Svátek „Tøí králù“
Jasná hvìzda je vedla. Snesla se náhle ze své vznešené výše, záøila pøed nimi, plna lesku netušené a nevídané krásy. Vedla je magickou, heroickou silou, a pøece nic nebylo mìkèí a nì¾nìjší nad její støíbrný, ryzí lesk.
Kdy¾ vzdali poctu novorozenému nejmocnìjšímu králi, Kašpar, Melichar a Baltazar se odebrali s prùvody zase do svých øíší. Nic jim nezùstalo z oné záøivé chvíle, kdy kleèeli pøed jeslièkami v Betlémì, ne¾ vzpomínka na zázraèné, krásné dítì, je¾ se smálo na nì.
Od té doby, co se Tøi králové vydali do Betléma vedeni jasem hvìzdy, aby se poklonili Je¾íškovi, patøí k Vánocùm neodmyslitelnì svìtlo.
Svátek „Tøí králù“
není podle kalendáøe zaèátkem roku, ale ve své podstatì znamená zaèátek cesty k nìèemu novému. V¾dy», jak praví legenda, tøi mudrci od východu se vydali za jasnou hvìzdou, aby uvítali dítko, jeho¾ pøíchod znamenal zaèátek nové epochy. Nìkteøí historikové tvrdí, ¾e tento svátek navazuje na uctívání pohanského boha Aiona a byl souèástí obøadu, který mìl chránit obydlí pøed démony. Jiní zase nabízejí domnìnku, ¾e písmena K+M+B, která se píší svìcenou køídou nade dveøe spolu s letopoètem, neznamenají iniciály jmen potentátù – Kašpar, Melichar, Baltazar, ale latinsky znìjící po¾ehnání pøíbytku.
Tøi litery jsou zkratkou po¾ehnání, které znamená Pán (øecky Kyrios) èi Kristus, obydlí (latinsky mansionem), a» ¾ehná (benedicet).
Tato zkratka tedy znamená „Pán ¾ehnej tomuto domu“.
Koledování
A» tak èi onak, svátek byl v dobách dávných spojován s koledováním. Datuje se to zhruba od dob tøicetileté války. Koledovali kantoøi i ¾áci. Je zajímavé, ¾e se tradice obchùzky „Tøí králù“ neudr¾ela jen na vesnici, ale i ve mìstech. Na severní Moravì chodili místo králù pastýøi.
Za koledu dostali od hospodáøe èi hospodynì koledu. Na oplátku na zárubnì dveøí svìcenou køídou napsali K + M + B a letopoèet.
Postavy králù mají celou øadu významù
Pøednì znamenají tøi fáze lidského ¾ivota. Jeden je mladý, druhý je zralý mu¾, tøetí je staøec. Øíká se tím, ¾e Kristus je Pánem ka¾dého ¾ivota od poèátku do konce. Mladý král je králem budoucnosti. Pøekvapivé je, ¾e králem pøítomnosti je král staøec.
Králem pøítomnosti, tohoto právì probíhajícího dìje, je král staøec proto, ¾e jsoucí okam¾ik brzo pøejde do velikého prostoru minulosti. Právì tak jako staøec upadne do spánku smrti. Zralý mu¾ je pak králem minulosti. Tento král je králem snìdé, a¾ i èerné tváøe. To ale není zpùsobeno sluncem, jak zpívá sazemi umounìný chlapec pøi tøíkrálové koledì. Je to zpùsobeno stínem smrti, který le¾í nad minulostí. Tváø jejího krále je ve stínu.
Také dary, které králové pøinášejí, mají symbolický význam. Jsou to substance v té dobì všech známých skupenství. Zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného. Kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného, a kapaliny zastupuje myrha. Tu pøináší král s temnou tváøí, nebo» to byla mast u¾ívaná pøi pohøbech.
Barokní doba pøidala k obyèeji ještì divadelní hry o narození Krista, hrané nejprve v jezuitských kolejích a postupnì široce zpopularizované. I øada povìr se ke svátku pojila: Zapalování svící a vìštìní z nich, mytí ve snìhu pøed východem slunce (pro krásu), noøení tváøe do bìhuté vody (pro zdraví) a pojídání urèitých jídel (pro bohatství). Na Tøi krále se zpravidla “odstrojovaly” vánoèní stromky a uklízely betlémy.
Tøíkrálové preclíèky
A¾ dìti sousedùv koledovati jako Tøi krále pøijdou, sluší se jim koledy dáti. Pak preclíèky sladké pro nì pøipravíme:
Na vále smísíme 21 dkg mouky jemné
s 7 dkg másla èerstvého nepøepouštìného,
7 dkg cukru tluèeného a prosátého, cukrem vanilovým,
2 celými vejci a na špièku no¾e tluèeného amonia.
Vše v tìsto hladké vypracujeme a pak v tenké tyèky vyválíme. Tyto tvary preclíèkù svinouce na pomaštìný a moukou posypaný plech klademe a do bledo¾luta peèeme. Horké ještì, s plechu sòaté no¾em plochým, aby se nepolomily, v cukru jemnì tluèeném, prosátém a s vanilovým luskem chovaném obalujeme. Pak v kornoutek z ozdobného papíru svinutý a na okraji jako zubatá koruna vystøíhaným je klademe. Kornoutek nezavíráme a jen tak je koledníkùm podáváme.
Zdenka Franková