Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Listopad

Toto podzimní povídání pøišlo s tím, ¾e je to velmi aktuální a milé ètení. Zaøazujeme pro potìšení v šedivých podzimních dnech.
Pøíbìhy napsaly dìti ze ZŠ ve Frenštátì pod Radhoštìm. Však se také umístily na pøedním místì v literární soutì¾i.


 

Pøíbìh padajícího listu
Ráno jsem se probudila a byla jsem jiná ne¾ v létì. Byla jsem na¾loutlá a tak trochu èervená. Zaèala mi být zima. Ze sousedního stromu na mì vykukoval ještì úplnì zelený list. Najednou se zvedl vítr a já se odtrhla od stromu, i kdy¾ jsem se dr¾ela vší silou. Pomalu jsem padala, a¾ jsem dopadla k ostatním listùm z mého a sousedního stromu. A zase ten studený silný vítr. Naštìstí mì odfoukl jenom kousek a já se mohla bavit s kamarády. Nevšímala jsem si okolního svìta, tak¾e jsem nepostøehla, ¾e pøibìhla malá holèièka a vzala mì do svých rukou. Odnesla si mì i s nìjakými jinými listy a dala si nás do svého pokojíèku. Bylo tam krásné teplo. Koneènì jsem byla š»astná.


Viktorie Šmajstrlová 7. B

 


Pozor, padám!
No dneska to nevypadá nejlépe, fouká vítr, mrholí a nikde ani paprsek slunce. No, nemù¾u se nièemu divit, kdy¾ u¾ zaèíná podzim. ACH JO! No nic, zkusím to prospat, dnešní den stejnì za nic nestojí, nemá cenu pozorovat dìti, jak jdou do školy, jak se uèí a jak vyvádìjí po škole. CHRR... CHRR... AU, PADÁM! CO JE, CO JE? Aha, u¾ je to tady, padám a to je mùj konec, stejnì skonèím nìkde v kontejneru. Ale teï si ten let musím u¾ít. Kdy¾ u¾, tak u¾. Jé, vidím domy jako ještì nikdy. Vítr mì pìknì vznáší a já letím. Vidím dìtský park, taky cirkus, který pøedevèírem pøijel. Au, jsem tu. No, uklizeè u¾ jde. To je mùj konec. Ale pozor! Nejde ke mnì. AHA, jak ten tu práci šidí, pobral jen tøi listy a šel pryè. No, dobøe pro mne. Myslím, ¾e tento den byl jeden z nejlepších, i kdy¾ nebyl sluneèný. Koneènì si pìknì zdøímnu.

Petra Navrátilová 7. B

 


List
Ach jo ... u¾ zase podzim, na jednu stranu se tìším, proto¾e se mù¾u ukázat v krásných barvách podzimu – èervená, ¾lutá, zelenkavá ... a na druhou stranu se netìším, ¾e zase spadnu, a to strašnì bolí, na tvrdou zem ... au!!! Jen kdy¾ na to pomyslím, zje¾í se mi všechny ¾ilky v tìle. Ale nìkdy se stane, ¾e si mì nìjaký èlovíèek vezme domù do tepla nebo do herbáøe... Jo, jo, je to náš osud a takhle to jde ka¾dý rok na podzim. Tak zase za rok.

 

Nikola Dudková 7. B


Já jsem Pepa. Mùj pøíbìh zaèíná, kdy¾ jsem byl ještì malý lístek na stromì. Visel jsem nohou nahoru. V¾dycky jsem snil o tom, ¾e sletím ze stromu, foukne do mne vítr a proletím se nad paneláky. Ale mùj pøíbìh je trochu jiný. Vyrostl jsem na stromì, vidìl jsem tøi období, dvì ze stromu, jedno ze zemì. Kdy¾ jsem se odrazil od stromu, myslel jsem, ¾e je všechno krásné, jenom¾e kdy¾ mì vítr dofoukl k cestì, zmìnil jsem názor, srazila mì toti¾ ètyøi auta. Nakonec jsem skonèil v kalu¾i úplnì mokrý a zmrzlý. ®ivot listù toti¾ není takové peøíèko.


Standa Bla¾ek 7. B

 

Proè se mi líbí – nelíbí podzim?

LÍBÍ:
- jdu do školy
- mù¾u sbírat kaštany
- je hodnì ovoce
- venku je hodnì barev
- tìším se na Vánoce

NELÍBÍ:
- je u¾ chladno
- øádí hodnì nemocí
- za chvíli napadne sníh



SHRNUTÍ: podzim má více kladných stránek, tak¾e ho mám ráda.

 

Linda Bordovská 6. A

 



K èemu se dají pou¾ít kaštany?
Mù¾eme je dát zvíøatùm do krmelce, vyrábìt z nich zvíøátka, hrát s nimi kulièky, házet s nimi, zasadit je, hrát ping pong, potøít je inkoustem a otisknout, bombardovat s nimi kamarády, dají se usušit, jsou vyu¾itelné na okrasu.

 

Linda Rajnošková a Lenka Bartošová 6. A

Podzim se mi líbí proto, ¾e listí je krásnì zbarvené zelenì, èervenì, hnìdì, prostì hraje všemi barvami. Listí se pálí a peèou se brambory. Je to skvìlá pochoutka. Nìkdy jdeme do lesa a skáèeme do hromad listí. Po podzimu zaèíná zima, je to také krásné roèní období.


Radim Dostál 6. A


Jablko
Jednou se jablko odkutálelo daleko od stromu. Bylo krásné, èervené. Šel kolem èerv a øekl si: „Takový krásný barák by se mi hodil!“ Udìlal dveøe a zabydlil se. O pár dní pozdìji šel kolem Jirka s Jendou a oba uvidìli èervené jablko. Zaèali se kvùli nìmu prát. Jirka ho ukradl a zakousl se do nìj. Pak se podíval na jablko a uvidìl mrtvého èerva. Od té doby u¾ je hodný.


Petra Kanioková 6. A

Proè se mi líbí podzim?
Dozrává ovoce, pouštìjí se draci a šustí barevné lití. Kdy¾ si sednu pod naši jabloò a dívám se do kraje, všude kolem vidím popadaná jablka, vzpomenu si na jeden pøíbìh.
Bylo jednou jablko, které bylo tak zvìdavé, ¾e neposlouchalo své kamarády a jakmile dozrálo, tak honem honem, a» u¾ spadne. Utrhlo se a kutálelo se daleko od stromu. A v noci se strašnì bálo. Ráno ho chtìly sníst vosy, ale ono se zaèalo kutálet a vùbec nepoznalo, ¾e se kutálí zpátky ke stromu. Najednou uvidìlo své kamarády vedle sebe na zemi. Bylo rádo, ¾e je zase všechny vidí a uvìdomilo si, ¾e se samo nemá nikam kutálet.


Helena Hucovièová 6. A


Drak a jeho dobrodru¾ství
Jeden den pouštìli dva kamarádi draka. Ten drak byl ale nezbeda a Pepíkovi se utrhl, proto¾e chtìl vidìt svìt. Pepík strašnì plakal, ¾e mu uletìl drak, kterého mìl tak rád. Drak zatím letìl a letìl, a¾ byl ve Vídni a ¾asl nad tou nádherou, jak je to mìsto pìkné. Pøeletìl celé mìsto a Fr!Fr!Fr!Fr!Fr! u¾ byl v Chorvatsku, kde je nádherné Jadranské moøe, pìkné památky a teplouèko. Ale pak mu zaèalo být smutno po domovì, po Pepíkovi a jeho kamarádovi. Tak se otoèil a letìl domù. Kdy¾ pøistál Pepíkovi na zahradì, Pepík ho uvidìl a rychle ho pøivázal na šòùrku, aby mu zase neuletìl. Nakonec byl drak rád, ¾e je zase doma a Pepík , ¾e má zase draka!


René Strnadel 6. D

 


Listopad
Po mìsíci øíjnu následuje mìsíc listopad. Tento název vznikl kvùli tomu, ¾e opadává listí, proto¾e je podzim, ale také se k tomuto mìsíci vztahuje jeden pøíbìh, který vám nyní povím.
Poslední veèer øíjnového dne se rodinka je¾kù chystala ve svém obydlí pod koøeny dubu ke spánku, aby byli èilí na první listopadový den, kdy budou do svého pelíšku nosit listí a zásoby na zimu.
Nastal ten den a celá rodinka vyšla ven, aby se podívala po nìjakých tìch zásobách. Našli spoustu opadaných jablíèek, hrušek a dalších dobrot. Tuto potravu si odnesli do svého obydlí a zaèali se pøipravovat na sbírání listí. Ale jakmile vyšli ven, na zemi po listí ani památky.Všechno listí bylo ještì na stromech. Všichni byli dost smutní. V¾dy» nebudou mít èím se zahøát! V¾dy» umrznou, kdy¾ bude krutá zima! A jak byli tolik smutní, tak se nad nimi vítr slitoval. Najednou zaèalo tolik fuèet, a¾ se je¾ci málem na zemi neudr¾eli. Zavøeli oèi, pøitiskli se k sobì a pøáli si, aby je to neodfouklo. Zda se jejich pøání vyplnilo nebo ne, se dozvíte následovnì.
Pøestalo fuèet, vyjasnilo se a zaèalo nádhernì záøit sluníèko. Je¾eèkové, jakmile uslyšeli to ticho, otevøeli oèi, odstoupili od sebe a …
A všude byla tma. No jo, jak tak foukal ten vítr, všechno listí ze stromù popadlo. Je¾kové byli úplnì zasypaní listím. Zaèali se dostávat ven. Témìø všechno listí vzali a odnesli si ho pod koøeny stromu dubu. Zdáli se být hodnì š»astní a bez starostí se mohli pomalu zaèít ukládat do zimního spánku.
Konec!

Katka Vomáèková 8. C


Bylo jedno bohaté království, ve kterém ¾ila smutná princezna. Jednou, kdy¾ si vyšla na procházku do pøírody, potkala pìkného prince. Oba se do sebe zamilovali a princezna pøestala být smutná. A proto¾e to bylo zrovna, kdy¾ padalo listí, pøejmenovali ten mìsíc z Felixe na listopad. A Felixe (co¾ bylo jméno krále) dali jako jméno v kalendáøi na 1. listopad.


Daniela Mièková 8.C


Byl jednou jeden je¾ek a ten byl strašnì tvrdohlavý, namyšlený a hroznì dùle¾itý. Král, který v té zemi vládl, vymyslel pro tento mìsíc název barvièkov. Ale je¾kovi, kdy¾ se procházel po zahradì, spadl list na hlavu. Celý den byl strašnì ura¾ený, co si to ten list dovolil. Tak tomu mìsíci zaèal øíkat listopad. Král se na nìho moc rozzlobil, proto¾e všichni tomu mìsíci øíkali listopad a ne barvièkov. A co tomu øíkal je¾ek?? Byl tak nazlobený, ¾e se mu všichni smìjí, ¾e se nafukoval, nafukoval, a¾ prasknul.

Ivana Kováøová 8.C

Zprostøedkovala:Lenka Preclíková



Komentáøe
Poslední komentáø: 28.11.2011  18:44
 Datum
Jméno
Téma
 28.11.  18:44 ferbl
 28.11.  12:00 janina
 28.11.  11:36 KarlaA
 28.11.  11:08 Milada