Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Smutná Hanaèka

 

V èasopise Náš domov 1892 (ze kterého byly i minulé ukázky) je ke ka¾dému obrázku krátký pøíbìh nebo komentáø. Ten obrázek je z doby ještì dávnìjší ne¾ konec 19. stol., proto¾e si autor stýská, ¾e takový neporušený kroj u¾ není jaký kdysi býval.


Píše toto:
Hanácká kráska: Švarná Hanaèka v národním kroji pøipomíná nám ony krásné èasy, kdy mrav i stroj našeho lidu býval ještì neporušen, kdy hanácké ko¾enky a kordulky a šorce byly ještì ve cti, a nikoliv, jako dnes - uzamknuty v truhlách. Novodobé špatné výrobky jsou, bohu¾el, naší mláde¾i milejší, a pøec - jak krásnì vyjímá se bohatý a malebný náš národní kroj za našich dnù všude tam, kde se s ním ještì setkáváme! Do¾ijeme se té doby, kdy švarné Hanaèky vrátí se zase k dávnému svému kroji, jen¾ jim tak mile sluší, jako ku pøíkladu Hanaèce na našem obrázku?

 

Vysvìtlím, proè je Hanaèka smutná. Pøi prohlí¾ení obrázku (ve starém èasopise z roku 1892) a ètení èlánku k nìmu, mne pøepadla chmurná nálada. Pøemýšlela jsem o pomíjivosti. Èasopis tady stále je a ještì dlouho bude. Co se stalo s dívenkou? Jaký byl osud toho hezkého dìvèete? 

 

(K. S. Šnajdra)
Z Táboru na horu
vstupuje vojáèek;
vedle z lesa jemu zpívá
takto malý ptáèek:
"Vstupuješ na horu
vesele, vojáèku;
a na svou si nevzpomínáš
rozmilou Hanaèku.
Hanaèka nebohá
neustále pláèe;
a tvùj synek jako srnèe
okolo ní skáèe."
Plaè, neplaè - Hanaèko!
nemohu spomoci;
musím meèem nepøítele
tepat ve dne v noci.
A¾ s Bohem a meèem
nepøítele potru,
zas se vrátím k své Hanaèce,
slzièky jí otru.


Marta Èí¾ková - HANÁCKÝ KROJ – v Prostìjovì 1940
Z pøedmluvy Dr. Jana Kühndela


Ka¾dý kroj je zrcadlem a výrazem své doby, tak i svého kraje, své pùdy a svého lidu. Pøedstavuje sedláka, jeho práci a jeho radosti. Nejvýraznìji je to vidìt na hanáckém kroji. V nìj se vtìlila hojnost po¾ehnané Hané a její tuèné, kypré a plodné pùdy. Hanácký kroj zpívá o tìlesné zdatnosti osobitých Hanákù a vábivých Hanaèek. Z nìho mluví hanácký smysl pro tradici a pro vyrovnaný a radostný kolorit.


Výòatky:
…. Srdcem Moravy je Haná a korunou moravských krojù jsou kroje Hanácké. Hanácký kroj jest vùbec královský odìv mezi ostatními kroji, zvláštì šat nevìsty, ozdobí-li se vysokou nevìstinskou korunou “pantlíkem” a “úvodnicí”.


…. V letech 1858 zalo¾il ®id Mandl továrnu na odìvy v Prostìjovì. Laciná konfekce vytlaèila postupem èasu kroje nejprve v okolí Prostìjova a pak i v další Hané. Sedláci se kroje podr¾eli déle, ale chudší lidé sahali rádi po levném konfekèním ošacení.
Hanácký kroj se nosil po celé Hané, t. j. ve støední Moravì od Unièova a¾ po Bílovice, od Litovle a¾ k Holešovu. Nebyl v¾dy a všude stejný a jednotný. Jako ostatní kroje, tak i on se mìnil, vyvíjel. Ka¾dá doba mu vtiskla urèitý ráz. Renesance ru¾í a vyduté rukávy, rokoko – široké suknì a hluboce vystøi¾ené kordulky, empire – vysoké pásání a p. Tyto zmìny nepronikly na celé Hané stejnì rychle a neujaly se všude a proto je hanácký kroj i pøi zdánlivé jednotnosti znaènì mnohotvárný.


…. V ka¾dé vìtší dìdinì mìli krejèíøe, který zároveò dovedl vyšívati. Také byly švadleny a vyšívaèky z povolání. Mladá dìvèata neznala lepší zábavy v nedìlní odpoledne ne¾ vyšívání. Sešlo se jich u nìkteré více a vyšívaly o závod, která lépe a rychleji. Pøi tom se vypravovaly staré zkazky a zpívaly písnì.


…. Vdané ¾eny nikomu (ani vlastnímu mu¾i) vlasy neukázaly, to by bývala hanba. Šátek musel vlasy úplnì skrýti. Proti tomu velmi høeší nynìjší Hanaèky, kdy¾ buï z nevìdomosti, ješitnosti nebo nedbalosti dovolí, aby jim vlasy vykukovaly. Pøi práci a hlavnì za letních veder, kdy¾ byl šátek na obtí¾, braly si vdané ¾eny na hlavu bílé, ozdobnì pletené èepce, které si ponechávaly i pod šátek, aby se ušetøil a nemastil od vlasù.


…. Na rukávce bývaly hanácké parádnice domýšlivé a mívaly jich nìkolik, i šestery. V zimì si dávaly šaty do poøádku. Tu praly, škrobily a ¾ehlily, øasily suknì a štípaly rukávce a šily. S nychystanou parádou se muselo vystaèit celé léto, na takové práce nabývalo v létì pokdy. Na všední chození se rukávce neštípaly a límeèky té¾ jen málo vyšívaly.


…. O rukávech a pentlích u nich pìje národní píseò hanácká z Moravièan (Vyhlídal str. 186):


Néni hezèéši panenky v celé dìdinì,
Jak ta naše Marijána, dyš se umyje.
Má rukávy vyškrobeny tajak pergamín,
Chodí za òó kanceláøský, to je gavalír.
Køópalova s Vítkovó, to je jedna pára,
Podvazujó svy rukávce èervenéma pantlama,
Èervenéma podvazujó, a biléma vá¾ó,
Jedna druhé povidajó, co svém milém zká¾ó.


Na této ukázce se pouèíme o tom, ¾e Hanáci pøi zpìvu nedodr¾ovali dùslednì náøeèí. ….
…. Hanáci zpívali a modlili se po pansky, t. j. spisovnou øeèí, a to z úcty k modlitbì a zpìvu.
…. Sedláci a selky v bohatých krajích nejen na Hané, ale i jinde se rádi strojili – napodobili pány, šlechtu. Satirik Rvaèovský v 16. století se jim vysmívá:


“Co sedlák uhlídá na pánu,
kdyby mìl prodat pùl lánu,
musí takové šaty míti,
by» ho mìl èert do pekla vzíti.”


V archivech se uchovaly zákazy pánù proti sedlákùm a jejich ¾enám, “aby nenosili hedvábí, zlatohlav a støíbrné knoflíky!”


…. Hanák je ve svém sváteèním šatì nádherná postava a nedivme se, ¾e je samolibý a pyšný. Sám si roucho pochvaluje: “ plondre na jaøe mám novy, só jak ru¾e pivoòkovy, plášè e lajblék pìkny só, ka¾dém srcem zatøesó”. To jistì myslí hlavnì na ¾enská srdce.


…. Nejvíce mì zajímá a líbí se mi na Hanácích, ¾e nosili dlouhé vlasy a vyholené tváøe, ¾e byli zdraví a veselí, pracovití a šetrní. Prostì nevìøím oné historce o líných Hanácích, ¾e tou¾í po smrti v nebi jen le¾et na bøichu okolo rybníèku sem a polykati sladké šišky, které baculatí andílkové dìlají na ostrùvku z tvarohu a perníku a kutálejí jim do úst. ®e Hanáci mají vtip, o tom svìdèí mnohá vtipná pøezdívka a verš. Na prostìjovském zámku jsou zrovna dva pìkné a vtipné nápisy. V zámku je zálo¾na a k ní je pøípadný nápis:


Co máš zbetkem, tade olo¾! Co máš zbytkem, tady ulo¾!
Co tì chebi, tade vepuè! Co ti chebi, tady vypùjè!

 

A druhý zní:
Hanák tade bode do skonáni svìta,
Tento staré zámek dyl o štere leta.

 

Podobný nápis mají v Tišnovì na radnici:
Tento dùm nech» potrvá do skonání svìta,
Tišnováci po nìm ještì ètyøi léta.


Ráda bych vìdìla, kdo koho napodobil. ……


Pøipravila Vlasta Vrlová



Komentáøe
Poslední komentáø: 30.08.2010  12:39
 Datum
Jméno
Téma
 30.08.  12:39 janina
 30.08.  12:01 Lenka