V posledních desetiletích dochází pøedevším v dùsledku lidské èinnosti (industrializace, u¾ívání pesticidù, kácení lesù atd.) k masovému vymírání zvíøat a ztrátì biodiverzity na celé planetì. Vymírání se týká savcù, moøských ¾ivoèichù, hmyzu i ptákù. Nìkterým ¾ivoèichùm pomù¾e u¾ jen zásah vy¾adující rozsáhlou zmìnu a nový pøístup spoleènosti k pøírodì, ale mnohým ptákùm mù¾e pomoci ka¾dý z nás. Jak? V první øadì celoroèním pøikrmováním. Proè a jak, to se dozvíme v inspirativní publikaci Krmíme ptáky - ale správnì, kterou vydalo nakladatelství KAZDA.
Publikace plná obrázkù a návodù nás v první øadì nejprve seznámí s aktuálnì katastrofálním stavem. Jistì neslyšíte poprvé, ¾e zatímco vrabci byli v sedmdesátých letech 20. století hromadnì likvidováni jedy, v souèasné dobì u¾ jde o druh, který potøebuje naši ochranu, aby se nedostal do èerveného seznamu druhù ohro¾ených. Kdy¾ se nad tím zamyslíte, mo¾ná si vzpomenete, ¾e zatímco døíve vám pod okny poletovala celá hejna tìchto pìvcù, teï abyste je po køoviskách vylo¾enì hledali. Nìmeètí ornitologové ve výše uvedené knize uvádìjí, ¾e vrabcù na území nìmecka ubylo od 70. let a¾ o 80 procent.
Podobnì je tomu ovšem i s dalšími ptáky. Autoøi knihy se zamýšlejí nad všemi dùvody, které to zpùsobily, a není velmi pøíjemné si pøipustit, ¾e v koneèném dùsledku za tento stav mù¾eme jednoznaènì my, lidé. A to i my, kteøí to nezapøíèinili pøímo, my toti¾ pøispíváme svou ignorací. A samozøejmì ¾e si tím podøezáváme i vìtev sami pod sebou, proto¾e i nás pøíroda ¾iví, i my ji potøebujeme ne jen k rekreaci; a pøíroda nám mù¾e být u¾iteèná jen do té doby, dokud v ní funguje rovnováha. Ka¾dý jednotlivý vymøelý druh pøitom v potravním øetìzci ovlivní ¾ivotaschopnost dalšího ¾ivoèišného druhu - a tak se vymírání postupnì šíøí, jako by to byla nákaza. A nám se v koneèném dùsledku také nevyhne. Ochranou ¾ivotního prostøedí chráníme vlastnì i sebe.
V knize "Krmíme ptáky - ale správnì" se dozvíme, ¾e zatímco døíve se tradovalo, ¾e ptáky staèí pøikrmovat pouze pøi mrazech a souvislé snìhové pokrývce, nyní ji¾ takové krmení zdaleka nestaèí. V pøírodì je toti¾ mnohem ménì potravy ne¾ døív, výraznì ubylo hmyzu a také semen (místo pestrobarevných luk plných kvìtin s rùznými semeny jsou dnešní krajiny plné jednodruhovì osázených polí èi pouze travnatých luk, které se èasto seèou, rostliny nevysemení). Ptáèci v souèasné dobì zkrátka potøebují pøikrmovat minimálnì od èasného podzimu a¾ do zaèátku léta, témìø tedy po celý rok - na podzim a v zimì kvùli potøebì tukových zásob, je¾ zabraòují umrznutí, na jaøe kvùli zvýšené potøebì mno¾ství potravy pøi krmení mláïat. Èím ptáky krmit a jak (na jakých krmítkách), nám v knize poradí odborníci. Ne v¾dy jsou zcela vhodné lojové koule v sí»ce, naprosto nevhodné je pøikrmování našimi potravinami (napø. peèivem, by» ztvrdlým), tìmi mù¾ete ptáèkùm naopak ublí¾it.
Celá publikace je logicky a pøehlednì uspoøádaná, dobøe se v ní orientuje. Dozvíte se obecné zajímavosti, vyplývající ze statistik a dlouhodobých sledování, ale také spoustu konkrétních rad. Ka¾dý dvojlist je doplnìn minimálnì jedním, ale èasto spíše více barevnými obrázky, ke kterým nechybí popisky. Milovník pøírody se tedy vylo¾enì kochá (a také si zaène srovnávat, jaké z vyfotografovaných druhù ji¾ spatøil u svého krmítka). Pevnì doufám, ¾e kniha pøinese praktický u¾itek, reálnou odezvu v podobì vzniku mnoha nových krmítek po celé naší republice.