Valorizace důchodů

Od lednové splátky roku 2013 se zvýší všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2013. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat.

Zvyšují se důchody starobní (včetně předčasných starobních), invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 270 Kč na 2 330 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste o 0,9 %. V září o tom rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 324/2012 Sb.

Příklad valorizace starobního důchodu:
Pobírá-li v roce 2012 důchodce starobní důchod například 10 765 Kč (průměrná výše starobního důchodu ke konci září 2012), tvoří ho základní výměra 2 270 Kč a procentní výměra 8 495 Kč. Od lednové splátky důchodu v roce 2013 se základní výměra zvýší o 60 Kč na 2 330 Kč, procentní výměra se zvýší o 0,9 %, tj. o 77 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru). Celkem tedy důchod vzroste o 137 Kč. Po valorizaci tak bude náležet starobní důchod ve výši 10 902 Kč měsíčně.

Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvýší také o 0,9 % své hodnoty. Základní výměra dílčího důchodu se však zvýší pouze o poměrnou část z 60 Kč (odpovídající poměru české doby vůči celkově získané době pojištění).

Vyhláškou č. 325/2012 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo, že se od lednové splátky 2013 zvýší také příplatky k důchodu, přiznané před 1. 1. 2013 podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, ve znění pozdějších předpisů. Příplatky se zvýší o 0,9 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Zvýšení se však netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.

Všichni poživatelé důchodů obdrží o zvýšení důchodu oznámení. Osobám, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, bude oznámení předáno poštovním doručovatelem spolu s výplatním dokladem při výplatě zvýšeného důchodu za leden 2013. Klientům, kterým je důchod poukazován na bankovní účet, bude oznámení zasláno běžnou listovní zásilkou na adresu, která je evidována v ČSSZ, a zvýšený důchod jim bude připsán na účet v lednu 2013.

Na způsobu výplat důchodu se nebude v roce 2013 nic měnit - budou probíhat jako dosud podle požadavků klientů buď v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., nebo bezhotovostně na účty bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, které si klienti zvolili. Tedy způsobem, který umožňuje platný zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).

ČSSZ připomíná klientům změnu prosincového a lednového termínu  výplaty důchodů

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) oznamuje svým klientům, že v prosinci 2012 dojde ke změně některých výplatních termínů důchodů. Mění se kvůli svátkům a dnům pracovního klidu, které stanovuje zákon o státních svátcích.

Změna se týká následujících výplatních termínů:
důchody splatné ve čtvrtek 20. 12. 2012 budou vyplaceny ve středu 19. 12. 2012
důchody splatné v sobotu 22. 12. 2012 budou vyplaceny ve čtvrtek 20. 12. 2012
důchody splatné v pondělí 24. 12. 2012 budou vyplaceny v pátek 21. 12. 2012

Klienti ČSSZ, kteří dostávají výplatu důchodu bezhotovostně na své účty vždy 2. den v měsíci, budou mít lednovou výplatu připsanou na svých účtech výjimečně ve čtvrtek 3. ledna 2013. Jde o mimořádné opatření související s tím, že finanční prostředky určené na výplaty důchodů v roce 2013 může ČSSZ čerpat až dnem 2. 1. 2013.

Klienti, kteří dostávají důchody na účet vždy 4. a 6. den v měsíci již obdrží lednovou splátku v řádném termínu.

V dalších měsících již bude ČSSZ zajišťovat výplatu důchodů běžným způsobem a klienti s výplatním termínem stanoveným na 2. den v měsíci budou mít nejpozději tento den výplatu důchodu na svých osobních účtech.

Na způsobu výplat důchodu se nebude v roce 2013 nic měnit - budou probíhat jako dosud podle požadavků klientů buď v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., nebo bezhotovostně na účty bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, které si klienti zvolili. Tedy způsobem, který umožňuje platný zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).

Doby důchodového pojištění lze snadno zkontrolovat

Především lidem, kteří přemýšlejí o odchodu do důchodu, doporučuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zkontrolovat si v dostačeném předstihu doby důchodového pojištění. Stačí požádat o zaslání výpisu dob pojištění. Výše důchodu je přímo závislá na délce získané doby pojištění a na výši výdělků. Kontrolou výpisu dob důchodového pojištění si lidé ověří údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o jejich důchodu.

Žádost o výpis dob pojištění – tzv. informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) - lze zaslat písemně na adresu: ČSSZ-Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, elektronicky (email musí být opatřen zaručeným elektronickým podpisem) nebo prostřednictvím své datové schránky. Kromě rodného čísla, jména, příjmení (i všech dřívějších příjmení) je důležité uvést i adresu, kam má být IOLDP odeslán. Informativní list odešle ČSSZ do 90 dnů ode dne doručení žádosti. Výpis obsahuje přehled dob důchodového pojištění (zaměstnání, podnikání, dobu dobrovolného důchodového pojištění), případně náhradních dob pojištění uložených v evidenci ČSSZ a přehled vyměřovacích základů (výdělků) od roku 1986. Žádat o IOLDP je možné jednou za kalendářní rok.

Některé doklady o náhradních dobách pojištění ČSSZ neeviduje. Jde o doklady o studiu, péči o dítě a vojenské službě. Tyto doklady se předkládají až při podání žádosti o důchod na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Doklady o dobách pojištění v zahraničí si ČSSZ vyžádá u příslušné zahraniční instituce v rámci důchodového řízení.

Co dělat, když chybí doba zaměstnání? K této situaci může dojít, když zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost tím, že nevyhotovil evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a neodeslal jej ČSSZ. Pokud zaměstnavatel existuje, je nutné ho požádat přímo nebo prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, aby splnil svou povinnost a ELDP vyhotovil dodatečně. V případě, že zaměstnavatel již zanikl a jeho činnost převzala (včetně zaměstnanců) nástupnická organizace, přebírá tím i povinnost vyhotovit ELDP. Tuto povinnost přebírá i případný insolvenční správce či likvidátor.

Nepodaří-li se chybějící dobu zaměstnání prokázat ELDP, mohou za důkaz posloužit náhradní doklady, např. potvrzení zaměstnavatele, zápočtové listy a dále výplatní pásky nebo mzdové listy potřebné zejména po 31. 12. 1995. Pokud lidé žádné náhradní doklady nemají, mohou se obrátit na některý z archivů. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení mají k dispozici seznamy archivních míst a mohou poradit, kam se v konkrétním případě při dohledání dokladů obrátit, a které z nich jsou dostatečně průkazné. Radu poskytnou i pracovníci call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle: 257 062 860.

Dohledané doklady prokazující získanou dobu pojištění slouží jako podklad okresním správám sociálního zabezpečení k vyhotovení ELDP za zaniklého zaměstnavatele, případně se předkládají při podání žádosti o důchod. Ve výjimečných případech po dohodě s OSSZ lze chybějící dobu zaměstnání prokázat svědeckým prohlášením alespoň dvou svědků.

Až při samotném zahájení důchodového řízení může chybějící dobu došetřit i ČSSZ. V praxi to ale často způsobí prodloužení doby řízení o důchod. „Klientům proto doporučujeme, aby se sami v předstihu podíleli na dohledání dokladů o chybějících dobách pojištění. Přeci jen je i v jejich zájmu doložit neevidované doby pojištění, které ovlivní nárok na jejich důchod. Zájem o stav důchodového pojištění by měl přijít 1 až 2 roky před plánovaným odchodem do důchodu,“ radí ústřední ředitel ČSSZ JUDr. Petr Poncar.

Evidence na úřadu práce se pro nárok na starobní důchod i pro výši důchodu hodnotí v omezeném rozsahu

Lidé mívají často nejasnosti v tom, jak se jim pro nárok na důchod bude hodnotit doba nezaměstnanosti, tj. období, kdy byli vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Doba vedení v evidenci úřadu práce je tzv. náhradní doba pojištění a v současné době platí, že rozsah zápočtu doby evidence u úřadu práce je závislý na tom, v jakém období byla doba získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Podle nyní platné právní úpravy:
doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení
doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, kdy je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku lze hodnotit pouze jeden rok.

Jestliže byla náhradní doba pojištění z titulu vedení v evidenci úřadu práce získána do 31. 12. 2009, hodnotí se pro posouzení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění) plně, ale pro výši důchodu jen v omezeném rozsahu 80 %. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %.

Příklad:
Žena narozená 1. 2. 1953, vychovala 2 děti, dosáhla důchodového věku dne 1. 6. 2012 a od tohoto data žádá o přiznání starobního důchodu. Poprvé byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 1. 1992 do 31. 3. 1993, tj. podle předpisů platných před 1. 1. 1996. Podruhé byla vedena v evidenci úřadu práce od 1. 3. 2005 do 30. 4. 2007, tj. před dosažením 55 let. Prvních 6 měsíců pobírala podporu (tehdy hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání). Třetí vedení v evidenci uchazečů bylo od 1. 1. 2010 do dne přiznání důchodu, tj. do 31. 5. 2012. Prvních 11 měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti.

Doba nezaměstnanosti (vedení v evidenci úřadu práce) se započítá takto:
Z prvního období evidence se pro nárok na starobní důchod plně započte doba od 1. 1. 1992 do 31. 3. 1993 - jednalo se o dobu před 1. 1. 1996 (žádné omezení zápočtu doby nezaměstnanosti nebylo stanoveno).
Z druhého období evidence bude započtena bez omezení doba čerpání podpory v nezaměstnanosti v délce 6 měsíců (tzn. doba od 1. 3. 2005 do 31. 8. 2005) a ze zbylé doby se započítá pouze 1 rok, protože žadatelka byla mladší 55 let (tzn. doba od 1. 5. 2006 do 30. 4. 2007 - počítáno zpětně ode dne vzniku nároku na důchod).
Z třetího období evidence se opět bez omezení započte doba pobírání podpory v nezaměstnanosti v délce 11 měsíců (tzn. doba od 1. 1. 2010 do 30. 11. 2010) a zbylá doba (tzn. doba od 1. 12. 2010 do 31. 5. 2012) také bez omezení, protože žadatelka již byla starší 55 let.
Pro nárok na důchod budou doby první a druhé evidence, tj. 1. 1. 1992 – 31. 3. 1993 a 1. 3. 2005 – 31. 8. 2005. a od 1. 5. 2006 do 30. 4.2 007, hodnoceny plně - byly získány do 31. 12. 2009. Doba třetí evidence, tj. 1. 1. 2010 – 31. 5. 2012, bude hodnocena pouze v rozsahu 80 %. Pro výši důchodu budou všechny započtené doby nezaměstnanosti po 31. 12. 1995 zkráceny na 80 %.

Kromě doby evidence uchazeče o zaměstnání u Úřadu práce ČR patří ze zákona mezi náhradní doby pojištění v období po 31. 12. 1995:
doba studia na střední (vyšší odborné škole) nebo vysoké škole v ČR po dobu prvních šesti let po 18. roce věku získaná v období před 1. 1. 2010; doba studia po 18. roce věku získaná po 31. 12. 2009 již není náhradní dobou pojištění
doba teoretické či praktické přípravy osob se zdravotním postižením na zaměstnání
doba vojenské služby v ozbrojených silách ČR
doba civilní služby do roku 2004
doba osobní péče o dítě do 4 let věku
doba péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti
doba péče o blízkou osobu nebo osobu žijící ve společné domácnosti závislou na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti
doba pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění
doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, vzniklé v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě.

Náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 2010 se pro nárok na důchod (pro splnění podmínky doby pojištění) hodnotí plně, tedy 100 %. Pro výši důchodu se hodnotí plně jen doba vojenské služby, doba péče o dítě a doba péče o závislou osobu. Ostatní náhradní doby získané před 1. 1. 2010 se hodnotí pro výši důchodu pouze v rozsahu 80 %.

Náhradní doby pojištění získané po 31. 12. 2009 se pro nárok na starobní důchod i pro výši důchodů redukují na 80 %.

„Lidé často nevědí, co přesně označuje termín náhradní doba pojištění. Náhradní doba pojištění je období, za které není odváděno pojistné na sociální zabezpečení, a přesto se tato doba započítává pro nárok na důchod i jeho výši. Podmínkou zápočtu náhradní doby je, že byla získána v zákonem stanovené vazbě na Českou republiku, například na území ČR nebo v době účasti na českém zdravotním pojištění, a dále že osoba získala alespoň jeden rok doby pojištění,“ vysvětluje ústřední ředitel ČSSZ JUDr. Petr Poncar.

V praxi může dojít k tomu, že se náhradní doby pojištění navzájem kryjí (např. doba studia a doba péče o dítě) nebo se kryje náhradní doba pojištění s dobou pojištění (např. pobírání invalidního důchodu a doba zaměstnání). V tomto případě se pro nárok na důchod i jeho výši započte jen ta doba, jejíž zápočet je pro občana výhodnější.

Pro důchod se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.

Bližší informace o náhradních dobách pojištění a jejich hodnocení pro důchodové účely podají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle: + 420 257 062 860.

Jana Buraňová, ČSSZ