Hawkingùv efekt
Neposlechl doktory a vydal se do vesmíru
Poèátkem pøíštího roku (8. ledna) bude mít 70 let jeden z nejznámìjších vìdcù (a zároveò vozíèkáøù) na svìtì: Stephen William Hawking.
V jednadvaceti letech, krátce pøed svatbou, mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS), co¾ znamená vá¾né posti¾ení motorických neuronù. Podle lékaøù mu zbývaly dva a¾ tøi roky ¾ivota.
Pøíznaky choroby se u Stephena Hawkinga poprvé objevily, kdy¾ se zapsal na univerzitu v Cambridge (1963). Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, pøièem¾ si poranil hlavu. Postupnì pak pøišel o vládu nad pa¾emi, nohama i hlasem. Od roku 1968 se pohybuje na vozíèku a od roku 1985 s okolním svìtem komunikuje jen pomocí speciálního poèítaèe. Hlas ztratil poté, co se bìhem návštìvy výzkumného centra CERN v ®enevì nakazil zápalem plic. Dùsledkem byly akutní potí¾e s dýcháním, které bylo mo¾no vyøešit jedinì pomocí tracheotomie, kvùli ní¾ Stephen Hawking pøišel o schopnost mluvit. Ke komunikaci zaèal pou¾ívat hlasový syntezátor, který mìl „americký pøízvuk“. Podle jeho vlastních slov se mu tento hlas líbil natolik, ¾e se s ním ztoto¾nil a pou¾íval ho témìø dvacet let. V souèasné dobì má pøístroj VoiceText od spoleènosti NeoSpeech.
Kdy¾ se jeho první ¾eny Jane reportéøi ptali, proè se rozhodla vzít si mu¾e, kterému byly pøedpovìzeny tøi roky ¾ivota, odpovìdìla: „Byla to doba obav z atomové války, tak¾e vyhlídky na krátký ¾ivot jsme mìli všichni“.
Navzdory pøedpovìdím doktorù Stephen Hawking ¾ije dodnes, má tøi dìti, jedno vnouèe a stále se aktivnì podílí na vìdeckém výzkumu i veøejných pøednáškách.
V letech 1965 - 1970 pracoval na základních zákonech, kterými se øídí vesmír. Jeho spolupráce s Rogerem Penrosem (londýnská Birkbeck College) vyústila na zaèátku 70. let v rozpracování teorie velkého tøesku (Big Bang).
V roce 1975 uèinil Hawking svùj nejvìtší objev. Popsal chování èerných dìr, které mohou vznikat na konci ¾ivota hvìzd. Navázal na teorie R. Penrose a doplnil je o tzv. kvantové vypaøování èerných dìr, které se oznaèuje jako Hawkingùv efekt. Z èerné díry by mìlo podle nìj vycházet gama záøení a rentgenové záøení, co¾ mù¾e za urèitých podmínek vést a¾ k jejímu zániku.
Profesor Hawking je dr¾itelem øady vìdeckých ocenìní a èlenem mnoha významných uèených spoleèností, mimo jiné britské Královské vìdecké spoleènosti (Royal Society of Sciences, od roku 1974), Pape¾ské akademie vìd (od 1986) a Národní akademie vìd Spojených státù (National Academy of Sciences).
Poèet jeho vìdeckých publikací se blí¾í ke dvìma stùm a vyznaèují se tím, ¾e aèkoli jsou vesmìs odborné, jsou èásteènì populárnì-nauèné a srozumitelné i ne zcela zasvìcenému ètenáøi.
Vzhledem k zálibì v ironii a sarkasmu se Stephen Hawking také podílel na rùzných krátkých výstupech v televizních hrách a skeèích, kde sám hostoval. Zahrál si napøíklad v seriálu Star Trek, ve svém vozíku pøestavìném na vrtulník se objevil i v seriálu Simpsonovi, v seriálu Futurama byl èlenem pøísnì tajné skupiny starající se o zachování kontinua èasoprostoru a podobnì.
Loni Stephen Hawking prohlásil, ¾e je mo¾né cestovat èasem, ale jenom dopøedu, a ¾e by tak bylo mo¾né obydlit v té dobì ji¾ znièenou planetu.
Zdroj: University of St. Andrews, www.hawking.org.uk.
Jiøí Muladi
Stehen Hawking na tiskové konferenci v Bibliothèque nationale de France pøi otevøení astronomické a èásticové laboratoøe v Paøí¾i. Uvedl zde francouzskou verzi své práce „Bùh stvoøil celá èísla“.
Ilustraèní foto