Hawkingův efekt
Neposlechl doktory a vydal se do vesmíru

Počátkem příštího roku (8. ledna) bude mít 70 let jeden z nejznámějších vědců (a zároveň vozíčkářů) na světě: Stephen William Hawking.
V jednadvaceti letech, krátce před svatbou, mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS), což znamená vážné postižení motorických neuronů. Podle lékařů mu zbývaly dva až tři roky života.

Příznaky choroby se u Stephena Hawkinga poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v Cambridge (1963). Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Postupně pak přišel o vládu nad pažemi, nohama i hlasem. Od roku 1968 se pohybuje na vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače. Hlas ztratil poté, co se během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě nakazil zápalem plic. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž Stephen Hawking přišel o schopnost mluvit. Ke komunikaci začal používat hlasový syntezátor, který měl „americký přízvuk“. Podle jeho vlastních slov se mu tento hlas líbil natolik, že se s ním ztotožnil a používal ho téměř dvacet let. V současné době má přístroj VoiceText od společnosti NeoSpeech.

Když se jeho první ženy Jane reportéři ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému byly předpovězeny tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové války, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.
Navzdory předpovědím doktorů Stephen Hawking žije dodnes, má tři děti, jedno vnouče a stále se aktivně podílí na vědeckém výzkumu i veřejných přednáškách.

V letech 1965 - 1970 pracoval na základních zákonech, kterými se řídí vesmír. Jeho spolupráce s Rogerem Penrosem (londýnská Birkbeck College) vyústila na začátku 70. let v rozpracování teorie velkého třesku (Big Bang).
V roce 1975 učinil Hawking svůj největší objev. Popsal chování černých děr, které mohou vznikat na konci života hvězd. Navázal na teorie R. Penrose a doplnil je o tzv. kvantové vypařování černých děr, které se označuje jako Hawkingův efekt. Z černé díry by mělo podle něj vycházet gama záření a rentgenové záření, což může za určitých podmínek vést až k jejímu zániku.

Profesor Hawking je držitelem řady vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské Královské vědecké společnosti (Royal Society of Sciences, od roku 1974), Papežské akademie věd (od 1986) a Národní akademie věd Spojených států (National Academy of Sciences).
Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs odborné, jsou částečně populárně-naučné a srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři.
Vzhledem k zálibě v ironii a sarkasmu se Stephen Hawking také podílel na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde sám hostoval. Zahrál si například v seriálu Star Trek, ve svém vozíku přestavěném na vrtulník se objevil i v seriálu Simpsonovi, v seriálu Futurama byl členem přísně tajné skupiny starající se o zachování kontinua časoprostoru a podobně.
Loni Stephen Hawking prohlásil, že je možné cestovat časem, ale jenom dopředu, a že by tak bylo možné obydlit v té době již zničenou planetu.
Zdroj: University of St. Andrews, www.hawking.org.uk.  

Jiří Muladi

Stehen Hawking na tiskové konferenci v Bibliothèque nationale de France při otevření astronomické a částicové laboratoře v Paříži. Uvedl zde francouzskou verzi své práce „Bůh stvořil celá čísla“.

Ilustrační foto