Krása uniforem
Po bedlivém uva¾ování jsem dospìl k závìru, ¾e mu¾i milují uniformy a ¾eny milují mu¾e v uniformách. I kdy¾ to není tak docela pravda, proto¾e i my, jak mladí uhrovití mladíèci, tak dìdové jednou nohou v hrobì, se kocháme pohledem na ¾eny v uniformách.
Mnì toti¾ dokonce dodnes, navzdory stáøím skomírajícímu zraku se tento rozzáøí a èelo se mi orosí pohledem na mladou zdravotní sestru v na¾ehlené uniformì s bílým èepcem na hlavì. S hanbou se musím pøiznat, ¾e i cupitající jeptišky se sklopenými zraky, v jejich èerných, po kotníky dlouhých sukních ve mnì vyvolají zvìdavost co se asi pod nimi skrývá. Nejvíce mne ale vzruší pohled na èínskou vojenskou pøehlídku.
Pohled na nekoneèné, naprosto mistrnì vyrovnané øady stejnì velkých pøíslušnic Èínské lidové armády pochodujících do rytmu “Razkvìtaly jabloni i gruši,“ je podívaná na kterou do smrti nelze zapomenout. Tyto vojandy odìné v bìloskvoucích uniformách a témìø nemravnì krátkých minisukních, v bílých rukavièkách svírajících vra¾edné samopaly a ve vysokých èerných kozaèkách, vzornì salutující pøestárlým pohlavárùm, mají na mne neskuteèný dopad. To se mi v m¾iku zrychlí tep takovým zpùsobem, ¾e se polekám, ¾e to bude mùj poslední pohled vùbec a zaènu vyluzovat zvuky podobající se vytí australského domorodého psa dinga v dobì páøení. Kdy¾ jsem tuto pøehlídku pozoroval nedávno na You tube, ¾ena Máòa pøibìhla do pokoje s obavami zjistit jestli jsem se náhodou nezbláznil.
Na tom samém kanále mù¾ete také shlédnout ruskou vojenskou pøehlídku, která probíhala v rámci oslav 70 let od konce druhé svìtové války. Ruské, zrovna tak anglické a nakonec i americké uniformy z tìchto let byly tak ošklivé, ¾e pochybuji, ¾e se mnoha ¾enám rozbušilo srdce.
Zvláštì ty vatované zimní ruské bundy a ušanky nebyly nic krásného. Nicménì vìøím, ¾e byly v zemljankách u¾iteèné. Pakli¾e se ¾enám zrychlil dech tak to bylo spíše nad tím, ¾e dostaly èokoládu, cigarety nebo letmý polibek.
Avšak nyní i èínské a ruské uniformy jsou elegantní a pochodující obránkynì Putina v nich vypadají dobøe. Pøesto, ¾e se mi pochodující dùstojnice líbily, pohled na ty bodré slovanské tváøe a nevyrovnané øady ve mnì nevyvolaly ¾ádné zvíøecí zvuky. Spíš jsem se zachvìl pøi pohledu na ruskou bojovou techniku, která by zmáèknutím knoflíku smetla se zemského povrchu všechny pùvabné vojandy ve slušivých uniformách.
Jako mladý, nedu¾ivý a pomìrnì nevzhledný chlapec jsem si uvìdomil, ¾e bez uniformy ze mne zùstane navìky starý mládenec. Proto jsem prahnul
po získání zamìstnání, ke kterému by uniforma patøila. Ne všechny jsou toti¾ tak krásné, ¾e o vás bude mít neutuchající zájem krasavice pøimìøeného vìku. Napøíklad zahrávat si s myšlenkou stát se metaøem by bylo zajisté naivní. Vojenská uniforma v letech mého mládí mladé ¾eny spíše odpuzovala, proto¾e se vìdìlo, ¾e dùstojníci z povolání byli povìtšinou charabelové na mozek a tudí¾ ¾ádné terno. Toté¾ platilo i o uniformách pøíslušníkù veøejné bezpeènosti. Zato uniforma letcù, to bylo, paneèku nìco!
Vidìl jsem to na vlastní oèi, kdy¾ o nìkolik let starší kamarád se promenádoval po pra¾ských ulicích ve slušivé bledìmodré uniformì vojenského pilota. Co tou¾ebných zrakù mladých i ne tak mladých ¾en na nìm spoèívalo! To ve mnì vzbudilo zájem se rovnì¾ stát pilotem. V ¾ivotì jsem sice jednou, bledý hrùzou, letìl z Prahy do Brna, ale domníval jsem se, ¾e strach by mnì na vojenské akademii vytloukli z hlavy.
Moje anabáze být pøijat na akademii trvala strastiplné tøi dny. Neuspìl jsem. Pokøivená nosní pøepá¾ka a ploché nohy zavinily mùj nezdar. Pøedstava modré uniformy s odznakem zlatých køídel se rozpadla jako domek z karet.
Dlouhá léta jsem trpìlivì ¾il bez uniformy. Uvìdomil jsem si, ¾e i bez ní mù¾e èlovìk s trochou štìstí najít ¾enu svých snù. ®enu, které bude úplnì fuk, jestli mu¾ má na sobì uniformu nebo ne. A jako vnímavý èlovìk jsem si také uvìdomil, ¾e ty ¾eny, kterým na uniformách nezále¾í, jsou ¾eny, které nejsou povrchní a jde jim o víc ne¾ o na¾ehlenou bílou uniformu èlovìka, který sice vypadá elegantnì, ale mezi ušima má vzduch…
Ale stejnì jsem se nyní ve výslu¾bì k uniformì dostal. Máte zde neklamný dùkaz. Jestli¾e je natolik slušivá, ¾e i ¾enám v pokroèilém vìku, babièkám, ba i staøenkám, pohledem na nositele zvlhne zrak, nu to zále¾í jenom na vás. Já jsem ale na ní hrdý.
Teï však nastal èas se jít podívat na vojenskou pøehlídku branných sil Papuáncù. Doufám, ¾e se pøi ní budou dr¾et tradic a vojandy budou pochodovat s nahoøe bez. To se, paneèku budou dìlat bubliny u nosu!
Krása uniforem
.jpg)