Pesach je první a nejvìtší ze tøí poutních svátkù, které ®idé slaví ka¾dý rok.
Pesach pøipadá na 15.–22. nisan (6. 4.–13. 4. 2023)
Svátky Pesach se nazývají také jako svátky nekvašených chlebù.
Je to jeden z nejdùle¾itìjších ¾idovských svátkù, který pøipomíná vysvobození Izraelcù z egyptského otroctví. Název svátku je nará¾kou na desátou poslední ránu egyptskou, pøi ní¾ posel povìøený Bo¾ím trestem zabil prvorozence Egyp»anù, pøekroèil (hebrejsky pasach) však domy synù Izraele, jejich¾ zápra¾í a veøeje byly potøené krví beránka, obìtovaného veèer pøed vysvobozením. Tato obì» se stala souèástí pesachových obøadù.
Na památku odchodu z Egypta jedí ®idé bìhem velikonoèních svátkù chléb pøipravovaný bez kvásku, kterému øíkají maca, pl. macot, macesy. Lid s Moj¾íšem musel z Egypta odejít ve spìchu a nemohl èekat, a¾ tìsto vykyne. V dobì svátkù se nesmí v domì uchovávat nic nekvašeného. ®idovské velikonoce jsou svátkem velice starobylým. Pùvodnì je slavili pastýøi bez vztahu k nìjaké svatyni a zpoèátku se lišily od svátku nekvašených chlebù. Po nábo¾enské reformì krále Jóšijáše (640-609 pø. n. l.) s ním splynuly a staly se jedním ze tøí velkých svátkù zahrnujících pou» do Jeruzaléma.
Velikonoèní beránek byl tehdy obìtován v jeruzalémském chrámu. Po znièení Šalamounova chrámu a ústupu od døívìjších obìtních obøadù byla oslava pøenesena do kruhu rodiny. Celkový rámec jí dodává domácí pesachový seder (øád, poøádek), jen¾ se velmi zjednodušenì skládá ze symbolického, skuteèného jídla a ètení hagady (od hebrejského higgid , pøedlo¾it, oznámit), nejpopulárnìjší, v¾dy ilustrované ¾idovské knihy, která vypravuje o exodu v souvislostech s jednotlivými úkony rituálu pesachového sederu. Slavnostní hostina se skládá z pokrmù se symbolickým významem: kromì velikonoèního beránka a nekvašeného chleba v upomínku na spìšný odchod Hebrejcù z Egypta se podávají hoøké byliny pøipomínající porobu, vejce, která pøipomínají obìti z doby existence jeruzalémského chrámu, dále kaše charoset z oøechù a ovoce, která má barvu hlíny na pamì» práce Izraelitù na egyptských stavbách.
Sederová veèeøe
Pøi sederové veèeøi se musí vypít ètyøi èíše vína provázené pouèným pøedèítáním. Vede k tomu mnoho dùvodù z nich¾ nejznámìjší jsou:
Tóra uvádí ètyøi stupnì osvobození z otroctví: Vyvedl jsem vás, zachránil ze slu¾by, vykoupil a vzal si vás za národ.
Ètyøi poháry vína se objevily ve faraónovì snu, který Josef vylo¾il.
®idé mají podle tradice projít ètyømi exily (a ètyømi vykoupeními) - babylónským, perským, øeckým a øímským.
Ètyøi poháry odrá¾ejí zásluhy ètyø pramatek - Sáry, Rebeky, Ráchel a Ley.
Ètyø vìcí se ®idé v Egyptì dr¾eli a zaslou¾ili si tak záchranu z otroctví - vyvarovali se smilstva, pomluv, uchovali si svùj jazyk a svá hebrejská jména.
První a poslední dva dny svátku jsou spojeny se zákazem práce.
Domácí bohoslu¾ba
se koná v ¾idovských domovech o prvním veèeru tohoto svátku. Kniha zaznamenávající øád domácí bohoslu¾by se nazývá Hagada ("vyprávìní") a ète se z ní bìhem bohoslu¾by. V podstatì je pøevyprávìním biblického pøíbìhu o východu z Egypta. Kromì pasá¾í z Tóry text obsahuje talmudské komentáøe, modlitby, po¾ehnání a ¾almy spolu s výklady rùzných obøadních aktù a dodatek s tradièními sederovými písnìmi. (Seder je oznaèení pro tuto bohoslu¾bu).
Rituální obøady zahrnují pojídání macesu - nekvašených chlebù, maroru - hoøkých bylin a pití arba kosot - ètyø pohárù vína. Nejedná se o hostinu, ale o bohoslu¾bu, tak¾e úèast na sederu je povinností pro ka¾dého ®ida bez rozdílu vìku a pohlaví.
Pokrmy, které se pøi veèeøi po¾ívají, jsou pøedkládány na zvláštní sederové míse. Umístìní pokrmù na míse odpovídá prùbìhu veèeøe: to, co bude pou¾ito nejdøíve, le¾í nejblí¾. Tøi porce nekvašeného chleba jsou polo¾eny nad sebou. Na nejvzdálenìjší stranì mísy je vejce a peèené maso, uprostøed je charoset (hustá, sladká omáèka) a hoøké byliny a nejblí¾e je karpas (listová zelenina) a slaná voda.
Celé slavnosti pøedsedá zpravidla otec rodiny. Jeho úkolem je celé slavení øídit, pronášet modlitby, urèovat, které oddíly hagady se budou èíst spoleènì a pod.
a nejvìtší ze tøí poutních svátkù, které ®idé slaví ka¾dý rok. 
Vede k tomu mnoho dùvodù z nich¾ nejznámìjší jsou: