Kdo byl svatý Silvestr? Narodil se v Římě kolem poloviny 3. století. Je patronem - ochráncem zvířat, patronem dobré úrody a patronem za dobrý rok. Knězem se stal v době pronásledování křesťanů, několik let se proto skrýval v lese, od toho se také odvozuje jméno (silvestris znamená latinsky lesní). Za vlády císaře Konstantina pronásledování ustalo a Silvestr byl zvolen římským biskupem. Zemřel 31. prosince 335 v Římě. Stejně jako ostatní životopisy ranných křesťanských světců je i ten Silvestrův opředen legendami o zázracích.

Podle legendy Silvestr I. vyléčil z lepry a následně pokřtil římského císaře Konstantina Velikého, který mu z vděčnosti daroval pozemek. Nyní se na tomto pozemku nachází Vatikán. Podle jednoho spisu Konstantin přenechal vládu a světskou moc Silvestru I. a jeho nástupcům nad Římem, Itálií a nad celou západní Evropou a přenesl sídlo Římské říše do Cařihradu (Istanbul) a přejmenoval ho na Konstantinopol. Tímto dokumentem dodnes mávají stoupenci Vatikánu. Naštěstí je dokázáno, že dokument je falzifikát a pochází až se 7. století.

Do Silvestrova života spadá také 1. všeobecný nicejský koncil, kde Silvestr také nařídil zhotovovat do té doby dřevěné oltáře z kamene. Zemřel 31. prosince 335 a je pochován v bazilice sv. Priscilly v Římě.

O svatém Silvestru toho moc nevíme, ale jedno je jisté. Není patronem bujarých oslav s alkoholovou smrští. Z počátku na jeho počest lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve klesající vliv církve dodal silvestrovské noci větší význam a jiný způsob oslav s množstvím pokrmů a především nápojů.

Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.

Jak vlastně vzniká kocovina?

Pokud do sebe nalejete víc alkoholu, než je vaše tělo schopné snést, z neodbouraného zbytku se přes noc vytvoří látka, která doslova otráví vaše buňky. Takže kocovina je v podstatě menší otrava alkoholem. Pokud se probudíte s kocovinou, máte dvě možnosti. Buď ji necháte přirozeně odeznít, což ale bude trvat několik strastiplných  hodin, anebo s ní budete bojovat. Zkuste bojovat třeba prostřednictvím zeleninových šťáv či bylinek.

Čerstvá zelná šťáva
Vynikající prostředek, který pomáhá překonat kocovinu téměř okamžitě. K přípravě můžete použít červené i bílé zelí. Z poloviny středně velké hlávky připravíte v odšťavňovači asi jeden šálek šťávy.

Šťáva z červené řepy
Obsahuje organické minerální soli, které obnovují tkáně, poškozené konzumací alkoholu. Můžete si ji naředit mrkvovou šťávou nebo šťávou z listové zeleniny, aby to chutnalo líp. I když to není žádná pochoutka, je to pro oslabená játra to nejlepší, co jim můžete dodat.

Zeleninový koktejl
Nápoj, namíchaný ve stejném poměru ze šťávy ze zelených fazolových lusků a šťávy z rajčat, vám pomůže také ozdravit silvestrovskou nocí zdevastované tělo. Pro přípravu šťávy ze zelených lusků se doporučují celé lusky i se stopkami. Do mixeru či odšťavňovače je dobré přidat malé množství vody.

Z bylinných čajů doporučíme třeba  mátu peprnou, heřmánek pravý, kopřivu, ale divy umí dělat i zelený čaj.