Malíø melancholických nálad
Pøipomínáme jednoho ze zakladatelù èeského moderního umìní - náladové a melancholické obrazy malíøe Jana Preislera.
* 17. 2. 1872 Popovice u Brna
+ 27. 4. 1918 Praha
Jeho ¾ivotní pøíbìh se zaèal v rodinì slévaèe Josefa Preislera. Do vínku dostal mimo klidné povahy i velké umìlecké nadání. Své nadání malovat projevil ji¾ v mìš»anské škole. Po krátkých peripetiích nakonec rodièe svolili, aby šel studovat do Prahy na Umìleckoprùmyslovou školu. Rodièe ho pøi studiu podporovat nemohli, ale vzhledem k jeho talentu a mecenášùm se mu podaøilo v Praze i u¾ivit. Studium ukonèil v roce 1895. Jeho zajímavou prací, kterou na sebe ještì více upozornil, byla kresba Velikonoce.
Zdroj: Archiv Muzea umìní v Olomouci
Stal se èlenem spolku výtvarných umìlcù Mánes (byl zalo¾en v roce 1887), který sdru¾oval pøíznivce moderního výtvarného umìní a pozdìji se stal i jeho pøedsedou. Vyuèoval na Umìleckoprùmyslové škole v Praze. V závìru ¾ivota dosáhl i postu profesora na Akademii výtvarných umìní. Vedle malování obrazù Preisler ilustroval i knihy - pohádky a poezii. V roce 1900 se se svými obrazy zúèastnil na svìtové výstavý v Paøí¾i. Vzpomeòme jeho známý obraz – Jaro.
V polovinì roku 1902 se vydal spolu s pøítelem - malíøem Antonínem Hudeèkem do Itálie, kterou umìlci pokládali za ráj umìní a kde hledali inspirace pro svou další tvorbu. Preisler byl okouzlen nejen pøírodou, moøem, ale také øímskými památkami. V té dobì vznikla série magických obrazù s tématem èerného jezera. V zobrazené krajinì se prolíná i hodnì z jeho rodného kraje – Berounska. Sérii obrazù dal pozdìji název „Èerné jezero“ jeho pøítel Jan Kotìra, kterému se se svými dojmy z pobytu v Itálii svìøoval ve svých dopisech.
Pro melancholický nádech svých obrazù je pøezdíván také „Malíø smutkù a nevìr“. V roce 1906 se se stejnou motivací jako do Itálie vydává do Paøí¾e. Byl obdivovatelem díla Paula Gauguina. Paøí¾ i její umìlecký svìt jej nadchnul, ale zároveò i vhánìl do smutku a marnosti.
Citace z dopisu pøíteli (kolem roku 1909): "Je to divná zemì, malá, zde èlovìka nic nebièuje, nic ne¾ene kupøedu, ¾ivot je zde ospalý, vzduch hustý. Všechno malicherné. Divná zemì, kde místo aby postupem èasu, léty a vìkem se èlovìk naplòoval a rozvíjel, usíná a scvrká se."
Po návratu z Paøí¾e zaèal pochyboval o svých umìleckých schopnostech a pøestal svá díla vystavovat. Stále více podléhal depresivním a melancholickým náladám. Pochyboval sice o kvalitì svých kreseb, ale stále maloval, avšak svá díla nevystavoval. Díla Jana Preislera mohli jeho obdivovatelé spatøit a¾ po jeho smrti.
Z jeho tvorby vzpomeòme tøeba obrazy pro Palackého sál Obecního domu, mozaiky pro muzeum v Hradci Králové. Zajímavým tématem Preislerovy tvorby se stalo koupání. Známé jsou jeho obrazy aktù v pøírodì. Obrazy zpodobòují melancholii, smutky, radosti i vášnì.
V roce 1914 se o¾enil s Bo¾enou Pallasovou z pra¾ské øemeslnické rodiny. Mìli dvì dìti - syna Jana a dceru Bo¾enu. Zemøel pøedèasnì na zápal plic dne 27. dubna 1918 v Praze. Není pochován mezi velikány èeského umìleckého ¾ivota na Vyšehradì, ale na høbitovì v Poèaplech - Královì Dvoøe.
Lenka Látalová
***
Zobrazit všechny èlánky autorky