Èína
Jestli o vìtšinì zemí platí, ¾e pohled na nì ze zahranièí do znaèné míry odpovídá skuteènosti, realitì, tak rozhodnì to neplatí o Èínì.
Èeskému ètenáøi novin, zpráv na internetu, divákovi TV, pokud jde o Èínu se zásadnì pøedkládají komentované zprávy. Péèe, aby snad špatnì nepochopil pouhou informaci, skuteènost, fakta, ale pochopil to tak jak se má, jak je tøeba a jedinì správnì je a¾ dojemná. ¨
Pokusím se proto uvést v následujícím heslovitì nìkteré skuteènosti, fakta pro ty, kteøí mají zájem o znalost skuteèného stavu v nejpoèetnìjší zemi svìta, zájem utvoøit si objektivní obrázek a nesetrvávat na pøedstavách, pro nìkteré i pøáních o zaostalosti Èíny. Pøedstavì levné pracovní síly, která kopíruje a napodobuje západní výrobky.
*Za posledních cca 20 let došlo k nepøedstavitelnému ekonomickému rozvoji, soubì¾nì s výstavbou a výrobou v závodech USA a západních investorù byly postaveny èínské podniky, soubì¾nì s výrobou dle západních technologií, výroby dle zahranièních licenci došlo k vývoji a zavedení technologií na základì vlastního výzkumu v Èínì.
*K ilustraci tempa rùstu hospodáøství lze u¾ít konstatování z projevu Merkeové pøi ukonèení své funkce pøedsedkynì vlády Nìmecka. Citace: „Pøi nástupu do funkce, byl objem nìmeckého hospodáøství vìtší ne¾ èínského. Po 16 letech je objem èínského 4násobek nìmeckého.“ (poznámka: U nás by to za 32 tj. 2x 16 po revoluci bylo nyní 8násobek konce socialistického.)
*Uvedené tempo rùstu výroby bylo provázeno rùstem exportu do zahranièí, pøedevším USA a západních zemí, v USA s dopadem na obchodní bilanci, vyøazení nìkterých podnikù i oborù z konkurence schopnosti ve svìtovém mìøítku. Hlavní opatøení USA ve formì sankcí, omezující import z Èíny se do objemu vývozu nepromítlo, ale naopak omezování èínského dovozu poškodilo zájmy US firem, zejména v tzv. nejvyspìlejších technologiích.
*USA se finanènì zadlu¾ili u Èíny, která se stala hlavním vìøitelem USA.
Tato skuteènost, mimo konkrétních finanèních, hospodáøských významù je souèasnì i symbolem vývoje vztahù a pozic obou zemí.
* V øadì zemí, pøedevším Africe, ale i v Ji¾ní Americe v øadì asijských zemí, vèetnì tìch nejvìtších došlo i k posílení vlivu Èíny na hospodáøství, obchodní spolupráci a další oblasti na úkor dosavadní role a pozice USA.
*V Africe, ale i dalších zemích Èína zaèala ovládat a kontrolovat tì¾bu surovin, vèetnì strategických. Dìje se tak velmi komplexní politikou, kdy Èína investuje do místní infrastruktury, stavby silnic, ¾eleznic, pøístavù a souèasnì to vyu¾ívá pro dopravu vytì¾ených surovin a etablování se jako jediného partnera tìchto zemí pro další jejich rozvoj. Jako perlièku lze uvést, by» západem utajovanou, ale neutajenou informaci, ¾e po odchodu US vojákù z Afganistanu sem napochodovali Èíòané na pozvání a pod ochranou a zahajují zde tì¾bu mìdi, jako¾to strategické suroviny.
*Èína pøedstihla USA v oblasti inovací, t.j vývoji a zavádìní nových technologii.
Èína u¾ nìkolik let je první v ¾ebøíèku zemí z hlediska poètu patentù. Jeliko¾ jsem ji¾ v této souvislosti narazil na „pouèení“, ¾e to ilustruje schopnost Èíòanù opisovat, kopírovat, napodobovat, tak jen poznámka, ¾e patent je nìco výhradnì originálního, pùvodního.
Bylo by mo¾né ve výètu úspìchù Èíny pokraèovat, ale s ohledem na prohlášení ès. vlády, prezidenta a pøímo varováním z BIS pøed nebezpeèím Èíny pro ÈR bych pojednání zakonèil dotazem o konkrétní výklad toho ohro¾ení, nebezpeèí? Tak jako jsem konkrétnì uvedl nìkterá fakta o Èínì, uvítal bych fakta o tom ohro¾ení. Povídání, ¾e zde získají VT poznatky z našeho výzkumu, kdy¾ nemáme jediný výzkumný ústav?
®e by okopírovali ¾eleznièní techniku se také nezdá. Právì zprovoznili tra» z centra Šangaje na letištì rychlostí 420 km/hod. a bez kolejí.