Oblíbeným cílem výletù nejen Moravanù, ale i turistù ze vzdálenìjších krajù, je romantický hrad Sovinec le¾ící v pøekrásné krajinì Nízkého Jeseníku. Lákají je sem nejen restaurované hradní budovy a vì¾e, pøita¾livé jsou i èasté výstav, ale i ukázky sokolnictví.
Tento hrad si postavili nìkdy pøed rokem 1333 dva bratøi, Vok a Pavel, kteøí se podle nìj zaèali psát „ze Sovince“. Jejich erbem byl štít zpùli èervený a zpùli støíbrno-èernì šikmo pruhovaný. Hrad tehdy ovšem nemìl zdaleka svoji dnešní podobu, kterou získal teprve pøístavbami a pøestavbami v následujících stoletích. Tøeba¾e ji¾ v jeho zaèátcích se objevovalo i nìmecké pojmenování Eulenburg, tj. Soví hrad, byli jeho první dr¾itelé pøíslušníci jednoho z patnácti prastarých moravských rodù spolu s pány z Boskovic, z Pernštejna atd. Bìhem 15. století se dokonce nìmecké pojmenování hradu pøestalo u¾ívat.
Petr ze Sovince pøipojil svou peèe» k protestní listinì proti upálení Mistra Jana Husa a jeho hrad se stal oporou husitství z této èásti Moravy. Roku 1429 se tu dokonce sešel Prokop Holý se Zikmundem Korybutovièem, který se mìl stát èeským králem proti císaøi Zikmundovi. O sto let pozdìji jeho dr¾itelé, Pòovští ze Sovince, byli velkými pøívr¾enci èeských bratøí.
Obec u hradu byla od roku 1492 uvádìna jako mìsteèko, kterému se dobøe daøilo díky tì¾bì drahých kovù. Kdy¾ se doly pomìrnì brzy vyèerpaly, zaèal s tì¾bou ¾elezné rudy nový majitel hradu a sovineckého panství, Vavøinec Eder ze Štiavnice, jeho¾ erb dodnes zdobí jednu z hradních bran. Jeho ze», který byl evangelík, však musel panství po bìlohorské bitvì prodat a koupil je øád nìmeckých rytíøù. Za tøicetileté války dobyli hrad po dlouhém a úporném boji Švédové, kteøí ho opustili teprve roku 1650, tedy dva roky po vestfálském míru, jím¾ válka skonèila.
Pozdìji se stal Sovinec letním sídlem nìmeckého øádu, jemu¾ ho zkonfiskovali nacisti a za války ho zmìnili na zajatecký tábor pro francouzské dùstojníky. Jeden z nich, kapitán Vincent Gilbert, tu zahynul, co¾ dodnes pøipomíná pomník v obci. Znak mìsteèka se objevuje na peèeti z poloviny 16. století a je v nìm na štítu sova, tedy mluvící znamení, a to v èeštinì i v nìmèinì. Stejná sova sedìla i na pøílbì jako klenot. Barvy tohoto znaku jsou známy teprve od minulého století: v èerveném štítu sova stojící na pahorku.
Oblíbeným cílem výletù nejen Moravanù, ale i turistù ze vzdálenìjších krajù, je romantický hrad Sovinec le¾ící v pøekrásné krajinì Nízkého Jeseníku. Lákají je sem nejen restaurované hradní budovy a vì¾e, pøita¾livé jsou i èasté výstav, ale i ukázky sokolnictví. 
jednoho z patnácti prastarých moravských rodù spolu s pány z Boskovic, z Pernštejna atd. Bìhem 15. století se dokonce nìmecké pojmenování hradu pøestalo u¾ívat. 
ec u hradu byla od roku 1492 uvádìna jako mìsteèko, kterému se dobøe daøilo díky tì¾bì drahých kovù. Kdy¾ se doly pomìrnì brzy vyèerpaly, zaèal s tì¾bou ¾elezné rudy nový majitel hradu a sovineckého panství, Vavøinec Eder ze Štiavnice, jeho¾ erb dodnes zdobí jednu z hradních bran. Jeho ze», který byl evangelík, však musel panství po bìlohorské bitvì prodat a koupil je øád nìmeckých rytíøù. Za tøicetileté války dobyli hrad po dlouhém a úporném boji Švédové, kteøí ho opustili teprve roku 1650, tedy dva roky po vestfálském míru, jím¾ válka skonèila.