Nejrozšíøenìjší jméno místní v Èechách a na Moravì jest „Lhota“. Èítá» se v Èechách 201, na Moravì 49 (v celku tedy 250) míst toho jména. Nejvìtší poèet Lhot pøipadá v Èechách na bývalý kraj táborský, toti¾ 54. Dále na : Èáslavský 25, Písecký 19, Králové Hradecký 18, Jièínský 17, Plzeòský a Pra¾ský po 13, Budìjovický a Chrudimský po 12, Boleslavský 10, Litomìøický 5, ®atecký 2 a Chebský jednu. Mimo to máme v Èechách 46 Lhotek, a na Moravì 10 (v celku 56). Lhotic v Èechách 6, na Moravì 2 a po jednom Lhotsku. (Mimo to v Èechách Lhùty, Lhoteèka Lhotèe, Lhovice, Lhùtì aj.) Po Lhotách rozšíøeny jsou „Újezdy“ (v Èechách 70, na Moravì 20). Újezdce (Èechy 15, Morava 1). Oujezd (Èechy 8) a Oujezdec (Èechy 3). Na Moravì èítáme ještì 21 Nových vsí a 3 Staré, Podolí 12, Louèek 11, Louk 7 a jedny Louèky, jako¾ i 7 Babic a toliké¾ Bøezin.
Zvláštnosti øek
K zajímavým zjevùm na naší zemi patøí i mnohá øeka.
- Tak jest na pøíklad v Al¾írsku (v nejsevernìjší èásti Afriky) øíèka, její¾ voda jest èerná jako inkoust, a lze prý jí skuteènì jako inkoustem psáti. Øíèka ta pozùstává ze dvou potokù. Jeden má vodu ¾elezitou, ve druhém jest obsa¾eno mnoho kyseliny tøíslové. Na místì, kde oba potoky stékají do hromady, zaèíná voda býti úplnì èernou.
- V jihoamerické republice Kolumbii jest øeka zvaná Rio de Vinoge, po èesku asi: øeka octová. Voda její má prý chu» zrovna jak ocet. –
- Èínou protéká øeka Hoang-ho, zvaná té¾ „pohromou Èíny“. Ji¾ nìkolikrát zmìnila svùj tok, a udìlala si nové øeèištì, a to v¾dy tak náhle, ¾e odplavila celá mìsta a vesnice i s obyvatelstvem, které¾ se nemohlo zachrániti. Úrodná a ohromná rovina, kterou øeka ta protéká, jest málo obydlena, ponìvad¾ tu nikdo majetkem i ¾ivotem není jist. Dovední in¾enýøi ji¾ kolik let marnì se sna¾í bøehy této øeky upraviti. –
- Mnohé øeky mají tu zvláštnos», ¾e náhle pod zemí zmizí, a nikdy více nepøijdou na povrch. Jsou to øeky na blízku moøe. Pod zemí vtékají do hlubiny moøské. Jiné øeky náhle se ztrácejí pod zemí, a daleko odtud zase ze zemì vyvìrají. Tak ku pø. u nás na Moravì Punkva u Sloupa.
Dla¾ba mìst moravských
Dlá¾ïka námìstí a ulic moravských zapoèala dosti záhy. Tak roku 1346. jest poznaèeno v úèetních knihách mìsta Brna, ¾e se na dlá¾ïku široké ulice dvì marky platilo a roku 1348., za vydlá¾dìní ostatního mìsta 16 marek støíbra zapravilo. Stavba „¾idovské brány“, která roku 1351. zaèala, stála 118 marek. Na místì této brány zbudována byla brána „Ferdinandova“. – Dále zajímavo jest, ¾e roku 1351. ponechal markrabì Jošt mìstu Olomouci výnos celého mýta, aby si vydlá¾diti mohlo své ulice a námìstí.
Z Obrázkového èasopisu zábavného a pouèného pro lid „Náš domov“, roèník I., z roku 1892 vybrala Vlasta Vrlová