Sedm z deseti èeských øidièù špatnì vidí Choïte na pravidelné kontroly, zachráníte svùj zrak i lidské ¾ivoty, vyzývají odborníci
Duben byl ji¾ tradiènì Mìsícem bezpeènosti silnièního provozu. Øidièe èekaly na silnicích zpøísnìné policejní kontroly a lékaøi i dopravní odborníci stále apelují na to, aby aktivní øidièi dbali hlavnì o svùj zrak. Øidiè bez vhodné korekce zraku toti¾ mnohem pomaleji reaguje na náhlé zmìny dopravní situace, a je tak sobì i okolí stejnì nebezpeèný, jako kdyby øídil opilý nebo pod vlivem drog. Loòský prùzkum v rámci kampanì Slepí vrazi, podporované mimo jiné mezinárodní asociací FIA, Autoklubem ÈR nebo Besipem, odhalil alarmující výsledky: Špatnì vidí 71 % èeských øidièù, 8 % øidièù, tedy ka¾dý dvanáctý, by kvùli špatnému zraku vùbec nemìlo øídit.
Øidiè za volantem vykonává vysoce komplexní èinnost a oèi pøi ní hrají klíèovou roli. Z hlediska dopravního provozu a rychlého vyhodnocení dopravní situace je tedy pro øidièe nezbytné, aby mìl v poøádku všechny zrakové funkce – ostrost, zorné pole, schopnost vidìt za sní¾ené viditelnosti, citlivost na oslnìní, barevné vidìní, prostorové vidìní a pohyblivost oèí. Øidiè bez správných brýlí nebo èoèek potøebuje mnohem více èasu, aby dokázal rychle a správnì zareagovat. I za dobrých svìtelných podmínek je podle odborníkù chodec vidìt ze vzdálenosti asi 200 metrù, šofér s vadou -0,75 dioptrie jej však spatøí jen na 100 metrù, s vadou -2 dioptrie u¾ na pouhých 20 metrù. Jakékoli poruchy èi opotøebení oèí by tak øidièi nemìli brát na lehkou váhu a nechat se ihned vyšetøit, shodují se odborníci. „Nejen øidièi, ale ka¾dý, komu se zaène zdát, ¾e vidí neostøe, by mìl zajít k lékaøi. Nemìlo by se zapomínat, ¾e úèastníkem silnièního provozu jsem i jako chodec, cyklista apod. Problém s ostrostí zraku mù¾e navíc signalizovat i vá¾nìjší onemocnìní, proto bychom návštìvu lékaøe urèitì nemìli dlouho odkládat,” øíká oftalmolo¾ka Lucie Valešová. „Sama se nìkdy divím, jak je mo¾né, ¾e mù¾e øídit nìkdo, kdo má dlouhodobì nekorigovanou oèní vadu.”
Podle platných zákonù absolvují øidièi kontrolu zraku, ne¾ dostanou øidièák, a pak a¾ v 65 letech v rámci první povinné prohlídky. Vyšetøení u oèního lékaøe by pøitom mìl ka¾dý dospìlý podstoupit minimálnì jednou za tøi roky, po pìtaètyøicátém roce vìku u¾ ka¾dé dva roky. Øidièi by rovnì¾ mìli absolvovat oèní prohlídky v 60, 65 a 68 letech a dále v¾dy po dvou letech. Pøi ztrátì oka nebo po operaci šedého zákalu mù¾e být oprávnìní øídit motorové vozidlo udìleno nejdøíve po roce od doby, kdy se stav zraku zmìnil. Øidièi z povolání mají povinná vyšetøení zraku pøed nástupem do zamìstnání a dále ka¾dé dva roky. Po padesátém roce vìku potom ka¾dý rok. Problém ale je, ¾e øada i profesionálních øidièù si ani na doporuèení lékaøe zrakovou korekci nepoøídí.
„Na preventivní prohlídky by nemìli zapomínat pøedevším lidé s vyšším rizikem oèní choroby, napøíklad lidé silnì krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejich¾ rodinì se vyskytl zelený zákal,“ vysvìtluje MUDr. Lucie Valešová, primáøka Oèní kliniky DuoVize Praha. „V rámci prevence se provádí vyšetøení zrakové ostrosti k odhalení refrakèních vad nebo zmìn dioptrií, které lze následnì korigovat brýlemi, kontaktními èoèkami, anebo trvale, tedy laserovým zákrokem. Vyšetøení zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních èástech, mìøení nitrooèního tlaku pak mù¾e vèas podchytit vznik zeleného zákalu. Dùle¾ité je také vyšetøení oèního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu,“ dodává lékaøka.
Pøi øízení nepodceòujte ani barvoslepost
Pøi øízení vozidla musí øidiè prùbì¾nì sledovat nejen dìní na vozovce a kolem ní, ale také údaje na pøístrojové desce. Mezi vady, které øízení výraznì ztì¾ují, patøí zejména krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Zhruba 6 % øidièù navíc trpí urèitým stupnìm barvosleposti. Podle nových výzkumù a¾ 2 % øidièù nerozeznají èervenou. Zde není hlavním problémem to, ¾e by tito øidièi nezastavili, kdy¾ na semaforu svítí èervená (vìdí, ¾e je nahoøe), ale to, ¾e napøíklad nerozpoznají èervenou v pøípadì zneèištìných brzdových a obrysových svìtel. „Léèení této geneticky podmínìné poruchy v souèasnosti bohu¾el není mo¾né,“ øíká MUDr. Valešová.
Øízení ale ovlivòuje i šeroslepost, tedy zhoršené vidìní za šera, anebo vetchozrakost – zhoršená akomodace oèní èoèky zpùsobená postupným stárnutím. „Vetchozrací vidí dobøe na dálku, ale pøestávají dobøe vidìt na blízko, v pøípadì øidièù tedy na palubní desku. I tuto vadu lze øešit brýlemi nebo nelaserovými metodami, tedy implantací multifokální nitrooèní èoèky, je¾ zajistí bezproblémové vidìní do dálky i do blízka bez nutnosti nosit brýle,“ øíká MUDr. Šárka Skorkovská, primáøka oèní kliniky NeoVize Brno.
Senioøi, pozor na šedý zákal!
Zejména seniory zase èasto postihuje šedý zákal neboli katarakta. Objevuje se po šedesátém roce vìku jako doprovodný faktor stárnutí, k jeho rozvoji ale pøispívá i vìtší dioptrická vada, cukrovka nebo úraz oka. Problémem pøi øízení je zakalení èoèky, která tím ztrácí svou prùhlednost. Øidiè skrze ni vidí zaml¾enì a neostøe. V dùsledku katarakty navíc mù¾e narùstat krátkozrakost. Kvùli pozvolnému nástupu zákalu jej èlovìk ani nemusí zaznamenat, avšak díky preventivním prohlídkám lze nemoc podchytit ji¾ v zárodku. Jedinou metodou léèby šedého zákalu je chirurgická výmìna pùvodní oèní èoèky za umìlou.
Takto vidí èlovìk s dobrým zrakem nebo korigovanou oèní vadou
Takto vidí èlovìk s nekorigovanou oèní vadou - 3 dioptrie
BOX: Nehodovost v ÈR v roce 2018 Policie sleduje statistiky nehodovosti od roku 1961. Poèet osob usmrcených na pozemních komunikacích byl v roce 2018 tøetí nejni¾ší ve sledovaném období (565). Nejménì lidí zemøelo pøi dopravních nehodách v roce 2017 (502).
104 764 dopravních nehod (o 943, tj. o 0,9 % nehod více ne¾ v roce 2017)
565 usmrcených (o 63, tj. o 12,5 % osob více ne¾ v roce 2017)
2 465 tì¾ce zranìných (o 126, tj. o 5,4 % osob více ne¾ v roce 2017)
25 215 lehce zranìných (o 475, tj. o 1,9 % osob více ne¾ v roce 2017)
celková hmotná škoda na místì dopravní nehody 6 547,9 milionu Kè (o 231,6 mil. Kè více, tj. o 3,7 % ne¾ v roce 2017)
Zdroj: Policie ÈR
