Ach to podzimní poèasí
Zpravidla jsme zvyklí na rèení o jarní únavì. A tak nìkomu mohou tvrzení o podzimní únavì pøipadat nepatøièné. Ale odborníci vìdí, ¾e i podzimní únava ovlivòuje psychiku lidí. Vlivy, mezi nì¾ patøí samozøejmì i poèasí, na èlovìka pùsobí. Je pouze otázkou jakou mìrou a jakým zpùsobem. Sluneèné a teplé poèasí zpùsobuje vìtšinou pøíjemné stavy, zatímco deštivo, chladno a zkrácená doba pøirozeného sluneèního svitu náladu zpravidla zhoršují. Øíkáme, ¾e na nás padá deprese.
Deprese se objevují na jaøe i na podzim. Jedná se o období, kdy je mimo jiné také sní¾ená obranyschopnost organismu a èlovìk je na zmìny ve svém okolí vnímavìjší. Projevují se kolísáním nálady, co¾ asi zná ka¾dý z nás, ale mohou ji zpùsobit i duševní poruchy. Chybí zájem o práci èi záliby, dostaví se poruchy spánku. Navíc u nìkoho mají tendenci se zvyšovat. Sezónní vlivy na lidskou psychiku pozorovali psychiatøi u¾ dávno. Další z forem depresí se objevuje v zimì, kdy je nedostatek sluneèního svìtla.
Co je pøíèinou zmínìných sezónních depresí pøesnì není známo. Zatímco podzim je roèní období vìtšinou chmurné, jaro je naopak pøíznivé a pøesto se deprese u lidí objevují. Pravdìpodobnì to souvisí s biorytmy èlovìka. Vlivy poèasí také více vnímají citliví jedinci a lidi, kteøí mají k depresím dispozice. Mnohé formy depresí lze léèit medikamenty.
Existuje nìjaká obrana proti depresi? Pokud má èlovìk k depresi dispozice, v podstatì se bránit nemù¾e. K prevenci zpravidla spolehlivì nepomáhá ani zmìna ¾ivotosprávy, sport èi další aktivity. Deprese jsou také èasto dùsledkem civilizaèních zmìn. V minulosti lidé po setmìní nepracovali a vìnovali se odpoèinku. V dnešní dobì musejí lidé v zamìstnání podávat vysoké výkony, mnohdy si ani nevezmou dovolenou anebo si berou dovolenou na vyléèení krátkodobé virózy. Dlouhodobý stres provázený dalšími negativními vlivy se promítá do psychického stavu èlovìka. Dlouhodobý stav deprese vy¾aduje pomoc lékaøe.
Deprese se rozpoznává pøedevším podle pøíznakù jako je smutná nálada, ztráta zájmù, zvýšená únava, úvahy o smyslu ¾ivota, a doby jejich trvání. Prosté výkyvy nálady rozhodnì nemocí nejsou, i kdy¾ se na nich podepisuje podzimní poèasí.
Deprese, to není jediný projev sezónního poèasí. Projevují se i v oblasti dietologie. Mnozí ztrácí vùli bojovat s nadváhou. Silným stimulem obezity je právì podzim. Pùvod problému podzimního tloustnutí a podzimních a zimních depresí je i deficit hormonu serotoninu, který se projevuje nejen depresemi, ale má podíl i na stravování. Nezpùsobuje jen duševní poruchy, ale má vliv i na centra hladu a øízení chuti. Jeho nedostatek, zpùsobený sezónními zmìnami - tedy nedostatkem svìtla a zmìnami poèasí - zpùsobuje, ¾e vùle hubnout se vytrácí.
S podzimem a zimou se plní èekárny nejen praktickým lékaøùm, ale i psychiatrùm. Také dietologové lomí ruce nad tloustnoucími pacienty. Ale nezoufejme a s poèasím bojujme.
Pro zajímavost nìkteré úvahy o podzimu:
Na podzim se listy stromù a keøù zvláš» pìknì vybarví. Proè vùbec listy v tuto roèní dobu mìní barvu? Vìtšinou jsou jasnì ¾luté, ale nìkteré také od slabì èervené a¾ po purpurovou a tmavì vínovou. Proè je podzim nádhernì barevný? V listech se rozpadá chlorofyl a vytrácí se tak zelená barva. Pøevládat zaèíná ¾lutá a oran¾ová barva - karotenoidy. Ty byly v listech i v létì, ale schované pod chlorofylem.
Proè kaštany píchají? Brání se proti ¾ravosti zvíøat. U¾ od léta rostou na kaštanech - plodech jírovcù - bodliny, které jsou s pøíchodem léta pevnìjší a „bodavìjší“. Odborníci øíkají: Kdy¾ pták zobne do tøešnì, pecka buï zùstane nepovšimnuta anebo projde jeho trávicím traktem ven. Jen¾e zvìø by si na kaštanech pochutnala tak dùkladnì, ¾e by byly definitivnì ztracené. Nové jírovce by z nich nikdy nevyrostly.
Všichni si snad pamatujeme obrázek je¾eèka, který je v podzimní zahradì pod opadaným stromem a má na svých bodlinách napíchnuté jablíèko. Nevíme kde se tento nápad vzal! Je¾ek, ten si do jablka ani nekousne a mléko vùbec nepije. Víme, ¾e je¾ek je maso¾ravec! Pochutná si leda tak na mase a na obyèejné vodì.
Nachlazení, rýma? Trápí nás kašel, z nosu nám teèe a v krku cítíme knedlík. Právì teï je doba, kdy podzimních nachlazení pøibývá. Mù¾e za to poèasí, které se pøes den mìní. Ráno vyjdeme do zimy, kolem poledne jsme zpocení a tak sako/svetr odlo¾íme. Domù se pak vracíme veèer a divíme se, jaká ¾e je to zima. Nachlazení na sebe samozøejmì nenechá dlouho èekat. Podzimní poèasí prostì nemù¾eme ignorovat.
Proè bojujeme s depresemi a špatnou náladou o tom u¾ jsme napsali výše. Ráno stále pozdìji svítá, døív se smráká. Zaèínáme ¾ít v šeru. Lidé jako kvìtiny chøadnou pøi nedostatku svìtla a proto pomáhá i léèba svìtlem. Pro tento úèel byla vynalezena speciální lampa se silným zdrojem svìtla. Lidé si jí zapínají ka¾dý den, tøeba dvì hodiny po ránu, u¾ívají jako lék její silné svìtlo. Úèinky jsou prokazatelné, ale pøece jen lampa není tak úèinná jako skuteèný sluneèní svit. Umìlé svìtlo je malá náhrada za sluncem prozáøené letní dny.
Louèíme se s teplými dny a louèení nemá nikdo rád. Jak tedy bojovat s podzimním poèasím? Tì¾ká rada, snad se pøece jen zvednout a vyjít do pøírody, tøeba jen tak zkontrolovat jak se ukládá ke spánku.
Lenka Preclíková