Umělý jazyk - esperanto

14. dubna 1917 zemřel polský lékař Ludwig Lazarus Zamenhof (narodil se 15. prosince 1859).
 
Vytvořil umělý jazyk esperanto, založený na evropských, zvláště románských jazycích. Mluvnice je přísně pravidelná. Esperantisté mají mezinárodní svaz, vydávající literaturu, většinou překladovou a didaktickou.Do konce tisíciletí zbývá 262 dnů. Blahopřejeme Svátek má Vincenc.

Na světě existuje velké množství jazyků, které jsou velmi různé a tak si lidé rozumí s obtížemi nebo někdy i nerozumí. Abychom se vzájemně dorozuměli učíme se cizí jazyky, protože je to ten nejlepší způsob, jak poznat cizí zemi. To vše má ale háček - zvládnout všechny národní jazyky je úkol téměř nemožný. Proto lidé sní o umělém jazyce, který by byl jednoduchý, snadno zvládnutelný a sloužil by tak jako celosvětový dorozumívací prostředek. Tato myšlenka je velmi stará a zabýval se jí již Jan Ámos Komenský.

Velmi konkrétní podobou takového jazyka je právě esperanto. Vzniklo v roce 1887 a vytvořil ho polák Ludwig Lazarus Zamenhof (1859-1917), který právě nedávno (14. duben) měl výročí úmrtí.

Cela gramatika esperanta má jen šestnáct základních pravidel a dá se vysvětlit na jediné stránce (např. u sloves je pouze šest koncovek: inf. -i, prit. -as, min. -is, bud. -os, podmin. -us, rozkaz. -u; osoby se rozlišují zájmeny). Neexistují žádné výjimky. Slovní zásoba byla převzata z románských a částečně z germánských jazyků a je snadno srozumitelná každému, kdo některý z nich zná. Bohužel není jazykem celosvětovým, neboť méně mu rozumí Slované a např. Asiatům je zcela nesrozumitelné. Jedná se tedy opravdu o umělý jazyk. Přesto však je velmi rozšířený a vycházejí v něm časopisy i knihy, konají se konference o významu tohoto jazyka a záštitu nad ním převzalo i UNESCO.

Esperanto dokáže vyjádřit všechno, co mohou vyjádřit národní jazyky - i ty nejvyspělejší, a někdy dokonce obratněji. Existuje původní literatura psaná v esperantu, překlady, vědecká i technická literatura. Do esperanta byly přeloženy poklady světové literatury - díla Andersena, Goetha, Gogola, Molie`ra, Schillera, Sienkiewicze, Voltaira a řady dalších. Existuje vynikající překlad bible - Starého i Nového zákona - i překlad Komunistického manifestu. Do esperanta byla přeložena i díla spisovatelů jako např. Petra Bezruče, Karla Čapka, Aloise Jiráska, Boženy Němcové, Fráni Šrámka i řady současných českých básníků a spisovatelů. V esperantu vychází také řada odborných časopisů.

Esperanto bylo vždy nepřijatelné pro diktátory. Hitler tvrdil, že takový jazyk umožní židům snadnější nadvládu nad světem, a zneužíval k tomu i fakt, že Zamenhof sám byl žid. Stalin, kterému se také nelíbila myšlenka mezinárodní komunikace, posílal všechny propagátory esperanta do sibiřských gulagů.

Podle odborníků čas esperanta teprve přichází. Odhaduje se, že dnes má mezinárodní společnost sdružující příznivce esperanta asi osm milionů členů. Zatím lidé, kteří umí esperanto, jsou z převážné části evropané. Budoucnost tohoto umělého jazyka však leží mimo Evropu, zejména pak v afrických a asijských zemích, které jsou stále méně nadšené z toho, že mezinárodním dorozumívacím jazykem se stává angličtina. Zastánci esperanta dokonce usilovali, aby se esperanto stalo oficiálním jazykem Evropské unie.

V čem je přitažlivost a možná i budoucnost tohoto jazyka? Všichni lidé jsou na tom stejně. Není to ničí rodný jazyk, nikdo není zvýhodňován. To je největší klad esperanta a také tomu přispívá postupující globalizace, která se promítá nejen v obchodě a ekonomice, ale může se realizovat i ve společném jazyce a dokonce jako společenský ideál. Toto měl asi také na mysli Ludwig Lazarus Zamenhof.

Možná nevíte, že existuje také ojedinělé Muzeum esperanta,

které se nachází ve Svitavách

Muzeum bylo slavnostně otevřeno 20. září 2008 v přízemních prostorách Ottendorferova domu a jeho vznik významně finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Město Svitavy a nadace Esperantic Studies Foundation (USA). Od října 2011 je muzeum rovněž oficiálním sídlem Českého esperantského svazu.

Muzejní expozice mapuje nejen vznik a historii esperantského hnutí v České republice i zahraničí, ale prezentuje i všestranné praktické využití znalosti esperanta v současné době. Nechybí zde ani sběratelské kuriozity a unikáty.