Jedna nì¾ná PPS
Nìjaká moudrá bytost vytvoøila krásnou prezentaci. Patøí jí podìkování za upøímné vyznání.
Proto¾e se mi líbilo natolik, opsala jsem texty uvedené u fotografií:
Ka¾dý den jsme trochu starší.
Poprvé v ¾ivotì jsem zjistil, ¾e u¾ se nemohu poèítat mezi nejmladší.
Ach ne, já nemluvím o svém tìle…. I kdy¾… Pokud se nìkdy podívám do zrcadla, mohl bych upadat do zoufalství.
Vrásky na oblièeji, jizvy na tìle, bøicho, které roste ka¾dý rok! Ach, rychle zpátky, není dùvod zùstat stát v slzách pøed zrcadlem. Proto¾e nyní mám fantastické kamarády, tichý a klidný ¾ivot, dobré vzpomínky z minulosti.
Nikdy bych nemìnil všechny šedivé vlasy ani nic jiného pro ploché bøicho…
Dnes jsem svùj nejlepší pøítel a ten mi øíká, ¾e on nikdy nebo témìø nikdy by nic na svém tìle nemìnil.
Nebudu truchlit víc, kdy¾ jsem jedl pøíliš mnoho dobrot, a¾ mi byla postel malá, nebo jsem si koupil nìco, co pravdìpodobnì nikdy nepou¾iji.
Dovolím si èas od èasu chovat se jen tak, jak se mi líbí, tváøit se na svìt tak, jak to cítím, prosím!
Mnoho z mých pøátel zemøelo mladých, nikdy nepoznali svobodu, kterou vìk s sebou pøináší…
Upøímnì øeèeno: koho zajímá, kdy¾ si ètu do rána nebo se dívám na televizi a pak mù¾u do 12 hodin spát… Ano, zpívám si ve svém domì staré písnièky z minulosti… Ano, mù¾u jít na procházku do parku…, i kdy¾…
Mladí se na mì dívají trochu sarkasticky a s utajovaným úsmìvem… I oni budou jednou staøí.
A kdo mi mù¾e zakázat dobré vzpomínky a zapomenout na zamraèené dny?
I bolestné chvíle byly v mém ¾ivotì! Jak èasto se mi zlomilo srdce, kdy¾ jsem vidìl nìkoho z mých blízkých trpìt nebo dokonce musel odejít. Ale bolest mi dala sílu ukázat více soucitu a sympatie k ostatním lidem.
Cítím se radìji mezi staršími, šedé vlasy, vrásky, jizvy pak neznamenají nic.
Mnoho lidí je oddìleno od ¾ivota, ani¾ by se kdy srdeènì zasmáli… a pocítili štìstí, radosti ve stáøí!
Dnes mohu øíci ANO nebo Ne. Rozhoduji o tom sám! Dnes mohu ¾ít pozitivnì, budovat si svoje štìstí!
Ka¾dé ráno si mohu vybrat: pamatovat si problémy a hoøké hodiny minulosti nebo být vdìèný za ka¾dý krásný okam¾ik, který je mi dán ještì dnes. Nìkdy dochází k recidivì.
Jsem si rovnì¾ vìdom, ¾e mé pravomoci ubývají, nìkteré vìci v mém tìle nepracují tak dokonale jako v¾dy. Co mám dìlat dál? Je to snadné! Spoléhat na to, co jinak funguje dobøe v mém tìle!
Nebudu ¾ít nav¾dy na zemi - dostateèný dùvod, abych neztrácel èas pláèem a náøkem nebo muèil se vìcmi, které nemohu zmìnit. A ¾ít neustále ve strachu z nového zklamání?
Stáøí je bankovní úèet:
Mù¾ete pouze získat to, co máte ulo¾eno. Proto moje rada. Sbírejte hodnì štìstí ve svých vzpomínkách a kdy¾ chcete být štasten, pak...
Osvobozujte svá srdce od všech nenávistí, svobodnou mysl od všech starostí.
Prostì jednoduše, dej, co mù¾eš.
Oèekávejte s láskou svého bli¾ního! A nezapomeò ve vìku mnohem ménì jeho hodnotu, ale hodnì bude cenným ve tvých oèích. Teprve pak budete moci svùj vìk ocenit jako dárek vìdìní.
V tomto smyslu - všechno nejlepší a sbohem....
Autor neznámý…
Chcete-li poslat PPS napište si o ní ZDE
Mgr. Eva Lipinová
http://duhovaposelstvi.blog.cz