Překvapení: jsem drahý pacient

Celý život jsem byl vcelku zdráv, vyhýbaly se mi i obvyklé nemoci z nachlazení. Jedinou vážnější nemocí byl zánět slepého střeva, které mi před 35 lety odebrali. S přibývajícími léty to začalo být horší. Po převratu mi zeslábl sluch natolik, že jsem si musel opatřit naslouchadla, na něž mi VZP přispěla. Pak se začaly objevovat občasné záněty močového měchýře a loni mi při endoskopii našli uvnitř dva tumory. Nejdříve mi je vyoperovali, ale pak zjistili, že jsou zhoubné a vyjmuli mi celý měchýř. To je dost složitý výkon, při němž se odstraňuje i prostata, která je pro rakovinné buňky velkým lákadlem. Při této operaci se měchýř odřízne a z tlustého střeva se odebere kus, kterým se spojí oba močovody z ledvin a vyústí na břiše kousek vedle pupíku. Operace trvá několik hodin a po ní stráví pacient větší počet dní na jednotce intenzivní péče, zapojen na řadu přístrojů. Na vývod na břiše, stomii, se po zahojení rány opakovaně přilepuje speciální podložka s kroužkem, na který se nasazuje igelitový pytlík, v němž se nepřetržitě moč shromažduje. Pytlík se dá vypouštět a v noci se zapojuje hadičkou na větší pytlík u lůžka.
Tolik na úvod. Zajímalo mě, kolik stála operace, která mě zachránila před rakovinou a požádal jsem tedy VZP o výpis úhrad zdravotní péče, který musí pojišťovna podle zákona č. 48/1997 Sb. poskytnout.

Překvapení bylo veliké. I když jsem očekával, že částka přesáhne několik set tisíc korun, že přesáhne půl milionu, přesněji řečeno dosáhne 610 000 korun, jsem nečekal. Podívejme se tedy spolu na to, co stála zdravotní péče, na niž jsem celý produktivní život přispíval.
Není možné vyjmenovat všechny položky, které zabraly 30 normalizovaných stránek textu, který mi v pojišťovně na požádání vytiskli. Budu se tudíž věnovat jen těm desetitisícovým, a ty menší zmíním jen občas. Ale začnu jimi.

Každý měsíc dostává váš obvodní lékař tzv. kapitační platbu, za každého pacienta 120 Kč, ať k němu jdete či nikoliv. Pokud si dá udělat rozbor krve či moči, záleží počtu položek, které se obvykle pohybují od desetikorun po padesátikoruny, ty složitější před operací a po ní, i více. Takových vyšetření jsem absolvoval mnoho, zejména před operacemi a po nich. Léky se hradí zvlášť a doplatky se sčítají. Běžné vyšetření krku pomocí jednoduchých přístrojů na odborném oddělení je už dražší , stálo 1406 Kč. Rovněž jsem byl u zubaře a za mé vyšetření zaplatila pojišťovna 368 Kč a za ošetření kazu 220 Kč.Také mé kontrolní návštěvy urologie přišly v průměru na 750 Kč, záleželo na druhu vyšetření. První operace, odstranění dvou tumorů v močovém měchýři s následnou hospitalizací , přišlo na 4500 za resekci a 14 307 Kč za hospitalizaci. Pak se vzorek tkáně analyzoval, což stálo také dost peněz, ale nepodařilo se mi to z výpisu specifikovat, protože se tam uvádějí jen jména vedoucích lékařů či laboratoří.
Nejdůležitější položkou ve výpisu je však ono odstranění močového měchýře. Jestliže jsem správně výpis vyluštil, stálo to 16 500 Kč. Největší položku zahrnul ale asi 14denní pobyt na JIP, 295 565 Kč, a další desetitisícové částky jsou za anestézii, biochemii, radiodiagnostiku, patologickou anatomii a následnou standardní lůžkovou péči. Ta stála konkrétně 62 600 Kč.
Jak jsem uvedl nahoře, na vývod, stomii, se lepí kroužek k přidělání pytlíku na moč. Každý urostomik má nárok bez placení na 15 podložek a 30 pytlíků měsíčně a na prostředky k očištění rány, odstranění lepu atp. Do konce loňského roku to stálo 25 400 Kč. Zpočátku mi tuto péči poskytovala zdravotní sestra, jejíž návštěvy postupně řídly, až to zvládla manželka sama. Každá návštěva sestry stála s ošetřením i cestou 300 Kč, bylo jich asi 40, takže na účet s dalšími položkami přibylo dalších 13 515 Kč.

Od odborníka jsem v televizi slyšel, že až čtvrtina pacientů se za pobytu v nemocnici nakazí jinou nemocí. Byl jsem bohužel v této čtvrtině. Čtrnáct dní po návratu z nemocnice jsem začal špatně vidět na levé oko, viděl jsem skrz jakýsi chumáč vlasů. Obvodní očařka se s něčím takovým ještě nesetkala a poslala mě na ambulanci do špitálu. Ani tam netušili co to je, a tak nakonec sám primář rozhodl, že mi odeberou vzorek ze sklivce a dají jej analyzovat. To se děje při hospitalizaci v lokálním umrtvení a musím říci, že se mi operace docela líbila. Viděl jsem totiž zevnitř, jak mi navrtali díru do oka, vložili jehlu a odsávali svinstvo, které tam plavalo. Nebolelo to. Po několika dnech přišel výsledek z laboratoře: v oku se mi usídlila candida albicans, houba či plíseň, kterou znají zejména ženy. Považuji za téměř jisté, ale neprokazatelné, že jsem ji chytil v nemocnici, pravděpodobně ve společné umývárně a toaletě na JIP. Začala poměrně drahá antimykotická léčba, částečně kapačkami v nemocnici, odkud mě propustili před Štědrým dnem. Antimykotická a imunosupresivní léčba pokračovala doma ještě řadu týdnů.Vynechám léčbu v prvních pěti měsících letošního roku, jen uzavřu vše tím, že skončila neúspěšně: přišel jsem o vidění levým okem, jsem poloslepý.

Vraťme se k výpisu, v němž jsem zatím nenašel úhradu za oční operaci ani za hospitalizace, jsou tam jen stovkové položky za několik vyšetření v ordinaci a za úkony laboratoří. Zdá se, že vyúčtování odešlou až po skončení léčby.

Další vyjmenovávání položek by už nepřineslo mnoho nového. Hodnotit výši úhrad za provedené lékařské úkony mi nepřísluší a ani to neumím, nenašel jsem žádnou položku, která by se viditelně nekonala. Jako každého normálního smrtelníka mě zaujalo jen to snadno pochopitelné, což byla v tomto případě položka za práci rehabilitační sestry. Ta mne navštívila už krátce po operaci na JIP a pak i na lůžkovém oddělení. Důvěrně zavěšeni jsme obešli dvakrát sál, později chodbu a ušli zprvu tak 50 m, později o stovku víc. Takových obchůzek bylo asi dvacet a každá stála 268 Kč… V celkovém součtu úhrad 610 310 Kč to nestojí za řeč.
Musím konstatovat, že přehled úhrad za poskytnutou zdravotní péči je velmi zajímavý dokument, v němž si každý může zjistit, kolik se vydalo na jeho zdraví. A snad i přestane plýtvat předepsanými léky a jakkoli zneužívat zdravotní pojištění.

Foto k článku ZDE

Ivo Antušek