Co vzpomínky vracejí
Stáøí není tak zlé, kdy¾ sebou ještì stále nese vzpomínky. Všechny nemusí být, jen ty veselé i stesk doká¾e o¾ivit co potìší.
Bìhem ¾ivota let jsme se nìèemu zasmáli, dnes nám mo¾ná i slzièka ukápne.
Kdy¾ nám nìkdy bylo smutno, nìkoho blízkého jsme si ve vzpomínce pøivolali, známá místa se vrátila tak jak jsme je vidìli.
Tedy podìkovat právì tìm vzpomínkám, které s námi zùstávají.
* * * Mamince
V¾dycky jsem se toulala u¾ jako malá
pamatuješ co jsi se mì nahledala
teï jsem ale daleko
nemù¾eš mì za ruku zase pøivést zpátky
a vìø dnes i výprask byl by sladký
Pro korunu na zmrzlinu
utekla jsem k babièce
jindy tátovi øíct ¾e mám svátek
do lesíka a na skálu
nepomohlo zavírání vrátek.
Takhle jsem se toulala u¾ jako malá,
léta snad tu touhu ve mnì zanechala
teï jsem tedy daleko …
s tebou za ruku se vrátit tìmi vrátky
a vìø i ten výprask byl by sladký.
®vahov v Praze
Kam jste se podìly vzpomínky š»astné
zbyly jen vzpomínky smutnì krásné
pláè je jejich ¾ivou vodou, on jim dává ¾ít
jen pro ty smutnì krásné veliké slzy mít.
Pro vzpomínku kalu¾í z jarního deštì
popínavých ¾lutých rù¾í a pivonìk ještì
pro vzpomínku spadaného bøezového listí
cest do kopce kde byli jsme si jistí.
Pro vzpomínku zahrad a pohledù pøes øeku
tepla maminèiných dlaní jejich dotekù
pro vzpomínku dìtství ztraceného ráje
pro ty zaplaè tiše jak kdy¾ housle hraje.
Ztracené prázdniny na Chodsku
Buèení krav po ránu
a teplo letní návsi
ochraptìlý zvonek do krámu
nad prašnou cestou zvoníval si.
Medem lip voní vzpomínka
a hladí tichem hory lesnaté
zas za ruku mì vede maminka
a u rybníka vyplašíme èápy nohaté.
Ztracené prázdniny hledám vás
vra»te mi kousek toho léta
jen ještì jednou chtìla bych potkat zas
mír toho krásného kousku svìta.
Jak najít cestu podle potoka
ten potok s raky tam u¾ není
pozdì se vracet do dne èi do roka
co bývalo je na høbitovì psáno na kameni.
Trhanov u Dma¾lic
Jdu lipovou alejí ve stínu tvé hory
vesnièko s kaplièkou na návsi
lokálku slyším co k Babylonu jede
a v lukách klukovsky hvízdá si.
Od høbitova na mì kývá Èerchov zdáli
Barrovy Výhledy vidím pohledem do lesù
tak si tì domove maminèin
na vìky v mysli své ponesu.