Nedávno byla v Nakladatelství Lidové noviny vydána kniha DÌJINY UKRAJINY. Je zajímavá z mnoha pochopitelných dùvodù; na 527 stránkách nabízí historii nejen dnešní Ukrajiny, ale té¾ rozsáhlé èásti východní Evropy, a to od roku 4500 pøed n.l. a¾ po souèasné pøepadení Ukrajiny Ruskem.
Je to výsledek poctivé práce tøí autorù, jsou to: Jan Rychlík, Bohdan Zilynskyj a Paul Robert Magocsi. O tom svìdèí 64 stránek dodatkù v závìru knihy, Jsou to: Chronologický pøehled nìkolika století té veliké oblasti, té¾ Pøehled panovníkù a státních pøedstavitelù na území Ukrajiny. Ètenáø si osvì¾í èi osvojí pojmy jako KYJEVSKÁ RUS, HALIÈSKO-VOLYÒSKÁ KNÍ®ATA, LITVA, RZECZPOSPOLITA, KOZÁCKÁ UKRAJINA, RUSKÁ ÀÍŠE, RAKOUSKO-UHERSKO, UKRAJINSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA, ZÁPADOUKRAJINSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA, UKRAJINSKÁ SSR a koneènì od roku 1991 SAMOSTATNÁ UKRAJINA.
O poctivosti této práce svìdèí i obsáhlý pøehled Pou¾ité literatury a Pramenù, z nich¾ autoøi èerpali. V dodatcích se uvádí i Seznam mapových pøíloh a vyèerpávající Jmenný rejstøík.
Celé toto dílo je koncentrováno do následujících kapitol:
UKRAJINA DO KONCE OBDOBÍ KYJEVSKÉ RUSI
UKRAJINA MEZI POLSKEM, LITVOU A MONGOLY (TATARY)
UKRAJINA V RÁMCI RZECZIPOSPOLITE
POVSTÁNÍ BOHDANA CHMELNYCKÉHO, VZNIK A POÈÁTEK VÝVOJE HETMANSKÉHO STÁTU
ZÁVÌR EXISTENCE A LIKVIDACE HETMANSKÉHO STÁTU A ZÁPORO®SKÉ SIÈE
UKRAJINCI V RUSKÉ A RAKOUSKÉ ØÍŠI DO POÈÁTKU ŠEDESÁTÝCH LET 19. STOLETÍ
UKRAJINCI V PÙLSTOLETÍ PØED PRVNÍ SVÌTOVOU VÁLKOU
PRVNÍ SVÌTOVÁ VÁLKA A POKUS O VYTVOØENÍ SAMOSTATNÉ UKRAJINY
BEZ VLASTNÍHO STÁTU MEZI DVÌMA SVÌTOVÝMI VÁLKAMI
UKRAJINA A UKRAJINSKÁ OTÁZKA ZA DRUHÉ SVÌTOVÉ VÁLKY
UKRAJINA PO DRUHÉ SVÌTOVÉ VÁLCE
SAMOSTATNÁ UKRAJINA
ÈESKO-UKRAJINSKÉ VZTAHY
Seznámení s autory :
Paul Robert Magocsi
nar. 1945 je americký profesor historie, politologie a pøedseda ukrajinských studií na University of Toronto. V roce 1996 byl jmenován stálým èlenem Královské spoleènosti Kanady – kanadských akademií umìní, humanitních vìd a získal èestné tituly na Prešovské univerzitì na Slovensku ( doctor honoris causa , 2013) a na Národní univerzitì Kamianets-Podilskyi na Ukrajinì ( pochesnyi profesor,2015). C:\Users\Olgakni\Documents\Scan
Jan Rychlík
nar.1954, historik, zabývá se politickými, hospodáøskými a sociálními dìjinami støední a východní Evropy a Balkánu. Od roku 1991 pracuje v Masarykovì ústavu a Archívu Akademie vìd Èeské republiky. Souèasnì od roku 1998 pùsobí na Filozofické fakultì Univerzity Karlovy, kde pøednáší èeské a slovenské dìjiny, a od roku 2011 také na Fakultì pøírodovìdné a humanitnì-pedagogické Technické univerzity v Liberci, kde pøednáší èeské a svìtové dìjiny 19. a 20. století.
Bohdan Zilynskyj
nar.1954. Pra¾ský historik Bohdan Zilynskyj je nositelem slavného pøíjmení ukrajinské kultury. Jeho dìdeèek Ivan Zilynskyj (1879–1952), profesor filologie na univerzitách v Krakovì a v Praze, byl autorem mapy ukrajinských dialektù a reformátorem ukrajinského pravopisu, otec Orest Zilynskyj (1923–1976) literární historik a folklorista, organizátor o¾ivení èeské ukrajinistiky v uvolnìnìjší atmosféøe 60. Let a redaktor nejdùle¾itìjšího díla té doby, bilanèního bibliografického sborníku Stopadesát let èesko-ukrajinských literárních stykù (Praha 1968). Bohdan Zilynskyj vystudoval na FF UK v Praze archivnictví a dìjepis, v letech 1979–1991 pracoval v Archivu hl. Mìsta Prahy. Dnes pøednáší na nìkolika pra¾ských fakultách moderní historii Ukrajiny a historickou regionalistiku èeských zemí.
UKRAJINA je po Rusku druhým nejvìtším státem Evropy. Spolu s územím Krymu, násilnì obsazeným a anektovaným v roce 2014 Ruskem, zaujímá plochu 603 700 km2, na kterých ¾ilo v roce 2001 48 milionù obyvatel. Ukrajinci patøí mezi východní Slovany, jejich jazyk je proto blízký ruštinì a bìloruštinì, avšak rozpadá se na øadu dialektù, z nich¾ západní mají blízko k polštinì èi slovenštinì., tedy k jazykùm západoslovanské jazykové skupiny. Kodifikace spisovné ukrajinštiny je zále¾itostí druhé poloviny 19. Století.
Jen málo evropských národù pro¾ilo tak neš»astné dìjiny, plné násilí, útlaku a odnárodòování jako Ukrajinci. Pouze v raném støedovìku mìli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus. Ukrajince pak èekala mongolská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještì Polska, podivné období polosamostatné tzv. Hetmanštiny v rámci expandující Moskevské Rusi, která byla bìhem 18. Století brutálnì zlikvidována. Teprve v roce 1919 došlo k obnovì ukrajinské samostatnosti. Komunisté však Ukrajince za samostatný národ nepova¾ovali, v rámci formálnì samostatné Ukrajinské sovìtské republiky pøišly další útrapy jako hladomor, komunistické odnárodòování, Èernobyl atd. Teprve rozpad Sovìtského svazu umo¾nil Ukrajincùm získat samostatnost, ale i o ni musí nyní znovu bojovat.
Olga Janíèková
Všem ètenáøùm, kteøí doèetli recenzi na knihu a¾ do samého konce doporuèujeme shlédnout videoklip našeho autora Pøemysla Èasara: https://youtu.be/_V_odagp6L4
Paul Robert Magocsi 
Jan Rychlík