Na kus øeèi s...
mimoøádnì aktivní starostkou Zámìle Marií Trejtnarovou o vesnickém ledoborci, pítku, mýtku, ale i o ostatním
Abychom rozumìli, jsme v Zámìli, malé obci nedaleko Vamberka, le¾ící na silnici 1. tøídy I/14. Tady opravdu mají vesnický ledoborec, normálnì ho najdeme "zaparkovaný" pod pøístøeškem u Divoké Orlice a teï vyjel. Na vesnici, kde ¾ije pøes 600 lidí, je vesnický ledoborec kuriozita. „Kuriozita nekuriozita, máme ho opravdu, jeho øidièi jsou Ladislav Kapucián a Miroslav Dudek. Pùvodnì vojenský transportér sovìtské výroby PTS 10, jak ho znají ti starší, co slou¾ili v naší armádì vlasti a lidu, není u¾ zelený, ale modrý, s bílým pruhem a je majetkem obce. Ta ho koupila v polistopadové dobì od armády 
a pøedìlala na vesnický ledoborec, i kdy¾ jeho koupì zas tak moc jednoduchá nebyla. Divoká Orlice má toti¾ ka¾doroènì tu nepìknou vlastnost, ¾e se na ní - nad doudlebským splavem - nahromaïují ledové kry a¾ do délky jeden a pùl kilometru a vzedmutá hladina ohro¾uje i Zámìl,“ dodala starostka.
Zastavili jsme se v té letošní zimì pod 250letou Voraøskou lípou u pítka a mýtka. Paní starostko, rozumím slovu pítko, ale ne mýtko
Pítko a mýtko je místo, kde se mohou turisté, v našem pøípadì spíš cykloturisté, napít a taky umýt. Vybudovali jsme je na nedávno otevøené a vyu¾ívané cyklostezce, vedoucí od Lípy nad Orlicí k Potštejnu. Pøispìlo nám Dobrovolné sdru¾ení obcí Orlice, jeho¾ jsme èlenem. Teï ne, je zima zimovatá, ale v jiná roèní období tady ve stínu na lavièkách kolem této košaté Voraøské lípy nacházejí místo k odpoèinku. Je svìdkem voraøského øemesla, kdy tu voraøi stavìli vory a odtud plavili døevo a¾ do Hamburku.
K zámìlským voraøùm se vztahuje i povìst o hastrmánkovi Floriánkovi.
To je pravda. Jednoho chudáka, jinak dobráka od kosti, si voraøi najali na pomoc pøi vázání klád. Peníze potøeboval, se ¾enou èekali jedenácté dítì, políèko neu¾ivilo tolik krkù a ani kozu nemìli. Jen¾e voraøi platili, jak bylo zvykem, a¾ po dodání døeva, a tak si chudák málem sáhl na ¾ivot. Dìti mu toti¾ øekly, ¾e jejich sourozenec je na svìtì, ale proto¾e bylo bì¾né, aby bylo dítì pokøtìno, bylo potøeba platit. Jen¾e mìl jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. To zaslechl zámìlský vodník Floriánek, poslal pomocníka domù s tím, a» pøijde s dítìtem k Mareèkovi, tedy do našeho kostelíku svatého Marka, a ¾e pùjde za kmotra. Co mìla ¾ena dìlat, nechtìla mít dítì pohánka, a tak nakonec svolila. Kmotr Floriánek zastrèil pod povijan tøi støíbrné a za nì pak rodièe mohli koupit kozièku a pøe¾ít dobu, ne¾ dìti
odrostly. Nejvìtším pøíslibem byla hastrmanova slova, ¾e bude nad novorozeným Jonáškem dr¾et ochrannou ruku pøed utonutím, a tak kdy¾ se pak chtìl stát voraøem, nikdo mu nebránil.
U novì vybudované lávky máte pìknou sochu Floriánka. Zastihl jsem tu v èervencový podveèer tøi lidi – starší paní opeèovávala tu spoustu kvìtin v truhlících a na druhém konci dva mladí, dìvèe a chlapec, lávku natírali.
Víte, jsme v zátopové oblasti, kde Divoká Orlice dovede být vskutku divoká nejen podle jména. A tady ka¾dý pochopí, ¾e nedávná regulace jejího nejhoršího úseku, kterou provedlo Povodí Labe, rozhodnì není násilným zásahem ani do toku, ani do krajiny. Ta kvetoucí lávka - od jara do podzimu je oblo¾ena truhlíky s kvìtinami – tu stojí od roku 1998, proto¾e tu pùvodní strhla povodeò. ®e ji støe¾í Floriánek, je pravda – jde o dílo amatérského sochaøe Jaroslava Talafanta z nedaleké Kamenièné. Floriánek dr¾í v jedné ruce leknín a v druhé mníka, rybu typickou pro tuto øeku. Kousek po proudu máme krytou lávku,
na ni jsme hrdí taky. Le¾í na cyklistické trase a pøi setmìní èi v noci, kdy¾ prochází chodec nebo projí¾dí cyklista, se na ní automaticky rozsvítí svìtlo. Vyjádøeno ekonomicky – rekonstrukce této lávky byla podpoøena v letech 2004 a¾ 2006 dotacemi Královéhradeckého kraje z Programu obnovy venkova. Pokud chcete i èísla, máte je mít: náklady na pítko, mýtko a mobiliáø, tedy odpadkové koše a cyklostavy, pøes 64 tisíc, dotace od Krajského úøadu Královéhradeckého kraje prostøednictvím Dobrovolného svazku obcí Orlice v roce 2007 skoro 45 tisíc, v roce 2006 DSO Orlice 106 tisíc na mobiliáø, znaèení a ochranu pøed povìtrnostními vlivy, dotace na lávku od krajského úøadu 162 tisíc, v roce 2005 pøispìl DSO víc ne¾ 30 tisíci na mobiliáø i znaèení a rok pøedtím taky DSO 84 tisíci korunami na opravu nosníku lávky.
Všecko se tu toèí kolem vody, máte ètyøi èistírny odpadních vod, a tak nepøekvapí dvì peèlivì udr¾ované studánky.
Ta v obecním lese s poetickými názvy studánka Panny Marie Pomocné nebo taky Bolestné èi studánka Andìlù strá¾ných má i svoji pískovcovou sošku Panenky Marie, dílo Josefa Filipa ze sousedního Potštejna. Ta druhá, vedle høištì, je ozdobena soškou hastrmanky Manky. Pøed šesti lety na 1. kvìtna pøipravili hasièi spolu s mladými z obce – bylo to poprvé - putování ke studánkám. Inspirovali se Otvíráním studánek Bohuslava Martinù, a tak jsme 
tehdy mohli vidìt dru¾ièku, jak nese na podušce symbolický klíè, to v doprovodu pøedevším mladých v dobových krojích zpívajících písnì, samozøejmì hastrmánka Floriánka s jeho milou Adélkou i místních poutníkù. No a já pak symbolicky tím klíèem otevírala upravené studánky. Na poutì a svìcení nechodí jen místní, ale tìší se na nì poutníci zdaleka. Tuto akci pomáhají zajiš»ovat spolu s obcí místní hasièi a program je v re¾ii obèanského sdru¾ení "Má vlast - mùj domov".
Od bøezna 2002 má Zámìl obecní prapor a znak, ty se svìtily na svatého Václava v kostele svatého Marka - okøídlený lev s aureolou je atributem svatého Marka, ale místo knihy, která patøí k tomuto svatému, byl lvu dán do tlap ¾ernov… 
Ten je pøipomínkou místních kamenolomù, jejich¾ materiál slou¾il k výrobì mlýnských kamenù. Vlnitá pata štítu symbolizuje polohu obce na Divoké Orlici. Ve znaku je to pak trochu podrobnìji - zlatý lev s modrými køídly a s èerveným jazykem, který v tlapách dr¾í støíbrný ¾ernov s èerným otvorem pro vrchní mlýnský kámen zvaný kypøice.
Dobrácký vodník Floriánek, o nìm¾ povìst praví, ¾e umìl èíst i poèítat a ¾e chodíval do místní hospody, v ní¾ prý tanèil i sám Otec vlasti Karel IV., sedí pár rokù u nového pøemostìní øeky. To staré vzala povodeò. Vím, ¾e jste usilovala o to, aby obec získala do vlastnictví tu hospodu a udìlala z ní skanzen starých øemesel. Zmìnilo se nìco?
Na záchranu té hospody – teï opravdu ve velmi špatném stavu – jsme zalo¾ili obèanské sdru¾ení „Má vlast – mùj domov“. Povìst toti¾ praví, ¾e kolem sloupu, který se zachoval z té pùvodní hospody, mìl tancoval Karel IV. a ¾e k tomu hrál dudák Mièulka z nedalekých Merklovic. Pravda je taková, ¾e tato ruina z roku 1786 je urèitì bývalá hospoda, která patøila pod potštejnské panství a její¾ hostinský 
mìl povinnost, kdy¾ sem pøijela vrchnost, mít zásobu dobøe chlazeného piva. Znak toho panství je nad vraty. Právì z této hospody bychom chtìli vybudovat místní muzeum, ale na to nám chybìjí peníze.
Zámìl, je¾ se døíve jmenovala i Zámìly, Zámìlí a za druhé svìtové války Samiel, má krásnì opravenou školu…
Nejen školu, ale teï i školní zahradu v rámci projektu „Zelená školní uèebna“. Ze zanedbaného prostøedí vznikl pìkný areál s pískovištìm ve tvaru lodì, novì tu školáci, co konèili školu, dali pomalované kamínky. Projekt za 180 tisíc korun podpoøil krajský úøad dotací 126 tisíc korun. Máme tak pìkný areál s bylinkovými záhony, ovocnými stromy, typickými pro zdejší vesnickou floru, kvìtenu i keøe, které se 
vyskytují v chránìném území Borek na našem katastru. Popisky jednotlivých rostlin vyrobily pod dohledem uèitelek a umístily k rostlinám dìti naší základní školy. V anketì dìti vybraly v roce 2006 za obecní kvìtinu podléšku, která spolu se znakem obce tvoøí obecní logo. Koncem minulého roku za pøispìní dotace DSO Orlice byl vybudován na školní zahradì zahradní domek pro výuku ¾ákù naší školy. Je opatøen nejen lavicemi, ale i tabulemi, kde mohou ¾áci uplatnit svoje vìdomosti na èerstvém vzduchu. Mimo tento hlavní úèel je samozøejmì k dispozici dìtem z mateøské školy a mateøského centra. To bylo otevøeno 28. kvìtna 2009 a vìøím, ¾e tak byl uèinìn krok správným smìrem, proto¾e posiluje sounále¾itost k obci, škole a v neposlední øadì i vazby sociální. Maminky s potomky je hojnì u¾ívají. Vzniklo uvolnìním místností hasièské klubovny v budovì základní školy, kdy¾ se hasièi pøestìhovali do podkroví obecního úøadu.
Vra»me se k Voraøské lípì…
Pod ní sedávaly ka¾dý podveèer po Ave Maria ¾eny se svými herdulemi a vyrábìly metrové, pøevá¾nì vláèkové krajky. V Zámìli platilo toté¾ co v sousedním Vamberku „Herdule a palièky - ¾ivot 
je náš celièký“. Jinak tradice nitìné krásy šikovných rukou se dochovala do dnešních dnù a týdnì se na obci schází dvanáct krajkáøek se svou paní uèitelkou. Mrzí mì, ¾e pro nedostatek èasu chodím dnes u¾ jen obdivovat jejich herdule a dílka, tak aspoò výtvory jejich rukou vozím jako pozornost a dávám pøi sváteèních pøíle¾itostech. Tak krajku od nás má starostka ve Francii, další je v bruselském europarlamentu, v Polsku, na Slovensku, v Japonsku a samozøejmì na mnoha místech naší republiky. To, ¾e sama k herduli zasednu, je výjimkou, nicménì tak jednou do roka své srdci blízké vlastnoruèní krajkou potìším.
Høištì U Vagonu bylo tøikrát podpoøeno Krajským úøadem Královéhradeckého kraje – 77 tisíci korunami v roce 2005, 56 tisíci v roce 2006 a loni 27 tisíci, to v rámci projekty "Zámìl v pohybu I-III". ®e na nìm v zimì dobrovolníci postaví mantinely, a pokud je mráz, plochu postøíkají a pak se bruslí. V létì na nìj chodí nejen místní, ale èasto tu zastaví i projí¾dìjící cyklisté, neodolají a zapojí se do her. Soutì¾í tu rodiny proti sobì nebo se poøádají utkání obèanù horního a dolního konce. Prostì pracovitá vesnice s aktivní starostkou. Jaké sny má starostka obce?
Vzhledem k tomu, ¾e se mi zdají sny barevné a v hojné míøe, tak tedy nejprve zateplit tìlocviènu, jen¾e se ¾ádostí o dotaci 6,5 milionu korun ze Státního fondu ¾ivotního prostøedí jsme neuspìli. Druhý sen - rozšíøit budovu obecního úøadu o velkou zasedací a spoleèenskou místnost, gará¾ a zázemí pro hasièe, aby to bylo pod jednou støechou. Tím by se zvìtšily i prostory pro knihovnu, ale tady zatím vùbec nevíme, jak a kde peníze sehnat. A vybudovat dìtské dopravní høištì - plány máme, místo taky, elán nám nechybí. Jen ty neš»astné peníze… V letošním roce máme podepsánu dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje ÈR ve výši 415 tisíc korun na parkové úpravy, výsadbu zelenì a na techniku. S realizací projektu se poèítá zaèátkem roku. Z Programu obnovy venkova jsme podávali ¾ádost o dotaci na optimalizaci a opravu osvìtlení ve výši 600 tisíc korun pro lokalitu bývalé hlavní silnice 14 okolo mlýna. A mezitím se nám v listopadu podaøilo asfaltovým povrchem opravit místní komunikaci v horní èásti obce. Opravu hradila obec z vlastních zdrojù.
Co já vím, Zámìl mìla loni asi nejvìtší výskyt králù na metr ètvereèní. Tìch tøí králù, ochotných obìtovat èas, podrobit se a odolat nepøízni poèasí, bylo dokonce devìt. Pøidám, ¾e letošní výnos Tøíkrálové sbírky, která se uskuteènila 9. ledna 2010, byl v této malinké vesnici 15 542 Kè.
Díky za rozhovor, paní starostko!