Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Prezervativní story
Pøed více ne¾ 40 lety jsem pracoval v útvaru, který mìl honosný vìdecký název a ka¾dý v nìm mìl svùj odpovìdný úkol, ale podnik nás vyu¾íval k hašení rùzných „po¾árù“, prostì kdy¾ nìco „hoøelo“ – a» ji¾ ve výrobì nebo v montá¾i. Nemìli jsme prostøedky, pøístroje, devizy, èasto ani dost zkušeností, ale je zajímavé, ¾e jsme si obvykle nìjak poradili, i kdy¾ tøeba na kolenì.
Jeden kolega, kterému jsme øíkali Pakmukles, proto¾e se èasto holedbal svojí výkonností jako milenec, potøeboval umístit do kapaliny elektrickou cívku tak, aby na ní kapalina nemohla, ale tepelný pøestup aby zùstal zachován. Bylo jasné, ¾e jde o dva protichùdné po¾adavky. V takovém pøípadì jsme se radili všichni, ka¾dý musel dávat k dobrému svoje nápady, které byly èasto šílené, ale je zajímavé, ¾e i z pitomosti se úpravou nebo tøeba obráceným gardem mù¾e vyvinout docela u¾iteèná vìc. Dnes se tomu øíká brainstorming /mozková bouøe/, ale tehdy jsme o takovém slovì nemìli ani ponìtí. Rùzná pouzdra byla zamítnuta, a¾ nìkdo navrhl dát cívku do prezervativu. Kapalina jej k cívce pøitlaèí a tepelný pøestup bude ovlivnìn minimálnì.
Proto¾e by jeden více mìøení nevydr¾el, bylo rozhodnuto prezervativy pro ka¾dé mìøení vymìòovat. Byla k tomu urèena i osoba, samozøejmì Pakmukles, prý má nejvìtší ¾ivotní zkušenosti. Ujednáno. Jako jeden z nejmladších jsem ovšem musel jít nakoupit prezervativy já.
V drogerii byla za pultem krasavice, asi 18 let, jak kdyby zrovna utekla ze soutì¾e o královnu krásy. Zeptala se, co si pøeji, a já po¾adoval prezervativy. „Jeden balíèek nebo dva?“ zeptala se s chápavým úsmìvem. „Chtìl bych celou krabici!“ Zamrkala dlouhými øasami: „Ale tam je 100 balíèkù, 300 kusù!!“
“V poøádku, to mi bude staèit!“ Viditelnì to s ní zamávalo a ponìkud nejistým krokem se odebrala do skladu pro ¾ádané. V zápìtí jsem slyšel jakési špitání, pravdìpodobnì se starší kolegyní, a to u¾ jsem èul nìjakou èertovinu. Projevila se obratem. Krasavice pøinesla krabici a s mírnì spikleneckým úsmìvem se zeptala: „Mohu se zeptat, na jak dlouho vám to vydr¾í?“ „Nejvýše na týden, mo¾ná deset dní!“ odpovìdìl jsem dle pravdy. U¾ se nezmohla ani na slovo, zøejmì si myslela, ¾e se vytahuji. Vystavila paragon a já se vrátil na pracovištì.
Aby mi v pokladnì vyplatili náklady, musel paragon podepsat také hlavní úèetní, a tak jsem se za ním vypravil. Uvítal mì ve dveøích: „Tak co mi neseš?“ „Paragon k podpisu.“ Zadíval se upøenì na pøedmìt nákupu, zabafal z vir¾ínka, které vyndával z pusy jen kdy¾ s nìkým mluvil, a pak se otoèil na mì: „To je pro celý odbor, celou fabriku nebo pro celou armádu?“
„Ne, jen pro Pakmuklese!“ „To je ale kanec, to mi budeš muset vysvìtlit!“ Vysvìtlil jsem.
Dodnes si myslím, ¾e mi vùbec nevìøil, ale co mohl dìlat, byly tam podpisy šéfù, tak se podepsal také, i kdy¾ si pøedtím vše peèlivì zaznamenal do zápisníku. V pokladnì probìhlo vše hladce a tak se zdálo vše vyøízeno. Ale nebylo!
Po nìjakém èase jiný kolega potøeboval provádìt ultrazvukovou defektoskopii pod vodou. Nemìl ale vhodnou nádobu, ve které by to provádìl. Nachomýtl se k tomu Dr. Obr: Ale mládenci, to je jednoduché, za rohem v Potøebách pro domácnost mají vanièky na koupání novorozeòat, jsou smaltované a stojí 80 Kè, to se vám bude hodit!“ Odkráèel jsem pro vanièku, moc se hodila, ale další cesta vedla opìt k hlavnímu úèetnímu, kterému nikdo neøekl jinak ne¾ Vincek, nebo» on se také Vincenc jmenoval. Pøedlo¾il jsem paragon, Vincek se upøenì zadíval a zaúpìl: „Vanièka pro dítì?!“
Hbitì našel ve svém zápisníku, ¾e prezervativy podpisoval právì pøed devíti mìsíci a tøemi dny. Sprásknul ruce, vir¾inko mu vypadlo z pusy a zahulákal: „Tak na co jsem podepisoval ty prezervativy???“
Vladimír Kulíèek
***
Fotokolá¾e © Olga Janíèková
Zobrazit všechny èlánky autora