JAZYKOVÝ KOUTEK aneb co se nám u¾ z hlavy vykouøilo
Pøed nìjakým èasem se v komentáøích pod vyprávìním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi èeštiny objevil nápad, aby se souèástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vìdomostí, které jsme kdysi ve svém dìtství do hlav pracnì vpravili. A kdy¾ se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšíøen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, ¾e si oøe¾e tu¾tièku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomnìla ovšem, ¾e nejvìtší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznaèují se oøezanou tu¾tièkou, nýbr¾ pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky polo¾eným nenápadnì na uèitelský stolek…) Nu co¾! Mateøština mì ¾ivila po nìkolik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A kdy¾ ètenáøi nebudou spokojeni èi pomine zájem, jazykový koutek prostì skonèí…
Další zdvojené souhlásky a obtí¾nìjší skupiny souhlásek
aneb Mù¾e nás rozzlobit, kdy¾ v tom nejjednodušším a nejjasnìjším slovì udìláme chybu
Ke zdvojení souhlásek dochází pøi odvozování:
1.jestli¾e pøedpona konèí stejnou souhláskou, jakou zaèíná základové slovo, napø.:
nej + jasnìjší = nejjasnìjší
nej + jistìjší = nejjistìjší
bez + zubý = bezzubý
pod + daný = poddaný(feudála) X ALE! podaná (ruka)
od + daný = oddaný
2. jestli¾e pøi stupòování pøídavných jmen základ (koøen) slova konèí stejnou souhláskou, jakou zaèíná pøípona –dochází k tomu, ¾e se poslední souhláska základu zmìkèí na š, tj. pøizpùsobí se pøíponì –ší, napø.:
vysoký – vys + ší = vyšší
jednoduchý – jednoduch + ší = jednodušší
suchý – such + ší = sušší
3. jestli¾e pøi skládání nebo odvozování slov (popøípadì pøi jejich ohýbání =skloòování nebo èasování) se na konci základu objeví stejná souhláska, jakou zaèíná základ druhého slova, pøípona nebo koncovka, napø.:
lec + cos = leccos
špaèek + í = špaèèí (k>è)
kukaèka + í = kukaèèí „
køeèek + í = køeèèí „ ( X køeèí od køeè)
(k) pecce (k>c) (od pecka X pece od pec)
racci „ ( od racek X raci od rak)
uvìdomme si
seznamme se
Co se týká výslovnosti, v tìchto slovech vesmìs zachováváme výslovnost zdvojenou, proto¾e pøi zjednodušené výslovnosti by došlo ke zmìnì nebo aspoò zkreslení významu.
POZOR! Pravopis nìkterých slov si musíme prostì zapamatovat, napø. mìkký. Pak existuje celá øada slov, v nich¾ se souhláskové skupiny èasto píší špatnì pod vlivem nedbalé výslovnosti, napø.: který, høebík, pùjèit, srdce, dcera, d¾bán,švestka…
Jestli¾e odvozujeme pøídavná jména pøíponou -ský (která se v mno¾ném èísle mìní na zmìkèené -ští), dáváme pozor na pravopis:
Krkonoše – krkonošský – krkonošští
Aš – ašský – ašští
Francouz – francouzský – francouzští
Paøí¾ – paøí¾ský – paøí¾ští
Jestli¾e je základ (koøen) zakonèen na –s, -c, pak místo –ský pøidáváme pouze –ký:
Brandýs – brandýský – brandýští
Odìsa – odìský – odìští
Hradec – hradecký – hradeètí
kupec – kupecký – kupeètí
Dále si PAMATUJME:
dítì – dìtský - dìtství ,
ALE dìcko, zvíøecký, zvíøectvo, kní¾ectví (zde se pravopis ustálil na základì výslovnosti)
Míla Nová
