Èápi – obdivuhodní tvorové
Pøed tøemi lety pøineslo nìkolik tiskovin zprávu o tom, ¾e èáp Bukáèek z Mladých Bukù znenadání pøišel o svou ¾ivotní partnerku, èápici Barunku. Naletìla na elektrické dráty a zahynula. Kromì „tatínka èápa“ v hnízdì zùstala ètyøi mláïata, velmi malièká.
Èápi to mají tak – o èápata se starají oba rodièe, støídavì jeden zahøívá a druhý obstarává potravu. Malí èápíci byli odsouzeni ke smrti. A stalo se nìco ú¾asného – majitel komína spolu se svým kamarádem se rozhodli, ¾e jim zkusí pomoci.
Znamenalo to nìkolikrát dennì vylézt na vysoký komín a dopravit tam nejprve ¾í¾aly, pozdìji ¾áby, hady, ryby. Spojilo se mnoho lidí, ochotných pomoci a mnoho jich také zaèalo sledovat, jak tento, témìø jistì ztracený “boj“ dopadne. A dopadl skvìle. Ve spolupráci s obìma pány Bukáèek o své potomky zabojoval a zvítìzil.
Ne v¾dy se všechno podaøí. Pøistane-li na hnízdì cizí èáp a vyhází snesená vejce, kdy¾ se v bahnì z dlouhotrvajících deš»ù èapí mimina utopí, kdy¾ je rodièe nakrmí otrávenou myší, pak u¾ pomoci není. Tak¾e potom nezbývá, ne¾ si øíci: To je pøíroda, to je ¾ivot…
V zaèátcích svého sledování èápù jsem nemluvila o nièem jiném. Postupnì jsem získala informace o jejich zvycích, o jejich ¾ivotì, o jejich ú¾asných schopnostech – prostì mi pøirostli k srdci. Rok od roku pøibývají webové kamery na hnízdech, u nìkterých je mo¾nost chatovat, v pøátelské komunitì milovníkù èápù se dozvídat nové a nové poznatky.
Od pùlky srpna do konce bøezna bývají hnízda prázdná, potom máte ètyøi a pùl mìsíce na to, abyste se pokochali, zamilovali se do nich, sledovali ka¾dodenní úsilí èapích rodièù postarat se o své potomky. Nakonec jim se slzami v oèích zamáváte a doufáte, ¾e zvládnou strastiplnou cestu k jihu, cestu s mnoha nástrahami, mnohdy delší ne¾ 10 tisíc km dlouhou.
Mláïat dolétne do cíle pøibli¾nì jen tøetina, starších naštìstí o mnoho víc. První odlétají mladí v hejnu èápat z okolí. Po nìkolika dnech se vydávají na cestu i rodièe, vìtšinou ka¾dý zvláš». „Mláde¾“ a¾ do vìku tøí let poletuje po Africe, potom se také vrací. Musí si najít volné hnízdo nebo o nìjaké zabojovat v bratrovra¾edných, mnohdy krvavých šarvátkách.
Se svými dìtmi se rodièe u¾ nikdy nepotkají. Nasazují pro nì své ¾ivoty, kdy¾ je schovávají pod køídla pøed kroupami, obìtavì jim po celou dobu, ne¾ vylétnou z hnízda, pøinášejí potravu i vodu, a pak za nimi hledí, kdy¾ odlétají.
Nìkteøí èápi u¾ své letecké trasy zkrátili, poznali, ¾e pøe¾ít zimu se dá i na skládkách ve Španìlsku a tam vede cesta o mnoho kratší a bezpeènìjší.
Poslouchat èapí klapání je radost. Ozývá se spolu s typickým záklonem, kdy¾ se partneøi vítají, kdy¾ se radují z právì vysezeného vajíèka, ale také kdy¾ zastrašují nepøítele. V mém okolí vím o tøech èapích hnízdech, jedno z nich se dá pozorovat také prostøednictvím kamer. Jejich instalace je pomìrnì dost drahá, provoz stojí kolem 100 tisíc korun. Ale na¾ivo je to ještì krásnìjší. Proto mám radost v¾dy, kdy¾ narazíme na nìjaké hnízdo, a je to pátrání mnohdy detektivní. A pro pøedstavu- èapí hnízdo vá¾í asi tunu.
Ještì pøidám pár èísel od ornitologù:
Letos je u nás 1002 obsazených èapích hnízd, nových je 108. Ka¾doroènì ornitologové okrou¾kují kolem 600 mláïat, hlášení podává 978 spolupracovníkù.
U webových kamer s èapími hnízdy je mo¾né pro¾ít mnoho radosti, smutku, legraèních dojemných i napínavých okam¾ikù, mù¾ete se sami pøesvìdèit. Staèí zadat do vyhledávaèe youtube èapí hnízdo ¾ivì a v nabídce se jich objeví hned nìkolik.
Ale musíte si pospíšit, kolem poloviny srpna u¾ odlétají.
