KNIHA KNIH - 8 Jób
Kniha Jóbova je hlubokým zamyšlením nad otázkou lidského utrpení. Touto problematikou se zabývali velicí myslitelé všech dob, ale Jób je všechny pøevyšuje. Ukazuje, ¾e lidské úvahy nemohou dát koneènou odpovìï na všechny otázky po smyslu ¾ivota a nemohou tudí¾ ani vysvìtlit a zdùvodnit lidské utrpení. Otázku je mo¾no øešit jen z hlediska víry. Tím se však nutnì posune dùraz a na první místo vstupuje Bùh. Otázka lidského utrpení se stává otázkou po Bo¾í spravedlnosti, ba vùbec po Bo¾í vìrohodnosti. Bùh pøece prohlásil, kdy¾ skonèil své stvoøitelské dílo, ¾e „všechno bylo velmi dobré“. Potvrdí to èlovìk svou vìrností k nìmu i v utrpení? Nebo vìøí jen proto, ¾e mu z toho kyne prospìch, jak docela nezakrytì øíká satan?
Jób pøi všem svém tápání a zoufání zùstává vìrný a svým utrpením ukazuje a¾ ke Kristu. Je to starozákonní svìdek Kristùv. Kniha vznikla s nejvìtší pravdìpodobností po pádu Jeruzaléma r. 587/6 pø.Kr. a po znièení chrámu Babylóòany, kdy lid staré smlouvy rázem ztratil všechny ¾ivotní opory a musel tvrdì zápasit aspoò o svou víru.
Kniha Jóbova je drama. Zaèíná šesti krátkými scénami, ètyømi pozemskými a dvìma nebeskými, jimi¾ je ètenáø uveden do problematiky celé knihy. Pak následuje jádro knihy: pøíchod Jóbových pøátel a jejich rozhovor s Jóbem, kdy se ve tøech kolech støídavì ujímají slova oni a Jób ka¾dému z nich odpovídá. Rozhovor však, místo aby vedl ke sblí¾ení stanovisek, vede k prohlubování rozporù a nakonec k úplné roztr¾ce. Ukazuje se, ¾e lidský rozum nedovede dát odpovìï na poslední otázky ¾ivota a smrti. Tu se náhle objeví nový neznámý, Elihú a ètverým vystoupením zasáhne do rozvášnìného sporu Jóba a jeho pøátel. Ukazuje jim, ¾e jen Bùh tu mù¾e pomoci. Všichni umlkají – a v tom promluví sám Bùh. Drama vrcholí. Z úèastníkù u¾ jen Jób krátce promluví, naèe¾ je za svou vìrnost prohlášen Bohem za spravedlivého a povìøen pøímluvnou modlitbou a obìtmi i za své pøátele. Zprávou o po¾ehnaném konci Jóbovì kniha konèí.
Slovo Bible: Vìru, blaze èlovìku, jeho¾ Bùh trestá;
Kázeò Všemocného neodmítej.
On pùsobí bolest, ale té¾ obvá¾e rány,
co rozdrtí, vyléèí svou rukou.
Z šesti sou¾ení Tì vysvobodí,
v sedmi nezasáhne tì nic zlého,
vykoupí tì ze smrti v èas hladu
a za války z moci meèe,
pøed bièem jazyka budeš ukryt,
nebudeš se bát, a¾ pøijde zhouba,
vysmìješ se zhoubì, hladomoru;
a neboj se zemské zvìøe,
v¾dy» budeš mít smlouvu s kamením na poli
a polní zvìø bude ¾ít pokojnì s tebou,
shledáš, ¾e je pokoj ve tvém stanu,
dohlédneš-li na svùj pøíbytek, neshledáš høíchu,
shledáš, ¾e tvé potomstvo je èetné,
tvoji potomci ¾e jsou jak bylina zemì,
do hrobu sestoupíš ve zralosti,
jako se svá¾í obilí ve svùj èas.
Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu.
Poslechni a sám to poznáš.
