Zvony doprovázely èlovìka od kolébky a¾ do hrobu. Zvon je vlastnì samozvuèný bicí nástroj kalichového tvaru tvoøený tìlem zvonu s pohyblivým srdcem, které je zavìšeno uprostøed. Bývá zdoben nápisy, reliéfy a naladìn na konkrétní tón. Za patrona zvonù je pova¾ován biskup Paulinus z Noly v Kampánií (z roku 431), který podle legendy slyšel z kvìtù zvonkù nadpozemské zvuky. To ho pøivedlo na myšlenku napodobení nástroje z kovu.
Nejstarší známý bronzový zvonek byl nalezen v Ninive a pochází z 8 století pøed našim letopoètem. V køes»anství se pro nábo¾enské úèely zaèaly pou¾ívat u klášterù od 5 století.
U nás nejstarší písemnì dolo¾ené zvony jsou z 9 století ve staroslovìnské legendì o svatém Václavovi. Zvony se brzy zaèaly uplatòovat v kostelích, kaplích, domech, nádra¾ích i školách. Stal se z nìho dùle¾itý informaèní nástroj. Svolával vìøící k modlitbám, umo¾òoval orientaci v èase, oznamoval narození i úmrtí èlovìka, ale hlavnì varoval pøed blí¾ícím nebezpeèím.
Nejstarší zvon u nás má na svém plášti uveden rok 1286 a je v chebském muzeu. Staromìstská radnice v Praze mìla zvon z roku 1313, který byl znièen v kvìtnu 1945 a dochovaly se z nìho jen zbytky. Stále v provozu je zvon Ave Maria z roku 1322 ve zvonici nedaleko minoritského kostela v Benešovì Na Karlovì.
Zvony se liší nejen velikostí a svým hlasem, ale i zpùsobem zavìšení.
Raritou jsou „obrácené“ zvony v Kouøimi a v Rovensku pod Troskami. Stojí hlavou dolù. Pøi zvonìní se vrací do bì¾né polohy šlapáním na páku pøipevnìnou ke zvonkové hlavì. Øíkala se jim rebelské èi husitské. V Rovensku mají zvony tøi, Jana Køtitele, Václava a Jiøího. Pùvodnì byly zavìšeny, ale vrchnost nechala odstranit provazy, a tak se zvoníci nauèili je rozhoupávat šlapáním. Je to dost nároèné a novým zvoníkùm trvá pùl roku pøi ka¾dodenním cvièení, ne¾ se to nauèí. Zvon Svatý Václav pøestal pravidelnì zvonit v roce 1942 a znovu do pohybu byl uveden a¾ po roce 1990.
Vìtšina zvonù mìla jméno a» podle èeských patronù, podle svìtce, kterému byl kostel zasvìcen, nebo podle donátora èi pøíslušného zvonaøe. Mnoho zvonù bylo ukradeno a znièeno i v souèasnosti, jako zvon z kostela svatého Floriána z Krásného Bøezna v Ústí nad Labem. Byl z roku 1601, v roce 1999 byl vyhozen z okna a jeho zbytky prodány ve sbìrných surovinách. Odborníci ocenili škodu ve výši 750 tisíc korun, historická cena je nevyèíslitelná.
Zvonice a kostel sv. Václava na Týnì
Pùvod vodnáøského zvonu, jeho¾ vnitøek tvoøí voda, nebyl doposud objasnìn, ale jako rituální hudební nástroj je znám ji¾ tisíce let. Po jeho rozeznìní se rozehraje mnoho rovin a alikvótních tónù, které se vnímají nejen sluchem, ale celým tìlem. I u nás lze tuto hudbu slyšet, existují i nahrané koncerty na DVD.
Nejvìtším nepøítelem zvonù byl po¾ár a váleèné rekvizice. Lidé mìli ke svým zvonùm velký vztah, pøed jeho zavìšením docházelo k jeho vysvìcení, co¾ byla velká událost, kterou si dlouho pamatovali a ka¾dé zvonìní jim to pøipomínalo. Proto je bránili i pøed rekvizicemi a sna¾ili se je ukrýt. V dobì I. svìtové války objí¾dìla komise, která podle naøízení musela nechat nejmenší zvon a ohledy se braly i na historické zvony. Nìkdy pomohl zásah církevních autorit, nìkde prostì vojáky dùkladnì opili a zvony se „nenašly“ nebo jako v Klenèí pod Èerchovem je zakopali na poli. To se ale týkalo jen ojedinìlých pøípadù. Za První republiky se vìtšina zvonù opìt doplnila, za druhé svìtové války se bralo úplnì vše. Morava tak pøišla prakticky skoro o všechny (zùstalo jich tam jen 6%) v Èechách zùstalo 13% zvonù.
Výroba zvonu je velmi nároèná jak z hlediska surovin a energií, øemeslný um se dìdí z pokolení na pokolení. Zvonaø také pozná v jaké zemi byl zvon vyroben podle zdobení. V Nìmecku se zvony moc nezdobí, za to španìlské a italské bývají pøekrásnì zdobené. Nejvíce práce mají zvonaøi v dobì pøed obecnými volbami, proto¾e se radní potøebují zviditelnit a zvon ka¾dý slyší a vidí. Zvon nejen pøipomíná dobu pøedkù, ale má i svou estetickou roli, pokud jsou zvony sladìné pak i doplòuji krajinu.
Poøízení zvonu není levná zále¾itost, konají se sbírky mezi vìøícími i dalšími obèany a nejen ti starší, ale i mladí vìnují peníze, nìco pøidávají i obce. Lidé uva¾ují co vlastnì po nich zùstane a zvon vydr¾í staletí. Na Kunìtické Hoøe byl zvon jménem Kateøina ji¾ v roce 1715 a pøe¾il celou dobu a¾ do dneška. Po opravì zámecké kaple nemohl být instalován, proto¾e byl poškozen po pádu. Byl nahrazen novým a Kateøina je vystavena v hradním paláci.
Nejvìtším zavìšeným zvonem je „Tlustý Petr“ v Kolínì nad Rýnem vá¾ící 24 tun, byl vysvìcen v roce 1924 jako paradoxnì nìmecký zvon míru. Jeho pøedchùdce byl odlit v roce 1873 z dìl ukoøistìných francouzské armádì, ale v roce 1918 byl pøetaven k váleèným úèelùm.
Nejvìtší zvon u nás je Zikmund ve Svatováclavské katedrály z roku 1549 vá¾ící 16,5 tuny. Jeho srdce puklo v roce 2002 a ¾e puknutí podle legendy nevìští nic dobrého dokázaly rozsáhlé povodnì nedlouho poté u nás. (Svatovítské zvony podle velikosti Zikmund 1549,Václav 1542, Jan Køtitel 1546, Dominik 2012, Josef 1602, Marie 2012, Je¾íš 2012 tøi zvony chybìly od první svìtové války byly a¾ v roce 2012 nahrazeny).
Kdy¾ upadlo srdce 6.1.2011„Tlustému Petrovi“ voda zaèala zaplavovat nìmecká mìsta od 10.1.2011.
V Evropì patøí mezi nejznámìjší ètrnácti tunový Big Ben na londýnském parlamentu, jeho¾ typické zvonìní se stalo souèástí hlavních zpravodajských relací v Anglii. U nás oznaèovalo radiové vysílání Volá Londýn.
Ka¾dý zvon má svùj osud a mohl by vyprávìt. Ale 9801 zvonù, které byly v roce 1942 odvezeny do øíšských hutí a roztaveny na nábojnice u¾ na vìky mlèí. Na jejich památku vznikl zvon 9801, který zahájil koncert Pro Evropu na Vltavì v nedávné dobì. Byl vyroben v rakouské firmì Grassmayr v Innsburku, která má zkušenosti v odlévání velkých zvonù. Mìøí 187 cm, vá¾í pøesnì 9801 kg a obsahuje 78% slitiny a 22% cínu, je zdobený. Jeho ocelové srdce vá¾í 400kg. Na zvonu je namontovaná døevìná modøínová hlava na zavìšení. Zatím je umístìn na pontonu na øece Vltavì, pozdìji bude umístìn na Rohanském ostrovì v Praze na místì, kde byly soustøedìny zvony pøed odvezením do øíšských hutí.
Na Vltavì se rozeznìl Zvon 9801
Zvon byl poøízen ze sbírky, která není ukonèena, proto¾e zatím ještì peníze na nìj chybí a zároveò je sbírka rozšíøena i na další chybìjící zvony. Za ka¾dých symbolických 980,10 korun, které dárci nasbírají pomocí zaslaných DMS ve tvaru DMS ZVON 90 na èíslo 87777, zvonièka na Zvon 9801 symbolicky zazvoní jedním úderem. Pokud se na transparentním úètu 9801 19801 1 / 2010 nasèítá 9801korun, zvonièka zazvoní pøispìvatelùm trojúderem kladívka.
Co závìrem popøát všem zvonùm svìta? Zvoòte dlouhá léta lidem jen pro radost.
ZVONY
