Vìdci luští tajemství „superstaøíkù“
Zjistili toti¾, ¾e staøí lidé s rozvinutými kognitivními schopnostmi mají více mozkových bunìk jednoho konkrétního typu. A nejen to.
Problematika „superstaøíkù“ trápila vìdecké kruhy pomìrnì dlouho, ale nyní výzkumníci hlásí, ¾e mají klíè k otázce, proè se nìkteøí lidé dr¾í i dlouho po osmdesátce v dobré mentální kondici a jejich kognitivní kapacita odpovídá dospìlým lidem o desítky let mladším. Léta výzkumù, po která se sna¾ili pøijít na to, co tyhle superseniory odlišuje od bì¾ných smrtelníkù, pøinesla své ovoce.
Extrovertní, odolní – a dál?
„Ještì donedávna jsme si mysleli, ¾e jediná mo¾ná trajektorie, kterou se mù¾eme v ¾ivotì ubírat, je zestárnout do senility,“ øíká profesorka Emily Rogalski z americké Northwestern University. „Teï se mù¾eme podívat na to, co všechno je ve vysokém vìku mo¾né a jak toho ti lidé dosáhli.“ Studie toti¾ podle vìdcù ukazují, ¾e superstaøíci jsou extrovertní, málo neurotiètí a odolnìjší vùèi nepøíjemnostem ¾ivota ne¾ prùmìrná populace. Kromì tìchto vnìjších znakù ale vìdci popsali ještì další jev.
Našlapaní neurony
Zkoumání mozkù ji¾ zemøelých superstaøíkù toti¾ odhalilo, ¾e jejich majitelé mìli oproti prùmìrným starým lidem více jednoho typu mozkových bunìk, známých jako Von Economovy neurony. Tìmi kromì lidí disponuje také malá skupina vyšších savcù a vìdci se domnívají, ¾e slou¾í ke zlepšování komunikace. Podle Rogalski se hojnì vyskytují v té èásti mozku, která je odpovìdná za pozornost a pamì». A právì tato oblast byla u superstaøíkù silnìjší ne¾ u prùmìrných padesátníkù a¾ šedesátníkù, zdùrazòuje paní profesorka. „K našemu vlastnímu pøekvapení, jsme zjistili, ¾e superstaøíci mají dokonce více Von Economových neuronù ne¾ prùmìrný dvacetiletý èlovìk,“ netají se nadšením Rogalski. „Neumíme zatím vysvìtlit, jak je to mo¾né nebo proè jsou právì tyto buòky tak dùle¾ité. Víme nicménì, ¾e se nacházejí pouze v nìkterých èástech mozku,“ øíká.
Kde se bere alzheimer
Jen¾e jsou tu i další rozdíly. Mozková kùra superstaøíkù se tenèí dvaapùlkrát pomaleji, ne¾li je tomu u prùmìrného osmdesátníka. Vìdci se pøi zkoumání mozkù superstaøíkù soustøedili také na pøítomnost proteinu zvaného amyloid a jeho tendenci se v mozku kondenzovat v plak, který je spojen s výskytem Alzheimerovy choroby. Claudia Kawas, neurolo¾ka se specializací na geriatrii z University of California, sdìlila, ¾e pitvy ukázaly, ¾e nìkteré ze zkoumaných mozkù obsahovali deformované proteiny, nicménì na jejich kognitivní schopnosti a pamì» to nemìlo vliv. Výzkumný tým doufá, ¾e jeho objevy by mohly pomoci zjistit, co vlastnì zpùsobuje alzheimera a další formy demence a proè jsou vùèi tìmto chorobám nìkteøí lidé imunní.
Alkohol a BMI
Vìdcùm z jejich zkoumání také vyplynulo, ¾e bì¾né lidské neøesti nemusí nutnì vést k pøedèasné smrti. Mnozí ze superstaøíkù si toti¾ dle svých vlastních slov dopøávají cigarety i alkohol. „Ptali jsme se jich, proè si myslí, ¾e patøí k výjimeèným seniorùm, a nìkteré z tìch vtipných dam nám øekly, ¾e je to tím, ¾e si ka¾dý den o páté dávají s pøáteli martini.“ Jiní zase prý nikdy v ¾ivotì neochutnali alkohol. Také tìlesná hmotnost se jeví jako podstatný faktor. Lidé s velmi nízkým BMI se jen stì¾í do¾ijí osmdesátky. „Není špatné být hubený, kdy¾ jste mladí, ale ve stáøí to není pøíliš ¾ádoucí,“ øíká Claudia Kawas. Profesorka Rogalski ovšem dodává, ¾e vìdci rozhodnì nikoho nechtìjí nabádat k osvojování zlozvykù, nicménì uèit se od superstaøíkù rozhodnì mù¾eme. „Délka našich ¾ivotù se èím dál tím víc prodlu¾uje, bohu¾el naše zdraví zatím stále zaostává. Superstaøíci mají oboje vybalancované, ¾ijí dlouho a zároveò ¾ijí dobøe,“ uzavírá paní profesorka.
.jpg)