Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O vzpomínkách a špatném svìdomí
 
Trvalou souèástí mých vzpomínek je i krátké období, kdy jsem se setkávala se svým dìdou. Bylo to na konci jeho bouølivého ¾ivota, kdy jako zlomený a nemocný èlovìk do¾íval v ústavu pro dlouhodobì nemocné, i kdy¾ myslím, ¾e tenkrát se to tak nenazývalo.
V dobì svých mu¾ných let byl dìda zajímavý èlovìk; nejen vzhledem filmové hvìzdy, ale byl také houslový virtuos a profesionální hudebník. Mìl své vlastní kvarteto, se kterým procestoval v první polovinì minulého století celý svìt. Nic z toho jsem ovšem osobnì neza¾ila a vše znám jen z vyprávìní maminky, babièky, a za¾loutlých, vìkem zkøehlých fotografií. Opatruji je jako oko v hlavì a svým vnukùm je ukazuji jen ve chvílích, kdy si myslím, ¾e jsou ztišeni a otevøeni novým poznatkùm. Se stejnou pýchou v hlase, jakou mìla maminka, kdy¾ mi fotografie pøedávala, øíkám klukùm, ¾e jednou budou fotky jejich. Je jim to upøímnì jedno. Pøes pùl století mrtvý prapradìdeèek jim nic neøíká. Ale pro mì je vzpomínka na dìdu poka¾dé velmi smutná a bolestná.
 
Krátce po tom, co jsem se narodila, byl dìda ranìný mrtvicí, ochrnutý na pùl tìla a velmi popletený. Nedokázal dodr¾ovat osobní hygienu, nedokázal se sám obléci a stále jen mumlal nìco ze své minulosti. ®il v milosrdném pøesvìdèení, ¾e je ¾ádaný dirigent, ¾e skládá, píše, a všichni ho chtìjí. Nikdo ho nechtìl, všichni na nìj zapomnìli a kdo nezapomnìl, ten se mu zdaleka vyhýbal. Nakonec ho babièka dala do ústavu, proto¾e ani ona, ani nikdo jiný z rodiny nebyl ochotný se o nìj osobnì starat. A právì tehdy, jsem dìdu zaèínala vnímat. Byla jsem dítì pøedškolního vìku a jít za ním v nedìli do nemocnice, bylo pro mne stejné dobrodru¾ství, jako jít tøeba do zoologické zahrady. Dodnes nevím, jak to maminka zaøídila, ale mohla jsem ho navštìvovat pøímo na nemocnièním pokoji, pouštìli mì tam. Na tom pokoji však bylo tìch neš»astníkù stejnì posti¾ených víc. Jednou maminka odešla za lékaøem pro nìjaké informace a já zùstala s nemocnými sama. Postavila jsem se doprostøed místnosti a opièila se po nich, napodobovala jejich pokøivené tìlo, oblièej i mumlání. Myslím, ¾e dìda mìl ve své pomatenosti i svìtlé chvilky, kdy si dìní kolem sebe uvìdomoval dost jasnì. Zaèal bezmocnì mávat rukou a špatnì artikulovanou øeèí se mì sna¾il okøiknout, abych toho nechala. Byla jsem hajzlík na zabití. Dìlala jsem si na èele prstem koleèko a pitvoøila se na nìj. „Ty jsi »ululunk, máš o koleèko víc, »ululunk, »ululunk. Spravedlivý výprask následoval témìø okam¾itì, ještì jeden pak doma bambusovou rákoskou. Maminka dostala vyhubováno, ¾e mì tam sebou nemá brát a tím to celé skonèilo. U¾ jsem dìdu nikdy nevidìla, krátce na to pøišla zpráva o jeho úmrtí.
Zaèala jsem chodit do školy, uhánìla kluky, provdala se, starala se o rodinu, pracovala. Vzpomínka na dìdu byla sice smutná, ale vybledlá, a le¾ela zasunutá nìkde úplnì dole v pøihrádce pamìti. Jen¾e najednou, èím jsem starší, tím více se ta pøihrádeèka sama od sebe otevírá a vzpomínka jasná, jako by se to celé událo nedávno, se stává neodbytnou. Chtìla bych se za svoje chování omluvit, ale není komu. Chtìla bych dìdu obejmout a povídat si s ním o jeho zajímavém ¾ivotì, ale není s kým mluvit.
A tak jen obèas svým vnukùm ukazuji staré ¾luté fotografie a vyprávím jim, jak byl jejich prapradìdeèek úspìšný a bohatý, ale hlavnì jak byl vzdìlaný, moudrý a hodný.
 
 

                               
Šípek
Hlavní význam šípkového èaje spoèívá ve velkém obsahu vitamínu C. U¾ívá se pøi onemocnìní ledvin a moèového mìchýøe, zvláštì pøi ledvinových kamenech a kamenech v moèovém mìchýøi. Rovnì¾ tak pøi vodnatelnosti, dnì, revmatických onemocnìních, pøi prùjmu a støevním kataru.
 
Slupka šípku obsahuje cukr, pektin, organické kyseliny, mastný olej a silici. Dále vitamíny A, B, E, P a K a ji¾ zmiòované velké mno¾ství vitamínu C. Má nasládle kyselou chu», semeno chutná aromaticky.
 
Tato keøovitá rostlina se vyskytuje všude na okrajích cest, polí, lesù a na pastvinách. Zralé šípky se sbírají v øíjnu a listopadu.
 
Pøíprava èaje: pøelijte 1 a¾ 2 èajové l¾ièky sušených, mírnì rozdrcených slupek ½ l vroucí vody a dejte povaøit 10 minut.
 
Pøi ledvinových kamenech: Pøidejte 1 èajovou l¾ièku rozmaèkaných jader do 1 šálku vody a nechte pùl hodiny vaøit. Dennì ráno i veèer vypijte 1 šálek èaje. Kùra trvá dva a¾ tøi mìsíce.
 
                                                                                                                     Magdalena Vlachová
 
 
Pozn.: Bylináø zaèal vycházet na SeniorTipu v roce 2004. Nìkteré èlánky jsou opakovány, ale domnívám se, ¾e na zajímavosti jim èas neubral. (Ludmila)


Komentáøe
Poslední komentáø: 21.02.2010  08:26
 Datum
Jméno
Téma
 21.02.  08:26 Magdalena
 20.02.  18:11 imraL
 20.02.  17:34 Jelena
 20.02.  16:49 venca
 20.02.  12:44 ZdeòkaT.
 20.02.  10:01 janina
 20.02.  10:00 Magdalena
 20.02.  09:22 Beatrix