vám na místa, kde jste ještì nebyli, nebo jste je shlédli ponìkud jinak a upomene vám pohledy vašich vzpomínek z fotografií, které jste pøi cestování nasbírali.
Poslechnete si hudbu, která vás uklidní nebo uvede do pøíjemné nálady s pohledy na památky a významná místa naší zemì. To vše mù¾ete spatøit v novém seriálu amatérských snímkù, které mimo dobré nálady pøinesou i plno inspirace. Dopøejme si prosté krásy a poutavých pohledù na Senior tipu. Uvedené filmy jsou zveøejnìny se souhlasem autorù.
* * *
Útulný svìt èokolády
Pokud zatou¾íte ochutnat pokrm bohù – Theobroma Cacao, projdìte se muzeem èokolády v Táboøe. Naleznete pøekvapivý svìt èokolády, pohádek, tajuplný svìt podzemí se skøítky a èerty. Jistì si odnesete nejen hezké zá¾itky, ale i nìco na ochutnání.
Kdy¾ se øekne èokoláda, jistì si ka¾dý vybaví pøíjemnou, sladkou, kakaovou chu», rozplývající se na jazyku. Èokoláda se prodává ve ètyøech druzích, jako by nestaèila jen jedna, mlsáme èokoládu hoøkou, mléènou, bílou a v poslední dobì také rubínovou. V èeské republice vychází prùmìrná roèní spotøeba na hlavu neuvìøitelných šest kilogramù èokolády a èokoládových cukrovinek. Švýcary bychom museli dohánìt, u nich je to devìt kilogramù.
Je známo, ¾e èokoláda zmíròuje stavy deprese, zlepšuje náladu a posiluje imunitní systém. Její u¾ívání brání sra¾eninám v krvi a hromadìní cholesterolu na cévních stìnách. Zlepšuje se krevní obìh a èinnost srdce. S mírným u¾itím této laskominy se sni¾uje riziko vzniku rakoviny, senné rýmy a ¾aludeèních vøedù. Tak si pochutnejte a k filmu si dejte ètvereèek dobré èokolády.
Stìhovat zaøízení, nábytek a vìci známe, ale pøestìhovat most, je urèitì zále¾itost velmi neobvyklá a neèekaná. Díky filmu zkušeného neprofesionálního filmaøe Václava Foøta, èlena nejstaršího amatérského klubu filmaøù Èeské republiky, zalo¾eného ji¾ v roce 1935, máme zachován dokument o této velmi zajímavé a ojedinìlé práci.
Most byl v roce 1989 slavnostnì prohlášen za národní technickou památku a bylo rozhodnuto ho zachovat. Samotné natáèení celého pøestìhování mostu trvalo více jak dva roky usilovné práce. Autor tak divákùm poskytuje èasový sled jednotlivých slo¾itých operací. Stavba øetìzového mostu pøes øeku Lu¾nici u Stádlece byla unikátní ve svém postupu jeho rozebrání, oèíslování jednotlivých èástí a jejich ulo¾ení. Jednou z podmínek bylo pou¾ívání mostu pro bì¾ný provoz. Proto bylo peèlivì vybráno místo pro jeho stavbu s úpravou pøístupových cest. V roce 2006 byl most po rekonstrukci znovu otevøen.
Pro své výlety je nedaleko Mšena mo¾né vyu¾ít krátké zastavení u kdysi pùsobivého letoviska s hotelem Harasov, který byl vrácen rodu Lobkovicù a u tajemného bývalého hradu Hrzánù z Harasova. Malebné rekreaèní místo v ji¾ní èásti Kokoøínského dolu pøi silnici u Harasovské tùnì (rybníka), obklopené lesnatými stránìmi a pískovcovými skalami poskytuje pøíjemný pobyt. Na skále nad výpustí tùnì stával hrádek postavený snad kolem roku 1420 Hrzánìm z Harasova. Zde má pùvod legenda o Krvomlýnu opøedeného povìstmi. Jediným zbytkem hrádku je ze sklepení upravený skalní byt.
V rybníce se chovají štiky a kapøi rùzných velikostí a ty bývají jednou za tøi roky, pøi vypouštìní vody, vyloveny. Harasovskou tùni, na rozloze 7 hektarù, dr¾í hráz a stavidla. Podle starých map protékaly hrází dvì strouhy. Pro výletníky je zde také upravená mo¾nost koupání.
* * *
Kolá¾ anotaèního obrázku Eva Rydrychová
Foto øetìzového mostu Wikipedie: autor Michal Ritter
Foto Harasovské tùnì Petr Fabián
Foto Václava Foøta http://ondrej-suchy.cz/minuty-ondreje-sucheho-2/ Zobrazit všechny èlánky autora
Stìhovat zaøízení, nábytek a vìci známe, ale pøestìhovat most, je urèitì zále¾itost velmi neobvyklá a neèekaná. Díky filmu zkušeného neprofesionálního filmaøe Václava Foøta, èlena nejstaršího amatérského klubu filmaøù Èeské republiky, zalo¾eného ji¾ v roce 1935, máme zachován dokument o této velmi zajímavé a ojedinìlé práci.
