Los Angeles – Getty Center
Autobus zastavil u zábavního parku Universal Studios. Všichni úèastníci zájezdu vystoupil a¾ na nás tøi, kteøí jsme pokraèovali do Santa Moniky, vysoko nad Los Angeles. Sedmipodla¾ní podzemní parkovištì je umístìno pod komplexem. Tam jsme pøestoupili na tøívagónový vláèek, který se pohybuje na vzduchovém polštáøi. V cílové stanici se pøed námi otevøelo široké schodištì vedoucí k rozsáhlému skvostu, k unikátnímu Gettyho centru. Budova tyèící se nad schodištìm je ú¾as. Je to vchod, majestátní rotunda postavená na nejvyšším místì.
Kdy¾ jsem stoupala po širokém schodišti k bílému komplexu budov, který postavili ze stejného italského travertinového lomu, z nìho¾ bylo Øímany postaveno Koloseum, pøipadala jsem si, ¾e jsem pozvána k samému bo¾skému císaøi. Takový pocit dává návštìvníkùm moderní architektura Richarda Meiera, která dìlá èest jeho práci a hluboce se klaní kultu umìní.
Vláèek byl zdarma a ani tady jsem neprocházela kolem ¾ádné kasy.
Jean Paul Getty, ropný magnát, spisovatel a milovník umìní propagoval heslo: pøístup k umìní by mìl mít ka¾dý zdarma. Narodil se r. 1882 v Minnesotì, v petrolejáøské rodinì. V obchodních aktivitách mìl úspìch. Zalo¾il spoleènost Getty Oil a byl jeden z prvních lidí na svìtì, kteøí vydìlali pøes miliardu dolarù.
Svùj obrovský majetek si nenechal pro sebe, ale podìlil se o nìj s ostatními. Jeho velkou zálibou bylo umìní a staro¾itnosti. Jezdil po svìtì, navštìvoval galerie a nakupoval umìlecké pøedmìty. Byl vlastníkem mnoha cenných dìl. Po své smrti v r. 1976 odkázal svùj majetek spoleènosti Getty Trust. A jeho rozsáhlá sbírka se stala základem pro J.Paul Getty Museum v Los Angeles.
Ta zakoupila na svazích Santa Monica pozemek kolem 750 akrù a zaèala uskuteèòovat Gettyho sen. Bylo tøeba 100 zaoceánských plaveb k pøepravì mnoha tun travertinu. V areálu je pøes 1600 m² prosklených ploch. Bylo zde zasazeno 10.000 stromù, 300 druhù rostlin v centrální zahradì a 400 keøù pro vytvoøení reliéfu u bazénu.
Toto velkolepé muzeum Getty Center s èástkou 1.3 miliardy dolarù bylo otevøeno pro veøejnost v prosinci roku 1997.
Prošla jsem na rozsáhlé nádvoøí, kolem nìho¾ chronologicky na sebe navazují výstavní budovy. Ne¾ jsem vešla do prvního pavilonu, zahledìla jsem se do uklidòující hudby centrálního vodotrysku. Zastavila jsem se i u panoramatických pohledù mezi jednotlivými pavilony na mìsto, kde v dálce u horizontu jsem tušila, jakoby naèrtnutý prou¾ek oceánu.
Kdy¾ procházíte budovami, jako byste vstupovali do jednotlivých svatostánkù. Jsou zde obrazy, sochy, vzácné fotografie, rukopisy, dekorativní nábytek, systematicky roztøídìný do jednotlivých pavilonù.
Kavárna a restaurace jsou umístìny tak, aby nabídly ojedinìlý pohled na mìsto a v dálce na Tichý oceán. Na opaèné stranì najdete Auditorium urèené pøednáškám, koncertùm. Gettyho výzkumný institut pro historii umìní je kruhovitá budova s knihovnou èítající milión svazkù, se studovnami, èítárnami, kanceláøemi. Ráj badatelù
Po obìdì jsem si dala kávu a kochala se výhledem na mìsto, které pøipomínalo plátno namalované realistickým stylem dobrého malíøe.
Posléze jsem pøešla do nejji¾nìjší èásti Centrální zahrady, prošla jsem kolem vodopádù a posadila se v stinném loubí na lavièku. Pozorovala jsem kvetoucí labyrint, obdivovaný návštìvníky, kteøí nespìchali, loudali se kolem, nasávali nevìdomky ten dar Gettyho milionù, tu nádheru soustøedìnou jen pro nì do jednoho místa, nasávali ji do sebe a akumulovali tu sílu pro¾itku.
