Øíjen je u nás nejbarevnìjším mìsícem. Pøíroda odkládá zelený šat a pøevléká se do pestrého. Kdy¾ zasvítí sluníèko, uká¾e se podzim v té nejvìtší kráse. Jeho paprsky také dopøávají dozrát nejrùznìjším plodùm volnì rostoucích rostlin. Ještì v lesích mù¾eme nasbírat košíky hub, na vyhøátých svazích nasbírat poslední ostru¾iny, na okrajích smíšených lesù nalézt lískové oøíšky, ale vaši pozornost chceme zamìøit na sezónní plody – šípky.
Šípková rù¾e
Jaroslav Seifert
Vysoká duha sedmi stuh
rozklenula se v jarním kraji.
A co to voní? Voní vzduch.
A ještì nìco voní v máji:
Ty její plátky nevinné
jsou pozdrav zdávna, mnì tak milý.
Ne, nedal bych tì za jiné,
by» krásnìjší to rù¾e byly,
maminku vidím zamlada,
jde z trávy, rù¾ièku si nese,
kdy¾ z keøe kvìt však opadá,
obrázek mnì zas rozplyne se…
Rù¾e šípková vytváøí bohatì vìtvený trnitý keø a¾ 3m vysoký, s dlouhými pøevislými vìtvemi. Od kvìtna do èervence zdobí svými nì¾nými rù¾ovými kvítky úboèí strání, okraje luèních cest i pastvin. V øíjnu se ale rozzáøí sytì rudou barevností svých plodù.
Šípky jsou velmi hodnotným plody. Jejich du¾ina je bohatá na vitamín C, B a A, beta-karoten, tøísloviny, a slizové látky.
Šípku se pøièítají následující vlastnosti: napomáhá tìlu v obranì proti infekcím, zejména proti nachlazení, je výborným pomocníkem proti stavùm únavy a vyèerpání, pomáhá pøi ledvinovém písku a moèových kamenech, pomáhá pøi zánìtlivých stavech v oblasti urogenitálního traktu.
Šípky sbíráme za suchého a sluneèného poèasí na poèátku jejich zralosti, kdy¾ jsou plody sice vybarvené, ale tvrdé – nepøezrálé. U pøezrálých šípkù toti¾ výraznì klesá obsah vitamínu C. Chceme-li si uchovat šípky na pøípravu èaje v zimì, sušíme je co nejrychleji v tenkých vrstvách pøi teplotì od 60 – 80 stupòù C - vyšší teploty jsou škodlivé. Také sušení na vzduchu bez zahøátí není vhodné. Pøi sušení mohou vzniknout a¾ 50ti % ztráty vitamínù. Stejný pokles vitamínu C vzniká i dlouhodobým – déle ne¾ jednoroèním skladováním.
Nìkdo pøipravuje èaj ze šípkù drcených:
V takto pøipraveném èaji je však mnoho chloupkù, které mohou zpùsobit zánìt hltanu, proto se má se tento èaj cedit pøes sítko s filtraèním papírem nebo s hustým plátnem. Èerstvé šípky mají monohostrnné pou¾ití. Pøipravuje se z nich pasta, rosol, mošt, sirup, víno, povidla a marmeláda. Šípková marmeláda bývala velmi oblíbená ve staré èeské kuchyni, pøedevším pøi peèení cukroví, kterému pøi promazání dodávala krásnou barvu. Šípková marmeláda je také vynikající na pouhém krajíci chleba.
Šípkový èaj Dává se 1 kávová l¾ièka drcených sušených šípkù na 1 šálek. Šípky nech hodinu namoèené ve studené vodì, pak zahøej k bodu varu. Nevaøit! Nech vyluhovat 15 minut.
Šípková marmeláda 1 kg šípkového protlaku, 1/2 kg cukru.
Vezmi si rukavice. Èerstvé, dobøe vyzrálé šípky rozøízni, obsah vyškrábni (pozor na chloupky uvnitø šípku, mohou drá¾dit poko¾ku, proto máš na ruce ty rukavice). Oèištìné šípky vyper a uvaø do mìkka v malém mno¾ství vody. Prolisuj. Protlak povaø, pøidej cukr a svaø do husta. Horkou marmeládou naplò malé sklenièky, zavíèkuj, obra» dnem vzhùru a nech vychladnout.
...a jako nášup k šípkùm obrázky dìvèat, kdy¾ kreslily Šípkovou Rù¾enku
maminku vidím zamlada,
