Setkání s andìlem máme všichni za sebou, a ani o tom nevíme. Nemají køídla a zlaté vlasy, ale stále jsou tu a ochraòují nás. Nikdo je nevnímá, proto¾e neupoutávají ¾ádnou pozornost, nekøièí, nejsou ani bohatí ani vlivní. Hlavnì je jich málo a jsou stále více unaveni neustálým napomínáním a hlídáním. Tak jim práci trochu usnadnìme a neodhánìjme je od sebe. Pøipletou se nám do cesty, pøipraveni nám pomoci, a jen èekají na náš souhlas. Zpùsob jak, si urèuji sami.
Ka¾dý z nás se ocitne v situaci, kdy neví, kterou cestu si vybrat. Znenadání se objeví andìl a popostrèí ho. Staèí jen poslouchat a souhlasit.
Andìl toleruje svobodnou vùli èlovìka a jeho volbu mezi dobrem a zlem. Jistì zná zpùsob, jak nás navést tím správným smìrem.
Stává se, ¾e nìkdy nepomù¾e, to je pravda, ale on dobøe ví, ¾e co se pro nás jeví momentálnì jako dobro, je budoucí zlo. Vidí dopøedu a nikdy to s námi nemyslí špatnì. Sna¾í se nás nauèit být lepší. Nabádá k toleranci a uèí, jak odpouštìt druhým jejich provinìní.
Ne ten, kdo vytvoøil umìlecké dílo, je nejvìtší umìlec, ale ten kdo zvládl umìní odpouštìt. Toto umìní patøí mezi nejt쾚í. Pokud se ho dobøe nauèí, mù¾e se stát i on andìlem pro jiné.
Není pravdou, ¾e kdo je hodný – je blbý, a kdo není slušný, není in.
Jsou hodnoty, které by mìly zùstat jako konstanta a nepodléhat stávajícím pravidlùm doby.
Èím více se sna¾íme podobat se svìtu, tím více ztrácíme sami sebe.
Kdy¾ andìlé unaveni odcházejí, ihned se chopí své pøíle¾itosti èerti. Nemají rohy, ale jsou zde. Zdá se, ¾e momentálnì se nìjak pøemno¾ili. Vytváøíme pro nì toti¾ a¾ pøíliš dobré podmínky. Našeptávají ïábelsky rafinovanì s úlisným úsmìvem to, co chceme slyšet. Úrodnou pùdu nacházejí u lidí lhostejných, kteøí myslí v prvé øadì na sebe.
Nejvìtší triumfy slaví v srdcích, zasa¾ených mamonem. Èert našeptává a pøihlí¾í, jak se dílo daøí. S uspokojením pozoruje chamtivce, jak rozmno¾ují svá bankovní konta z nepoctivosti a okrádaní druhých.
Na zemi se zabydlují za vysokými zdmi vil a masivními dveømi nejménì na tisíc let.
Pak staèí tak málo - a jací jsme byli?
Bylo to tenkrát moc náhod najednou, ¾e jsem zaèala pøemýšlet, proè se tak dìje. ®ádnou logiku jsem nenašla, a tak ji u¾ ani nehledám.
Andìlé mezi námi