Co obnášelo psaní Ulièníku
Pøed èasem se mi dostala do rukou kniha Pra¾ský ulièník. Mimoøádnì mne zaujala. A tak jsem zaèal pátrat, zda i další mìsta disponují publikací osvìtlující historii a pùvod jmen ulic. Postupnì jsem si povypùjèoval Ulièníky Plznì, Prahy – Dolních Poèernic, Mladé Boleslavi, Kladna, Vlašimi. Internet mi prozradil, ¾e je mají i v Jindøichovì Hradci, Hostivici, Vlašimi, Opavì.
A kdy¾ mi moje milé knihovnice v naší mìstské knihovnì ukázaly Èelákovický ulièník, seznal jsem, ¾e není na co èekat, ¾e kdy¾ ho má i nedaleké spøátelené mìsto, musí ho mít staroslavný Nymburk rovnì¾. A pustil jsem se do psaní.
To jsem ovšem ještì netušil, jak velký objem práce mne èeká.
Naštìstí mám pomìrnì rozsáhlý, dlouhá léta budovaný archiv a napsal jsem u¾ nìkolik knih Nymburku vìnovaných – základ byl zpracován bìhem tøí mìsícù. Pak ale nastala ona dlouhodobá mravenèí práce, bádání v pramenech, proèítání chytrých knih, rozhovory s pamìtníky. A také chození po mìstì a nacházení nových podnìtù, informací, souvislostí. Je to vlastnì napínavá detektivní práce plná pøekvapení. Napøíklad zjiš»ování všech názvù té které ulice, které byly z vùle a mnohdy i zlovùle lidí mìnìny, aby se tøeba po letech zase navrátily k té pùvodní verzi.
Tak tøeba nynìjší Boleslavská ulice, která vede z námìstí ven z mìsta ve smìru na Mladou Boleslav, se pùvodnì jmenovala Velelibská. To podle vesnice le¾ící nedaleko. Jen¾e z dnešního pohledu to je nelogické, nebo» souèasná výpadovka vede nikoliv k Velelibùm, nýbr¾ na Všechlapy. Cesty ve tøináctém století byly vedeny jinak. Teprve pozdìji si ulice vyslou¾ila název Boleslavská. Zøejmì v dobì, kdy byla odklonìna od Velelib. Tak to bylo po nìkolik století, a¾, nevíme kdy, si vyslou¾ila jméno po císaøi Ferdinandovi II. Po vzniku Èeskoslovenské republiky dostala název Masarykova tøída. Pøíkazem okupaèní správy musela být za druhé svìtové války pøejmenována znovu na Boleslavskou, po válce se vrátil do názvu prezident Masaryk. Ne na dlouho, po únoru 1948 byl Masaryk vymazán, na øadu pøišel Stalin, ale proto¾e bylo tøeba uctít i obìti osvobozování republiky, stala se Stalingradskou tøídou jen èást dlouhé ulice, druhý kousek dostal cedule Dukelských hrdinù, a na tøetí èást, za dráhou, zbyla opìt Boleslavská. Ovšem v jednašedesátém roce byl „z dùvodu, aby orientaèní èísla tvoøila v této ulici jednu øadu èísel po sobì jdoucích“ vrácen název Boleslavská celé ulici od námìstí a¾ ke Všechlapskému vrchu, co¾ je samý okraj mìsta. A tak to naštìstí u¾ vydr¾elo do dnešních dnù.
Podobnì dramatické to bylo i s námìstím – Velký rynek, Hlavní námìstí, Riegrovo námìstí, Dr. Edvarda Beneše, Èeskoslovenské lidové armády, námìstí Pøemyslovcù.
Naštìstí vìtšinì z 211 nymburských ulic zùstal název daný jim hned pøi „pokøtìní“. I kdy¾ u nìkterých bylo zjiš»ování, po které významné osobnosti jméno v minulosti dostaly dosti slo¾ité. Po kterém slavném mu¾i se jmenuje ulice Havlíèkova? Nebyl to kupodivu Karel Havlíèek Borovský, jak by se dalo pøedpokládat, nýbr¾ Jaroslav Havlíèek, autor Petrolejových lamp èi Helimadoe. Havelkova ulice zase nese jméno poslance Èeského snìmu, jen¾ byl nìjaký èas v Nymburce magistrátním radou. A tak dále.
Jistì uznáte, ¾e kdy¾ v polovinì èervna, po roce a pùl od zahájení práce, starosta mìsta Tomáš Mach knihu Nymburský ulièník slavnostnì pøed radnicí pokøtil, spadl mi velký kámen ze srdce. A kdy¾ pak mì spoluobèané zastavovali a knihu chválili, a dokonce mi psali nìkdejší Nymburáci i ze vzdálených míst, ¾e je kniha zaujala, høálo mì to na duši.