16. říjen - světový den výživy

Každoročně se od roku 1981 ve více než 150 zemích světa slaví 16. říjen jako Světový den výživy. Připomíná se na základě rozhodnutí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO) ve výroční den založení této organizace v roce 1945.

Každoroční oslava Světového dne výživy je důležitá pro zviditelnění a připomenutí problému potravinového zabezpečení a zdravé výživy ve světě a měla by motivovat k výměně informací a novým kontaktům mezi odborníky, ale také ke zvýšení povědomí mezi laickou veřejností o aktuálních výživových tématech.

Informace z oblasti výživy naleznete na stránkách Centra podpory veřejného zdraví a na http://www.szu.cz/publikace/diety-specielni-vyziva.

15. říjen - Mezinárodní den bílé hole / Den bílé pastelky

Dne 15. října 1964 se v New Yorku konalo zasedání Světové rady pro blaho slepců, které ustanovilo Mezinárodní den bílé hole, aby upozornilo na problémy zrakově postižených lidí.

V roce 2000 byl tento den u nás zvolen pro konání celonárodní sbírky Bílá pastelka. V tento den tak můžete potkávat na ulicích dobrovolníky, kteří prodávají bílé pastelky jakožto symbol světa nevidomých. Pokud byste chtěli přispět, ale žádného dobrovolníka jste nepotkali, můžete využít bankovní spojení či zaslat DMS. Kontakt si najdete lehce na netu.

***

15. říjen je také Světový den venkovských žen / Světový den žen žijících na venkově

Možná vám na první přečtení Den venkovských žen vyvolá na tváři úsměv. Přesto se jedná o vážně míněný významný den, který vyhlásilo OSN. Podle odhadů tvoří ženy žijící na venkově přibližně čtvrtinu světové populace a svou prací vytváří více než polovinu množství světové potravy. Jejich postavení ale často není dobré - pracují v nepříznivých podmínkách, žijí v chudobě, práce bývá vzdálená od domova...
Den venkovských žen by měl přispívat k lepšímu poznání a pochopení daného prostředí a měl by pomoci situaci venkovanek zlepšit.

14. říjen - Světový den zraku

Mnoho očních vad vzniká zbytečně. Například každý ví, že by neměl dlouhé hodiny unavovat oči díváním se na monitor počítače, že by neměl trávit čas v zakouřeném prostředí...

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila Světový den zraku právě proto, aby lidé byli lépe informováni, jak poškozením zraku předcházet. Den zraku má ukázat, že nejúčinnější je samozřejmě dobrá prevence, včasná diagnostika a co nejlepší léčba. Odhaduje se, že až v 80% případů šlo oslepnutí zabránit, kdyby byl postižený včas léčen.

V rámci tohoto dne se na řadě míst konají nejrůznější akce, např. vyšetření zraku zdarma, zábavný program s názornými ukázkami a další...

11. října 1984 udělila Švédská akademie proslulému českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi Nobelovu cenu za literaturu.

Seifertovo zdraví již bylo podlomené a sám si cenu převzít nemohl. Z rukou švédského krále si ji tedy následně převzala básníkova dcera Jana Seifertová-Plichtová, jejíž originál si uschovala doma.

Udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi bylo především velkou ranou pro normalizační kulturní politiku. Básník patřící za první republiky k nejvýraznějším osobnostem levicové kulturní avantgardy (z KSČ byl vyloučen v souvislosti s kritikou bolševizace této strany v roce 1929, později vstoupil do sociální demokracie), byl ostře kritizován v padesátých letech za svou sbírku Píseň o Viktorce.

Pak sice následovalo smíření v podobě další sbírky Maminka obsahující kouzelné, ale z hlediska režimu naprosto neškodné návraty k vzpomínkám z dětství. Jenže již na druhém sjezdu Svazu československých spisovatelů patřil Jaroslav Seifert mezi spisovatele, kteří ostře kritizovali poměry. Odvážil se dokonce poukázat na osudy literátů vězněných z politických důvodů. Svými postoji získal Jaroslav Seifert velký respekt mezi spisovateli i ve veřejnosti a v roce 1967 byl jmenován národním umělcem. Jako úřadující předseda Svazu československých spisovatelů patřil mezi výrazné stoupence reformních myšlenek tzv. Pražského jara v roce 1968 a odpůrce okupace. Po nástupu tzv. normalizace se ocitl na samém okraji literárního života a jeho sbírka Morový sloup obsahující verše z let 1968-1970 vyšla nejprve pouze v samizdatu.

Koncem roku 1976 se stal jedním ze signatářů Charty 77 v první vlně. Nobelova cena mu byla udělena jako pocta velké generaci českých básníků a spisovatelů meziválečné republiky, mezi jejíž poslední žijící velké příslušníky patřil. Udělení ceny básníkovi vládnoucí režim viditelně zaskočilo, rychle však zavrhl nátlak na J. Seiferta, aby cenu odmítl, a soustředil se na neutralizaci možných dopadů. Využil přitom i básníkův špatný zdravotní stav, který Jaroslavu Seifertovi nedovolil osobně si cenu ve Švédsku převzít. Udělení Nobelovy ceny dokázala oficiální propaganda podat tak, že kritický osten proti současné kulturní politice v Československu byl výrazně oslaben. Seifertovu tvorbu musel režim více respektovat, pochopitelně se však soustředil hlavně na jeho sbírky z první republiky. Upravit Seiferta do podoby režimně konformního básníka se mu však nepodařilo.

8. říjen - Mezinárodní den boje proti popáleninám

Svátek upozorňuje na to, že popáleniny jsou velmi bolestivé poranění, jehož léčba, obzvlášť u hlubokých a rozsáhlých popálenin může být celoživotní.

Tento den si připomínáme od roku 2000 jako připomínku, že popáleninové úrazy patří k těm nejhorším a cílem svátku je připomenout, že nejdůležitější je prevence proti popáleninám a jiným úrazům hlavně u dětí.
Popáleniny jsou nesmírně bolestivým úrazem, často vyžadují dlouhou a komplikovanou léčbu s trvalými následky.

Víte, že každý rok se v České republice popálí 100 000 lidí a z toho je to 40 000 dětí?

4. říjen - Mezinárodní den zvířat

Každoročně si chovatelé i milovníci zvířat po celém světě připomínají Světový den zvířat, který připadá na 4. října na svátek sv. Františka z Assisi - ochránce a patrona zvířat.

A protože je tento muž spojen se zvířaty (podle některých legend jim v lese kázal Boží slovo a proslul láskou ke zvířatům) není divu, že se Den zvířat slaví právě na jeho svátek. Vyhlásilo jej Shromáždění ekologů ve Florencii roku 1931. U nás se slaví až od roku 1994. Při této příležitosti pořádají nejrůznější organizace akce. Například sbírky pro zvířata v útulcích pomocí DMS či koupí výrobků určité značky. Ale také různé akce pro rodiny s dětmi třeba v zoologických zahradách.

***

5. říjen - Mezinárodní den učitelů

V si připomínáme Český den učitelů, který se slaví na výročí narození Jana Ámose Komenského. Kratší tradici má Mezinárodní den učitelů, který vyhlásilo UNESCO roku 1994. Obě data jsou v ČR šikovně propojena - na Mezinárodní den učitelů začíná anketa Zlatý Ámos, na Český den učitelů probíhá slavnostní vyhlášení výsledků ankety.

2. říjen - Mezinárodní den nenásilí

Mezinárodní den nenásilí se slaví 2. října na počest narozenin Mahátmy Ghándího, který použil nenásilnou občanskou neposlušnost k tomu, aby svrhl Brity a získal nezávislost pro Indii. Ghándí se také zajímal o budování dobrých vztahů mezi lidmi různých náboženství a etnik, rozšiřování práv žen a snižování míry chudoby. K oslavě tohoto dne můžete přečíst si biografie světových vůdců, kteří dosáhli úspěchu bez násilí, jako Martin Luther King, Nelson Mandela nebo Rosa Parks. Je také důležité vštípit dětem ctnosti statečnosti, soucitu a vytrvalosti, aby se stali dobrými a silnými dospělými.

15. června 2007 Valné shromáždění OSN odhlasovalo, že výročí narození Mahátmy Ghándího bude Mezinárodním dnem nenásilí. Den je většinou věnován šíření poselství nenásilí co největšímu počtu lidí ve všech zemích světa.

30. září - Mezinárodní den překladatelů

Připadá na svátek Svatého Jeronýma, patrona překladatelů. Svatý Jeroným byl učitel, spisovatel a také překladatel, který žil přibližně v letech 347 až 420.

Ovládal latinu, řečtinu i hebrejštinu a proslavil se jako překladatel bible do mluvené latiny. Výsledkem byla takzvaná Vulgata, přeložená z původních jazyků - hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny. Vulgata se stala závazným textem západní církve pro celý středověk.

28. září - Den české státnosti

Tohoto dne roku 935 (dle jiných pramenů 929) byl zavražděn český král a pozdější patron naší země Svatý Václav, a to na příkaz svého mladšího bratra Boleslava. Boleslav se tak díky bratrovraždě dostal k moci.

Od roku 2000 si tento den připomínáme jako Den české státnosti, jeden z českých státních svátků a tudíž dnů pracovního volna.

(jistě jsme si ho všichni užili:-))

25. září - Světový den antikoncepce

O důležitosti antikoncepce bylo napsáno již mnoho článků a odvysíláno mnoho reportáží. Přesto je její význam mezi mladými a v některých zemích vůbec podceňován. Ankety mezi mladými lidmi odkrývají děsivá čísla - v některých částech světa se nechrání kolem poloviny dotázaných, přibližně třetina styků končí nechtěným těhotenstvím, nebo dokonce pohlavní nemocí. Je povinností rodičů i prarodičů včas informovat své potomky o všem, co souvisí se zdravým sexuálním životem, a tedy i antikoncepcí. Cílem osvětových akcí je pak nejen mládež, ale i ostatní o dané problematice informovat.

24. říjnen - Světový den pro rozvoj informací

Informace v současné době lze mít na dosah snadno, ihned a z různých zdrojů díky technologiím. Jste však informováni správným způsobem? Víte, jaké informace jsou skutečně pravdivé? Tento mezinárodní svátek se podílí na rozvoji individuální a společenské informační gramotnosti.

Světový den pro rozvoj informací byl založen OSN v roce 1972. Vznikl jakožto edukativní událost, která má veřejnost varovat před irelevantními informačními zdroji, které přispívají k dezorientaci v individuálním životě a ve společnosti. Pro člověka je důležité, aby se mu dostalo pravdivých informací, protože jen tak se může správně rozhodovat a konat. Tento svátek není příliš známý, neboť se týká hlavně těch, kteří s informacemi pracují. Aktivity spjaté se svátkem jsou tedy cílené především např. na novináře.

Byla doba, kdy jsme měli internet pouze v práci nebo doma, stabilně na jednom místě. Nyní se bez internetu neobejdeme a máme ho ve svých mobilech napříč generacemi. Zvýšená celospolečenská poptávka po internetu logicky vede ke zvýšeným nárokům na přenosové sítě, objem dat a především jejich bezpečnost. Pro konkrétní představu uvedla srovnání společnost Algotech: "Zatímco v roce 2000 používalo internet jen 400 milionů lidí, podle letošních statistik už k němu má přístup téměř 4,5 miliardy lidí a mobilní telefon používá dokonce přes 5 miliard obyvatel planety, tedy více než polovina."

Víte, že závislostnímu chování na internetu se říká netolismus? Jedná se o virtuální drogu, kdy jedinec má celodenní potřebu být aktivní na internetu kdekoliv a na jakékoliv technologii (PC, mobil, televize). Hraje hry, chatuje, sleduje emaily, pasivně surfuje.

Internet dnes představuje nekonečný prostor zahlcený informacemi. Je to volný prostor, v němž jsou informace sdělovány libovolně a neomezeně. Nejedná se tedy o cenzurovaný, kontrolovatelný nebo nějak řízený prostor, proto je třeba s informacemi na internetu pracovat obezřetně. Nevěřit naivně každé zprávě, kterou si přečtu na internetu. Nepravdivé a lživé zprávy mají specifický název: hoax. Pro hoaxy je typické rychlé řetězení, nepravdivá zpráva se šíří mezi lidmi velmi rychle přes email nebo sociální sítě.

Informační gramotnost představuje široký pojem, který v sobě zahrnuje počítačovou gramotnost. Neplatí ale, že ten, kdo ovládá počítač, je informačně gramotný. Je to "schopnost uvědomit si kdy a proč informaci potřebujeme, kde ji můžeme nalézt, jak ji zhodnotit, využít a dále šířit etickým způsobem (...) je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání."

Zdroj: https://www.tichezpravy.cz/svetovy-den-pro-rozvoj-informaci/

14. září - Evropský den židovské kultury

Mezinárodní Evropský den židovské kultury připadá na 14. září. Datum je ustanoveno od roku 1999.

Cílem je sblížení židovské a nežidovské společnosti, ale také ochrana židovského kulturního dědictví. Evropský den židovské kultury obvykle nabízí prohlídky zajímavých památek, což v současné době s ohledem na počasí u nás není možné. Tak snad se to podaří příští rok.

13. září - Den pozitivního myšlení

Významný den, který se slaví na mnoha místech světa.

Pravděpodobně jste se již setkali s člověkem, o němž ostatní říkají, že je beznadějným optimistou, a možná jste právě vy jedním z nich. Odpůrci pozitivního myšlení jej často označují za bezúčelný trend nebo jej přiřazují k duchovnímu směru New Age, který se neopírá o výzkum. Tady by zřejmě narazili na nesrovnalost, protože pozitivně myslící lidé podle vědců skutečně mohou žít šťastnější život a těšit se pevnému fyzickému i duševnímu zdraví. Není žádným tajemstvím, že naše úvahy ovlivňují to, jak se cítíme.

12. září - Mezinárodní den OSN spolupráce jih-jih

Mezinárodní den spolupráce jih-jih si klade za cíl šířit povědomí o celkovém rozvoji, kterého v poslední době dosáhly regiony a země Jihu, a zdůrazňovat úsilí OSN o technickou spolupráci mezi rozvojovými zeměmi.

Dny evropského dědictví v roce 2024 probíhají od soboty 7. září do neděle 15. září.

Téma: Památky spojují svět

Dny evropského dědictví jsou akcí, která každoročně otevírá co nejvíce zajímavých a výjimečných architektonických, archeologických a sakrálních památek, muzeí, galerií a knihoven, technických památek a militarií, budov, objektů a i dalších prostor, v nichž všech je uchováváno neuvěřitelně rozsáhlé množství sbírkových fondů a movitého kulturního dědictví. V České republice se nezpřístupňují pouze historické památky, které jsou oficiálně prohlášeny kulturními památkami, jako jsou známé hrady, paláce a katedrály, ale otevírají se i desítky dveří soukromých a veřejných budov (radnic, soudů, církevních institucí, škol, obytných domů atd.), které nebývají přístupny veřejnosti vůbec nebo pouze příležitostně a částečně.

V objektech, které jsou běžně přístupné veřejnosti a je v nich vybíráno vstupné, bývá v tyto dny nabízen speciální program (například zvláštní prohlídková trasa, koncert, výstava atp.). Desítky měst a obcí připravují komponované programy pro své občany i turisty. V rámci EHD je obdobným způsobem kladen důraz také na zpřístupnění movitého kulturního dědictví.

V České republice se EHD konají pravidelně od roku 1991 v první polovině měsíce září. Od roku 1998 je jejich hlavním garantem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které vždy ve spolupráci s jedním z členských měst pořádá národní zahájení. Partnery hlavního garanta jsou Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Dny evropského dědictví v České republice mají podporu vrcholných vládních činitelů a orgánů. Ta dává Dnům evropského dědictví v České republice patřičný význam a rozměr a vůči světu jasně signalizuje vztah nejvyšších autorit státu k našemu zděděnému kulturnímu odkazu. Od roku 2001 se součástí Národního zahájení EHD stalo i udílení titulu Nositel tradice lidových řemesel ministrem kultury ČR.

Tento projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.