Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Kalendárium
Datum:
31.10.2024  06:15
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 



31.10. 1871 se v Uhøinìvsi narodil Ota Bubeníèek, zemøel 10.9.1962 v Mladé Vo¾ici.
Byl to èeský malíø, krajináø. Zpoèátku se ¾ivil jako litograf, ale touha po umìlecké volnosti ho v letech 1899 - 1904 zavedla na pra¾skou akademii umìní k Juliu Maøákovi a dal¹ím osobnostem. Èerpal také z rad a tvorby profesorù Antonína Slavíèka a Rudolfa von Ottenfelda. Bìhem studia získal Purmannovo krajináøské stipendium. Po studiu v letech 1905 a 1906 mu bylo udìleno absolventské Hlávkovo cestovní stipendium.
Studijní cesty podnikl do Mnichova a Paøí¾e, Belgie, Holandska. Rád maloval èeské krajiny s chaloupkami zalitými sluncem, cesty s dalekými výhledy, pole pod vysokou oblohou, staré ko¹até stromy. První výstavy se zúèastnil v roce 1900 v Rudolfinu, po té vystavoval rok co rok. Do vysokého stáøí Ota Bubeníèek kreslil i maloval, vystavoval a stal se jedním z nejoblíbenìj¹ích Maøákovcù vùbec.
 
Datum:
27.10.2024  07:05
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

Anna Ticho byla izraelská umìlkynì, známá svými kresbami Jeruzaléma a jeho okolí.
Narodila sel 27.10. 1894 v Brnì, zemøela 1.3. 1980 v Jeruzalémì.

V roce 1912 emigrovala do Izraele a provdala se za Dr. Alberta Abrahama Ticho, uznávaného oftalmologa. Kdy¾ poprvé pøijela do Izraele, pøivezla si z Vídnì vzpomínky na významné malíøe jako Klimt, Schiele, Kokoschka a staré mistrovské kresby v knihovnì Albertina.

Ticho je známá svými krásnými krajináøskými kresbami Jeruzaléma a jeho okolí, Judských kopcù. Milovala kamenné terasy, staré domy a pova¾ovala to za nejstar¹í krajinu na svìtì. Ticho se soustøedila na pøírodu a kamenitý povrch obna¾ených hor bez lidských stop pomineme-li nìkolik odlehlých domù. Patøila mezi zakladatele umìlecké ¹koly Becalel v Jeruzalémì.

Anna Tichá milovala Jeruzalém Staré mìsto, posedávala i na støechách, kde jí nic neru¹ilo. Její láska k Jeruzalému vytvoøila pøímo mezi ní a mìstem mystické pouto.
Tichovo sídlo v Jeruzalémì bylo pøed nìkolika lety odkázáno Izraelskému muzeu a nyní je vyu¾íváno jako centrum umìleckých aktivit a pro stálou expozici díla Anny Ticho. Vystavovala ve Vídni, Paøí¾i, New Yorku, Amsterdamu, Jeruzalémì a její kresby jsou souèástí slavných sbírek po celém svìtì.
 
Datum:
24.10.2024  07:37
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 



24.10.1953 v Praze zemøel Karel Holan, narozený 4.12. 1893 tamté¾. Byl to èeský malíø, grafik.
Nav¹tìvoval reálku v Karlínì a souèasnì soukromou ¹kolu kreslení M. Boháèe a soukromý ateliér V. Bene¹e a O. Nejedlého. Roku 1913 zaèal studovat architekturu na ÈVUT v Praze. O rok pozdìji byl odveden do armády. V roce 1915 zaèíná studium na pra¾ské Akademii výtvarných umìní. Stává se èlenem Umìlecké besedy a podílí se na pøípravì jejího sborníku ®ivot. Zde také pozdìji publikuje program sociálního umìní a v roce 1924 zakládá spolu s Pravoslavem Kotíkem, Miloslavem Holým a Karlem Kotrbou Skupinu sociálního umìní (pozdìji nazvaná HoHoKoKo). Ve 30. letech skupina spoleènì vystavuje, ve 40. letech cestuje Holan do Paøí¾e a do Itálie. Maluje pra¾ské veduty a samostatnì vystavuje v Praze. Umírá ve vìku 60 let v roce 1953, kdy mu byla v prosinci uspoøádána souborná výstava, té se v¹ak ji¾ nedo¾il.
 
Datum:
23.10.2024  06:04
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


23.10. 1873 v Ku¾elovì se narodil Cyril Mandel, zemøel 16.8. 1907 Velká nad Velièkou. Byl to moravský malíø. Od dìtství se u nìj projevil talent pro kreslení. Studoval v Praze nejprve UMPRUM a poté pøestoupil na AVU k prof. Sequensovi a Hynaisovi, studia ale kvùli du¹evní nemoci nedokonèil. Potýkal se s finanèními problémy a jediný, kdo ho stále podporoval, byl Jo¾a Uprka, který si cenil jeho talentu.
Ve své tvorbì po celý svùj krátký ¾ivot rovnocennì rozvíjel tvorbu krajináøskou, figurální a portrétní v technikách pastelu, akvarele a oleje. Malíø Cyril Mandel patøil k výrazným osobnostem moravského výtvarného umìní pøelomu 19. a 20. století. Pøedmìtem jeho zájmu byla jak portrétní a figurální tvorba, zamìøená na výrazné venkovské typy horòáckého regionu, tak krajinomalba. Patøil k zakládajícím èlenùm Sdru¾ení výtvarných umìlcù Moravských. Zemøel pomìrnì mlád, za nevyjasnìných okolností.
 
Datum:
20.10.2024  07:17
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


20.øíjna 1880 v Kolínì se narodil Rudolf Saudek, zemøel 19.èervence 1965 v Praze. Byl to èeský grafik, malíø, pøekladatel a sochaø. Absolvoval výtvarnou akademii v Lipsku, pozdìji také Akademii výtvarných umìní v Praze. Za druhé svìtové války byl vìznìn v Terezínì. Byl významným sochaøem portrétistou - portrétoval významné kulturní osobnosti, napø. Bedøicha Smetanu, Antonína Dvoøáka, F. X. ©aldu aj.

 
Datum:
16.10.2024  07:06
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

16.10. 1854 v Dublinu se narodil Oskar Wilde, zemøel 30.11. 1900 v Paøí¾i. Byl to dramatik, prozaik, básník, estét a dandy, mistr duchaplné konverzace. Vìèná sláva spoèívá v jeho jediném románu, Obraz Doriana Graye (1891), a v jeho komických mistrovských dílech Vìjíø lady Windermerové (1892) a Jak je dùle¾ité být vá¾ný (1895).

Citát: ®ití je nejvzácnìj¹í vìcí na zemi.
 
Datum:
12.10.2024  07:18
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


12.10.1982 zemøel Václav ©tìtka, narozený 23.10.1893 ve Strmilovì. Studoval malbu ve speciálce prof. V. Hynaise, grafiku u prof. M. ©vabinského na AVU v Praze, profesuru kreslení na ÈVUT tamté¾.

Zamìøoval se na malbu kvìtinových záti¹í, ¾ánrové výjevy a krajinu ji¾ních Èech, portrétoval významné osobnosti, vìnoval se volné grafice. Ilustroval knihu L. Stehlíka Dvì krajanské tváøe, zhotovil loutky a dekorace pro loutkové divadlo a ¹kolu v Kun¾aku. Byl støedo¹kolským profesorem. Samostatnì vystavoval v Mìstském muzeu ve Vodòanech. Ve volné grafice u¾íval pøedev¹ím techniku litografie, ilustroval knihy. Zhotovil loutky a dekorace pro loutkové divadlo a ¹kolu v Kun¾aku.
Byl jedním ze zakládajících èlenù Svazu jihoèeských výtvarníkù v Èeských Budìjovicích. Dlouhá léta pùsobil jako výtvarný pedagog na støedních ¹kolách mezi lety 1922-1943.Je zastoupen ve sbírkách Al¹ovy jihoèeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Mìstského muzea a galerie ve Vodòanech, Mìstského muzea v Èeských Budìjovicích.

 
Datum:
09.10.2024  06:18
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


9.10.1931 zemøel Antal Sta¹ek, narozený dne 22.7. 1843 nedaleko Vysokého nad Jizerou. Antal Sta¹ek, vlastním jménem Antonín Zeman, byl èeský prozaik, básník, autor sociálních románù a venkovských próz, publicista a pøekladatel. Byl otcem spisovatele Ivana Olbrachta. Narodil jako nejstar¹í z deseti synù rolníka a písmáka Antonína Zemana.
V letních dnech jsme nav¹tívili rodný dùm Antala Sta¹ka, kde je velmi dobrá expozice o jeho ¾ivotì. Osobitý romanopisec èeského realismu, vnesl do literatury osudy ¾ivota v Podkrkono¹í. Z díla: Blouznivci na¹ich hor, V temných vírech, O ¹evci Matou¹ovi a jeho pøátelích, Vzpomínky.
 
Datum:
08.10.2024  06:45
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

8.10. 1828 se narodil Franti¹ek Chalupa, zemøel 16.4. 1887 v Praze.
Franti¹ek Chalupa byl èeský malíø a ilustrátor. Nadání ke kreslení se u nìj projevilo velmi brzy. Po studiích v Èeské Lípì ode¹el do Litomìøic a pracoval v litografickém závodì Medau, pøipravoval ilustrace pro èasopis Erinnerungen a nìkteré sám vytváøel.
Cestoval po severních Èechách a Sasku, kreslil hlavnì hrady a zámky. Pozdìji odchází do Prahy, veèernì studuje malíøskou akademii, zapojuje se do kulturního ¾ivota.

Jako malíø se zamìøil výhradnì na krajiny a architekturu, témìø v¾dy z Èech. Jeho ilustrace pøiná¹ely èasopisy Kvìty, Svìtozor a také Zlatá Praha. Vytvoøil i mno¾ství olejomaleb, které zachycovaly napø. chodbu u sv. Jakuba v Praze, Petr¾ílkovy mlýny, tvrz Tuchoraz u Èeského Brodu, zámek v Roztokách u Prahy.

Franti¹ek Chalupa byl i tvùrcem zdaøilých rytin z roku 1857 je¾ zobrazují „Zbytky klá¹tera sv. Jana na Ostrovì u Davle na Vltavì, dal¹í panoramatická rytina tohoto autora zobrazuje kapli sv. Kiliána se zbytky Ostrovského klá¹tera.

Dnes je tento umìlec asi témìø zapomenutý, ale s potì¹ením se mù¾eme podívat na internetu na velmi zdaøilé obrázky jako napø. Tì¹nov Praha, Nostický palác, Cibulka, Hor¹ovský Týn, Týnský chrám, Ivanèice a dal¹í.


 
Datum:
07.10.2024  10:38
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 
7. øíjna 1847 se narodil cestovatel Emil Holub (zemøel 21. února 1902).

Podnikl tøi výpravy do støedu Afriky. Zámìr dosáhnout východoafrického pobøe¾í zmaøili roku 1886 Ma¹ukulumbové, kteøí jej na výpravì pøepadli. Do vlasti pøivezl bohaté sbírky pøírodnin a etnografického materiálu, mimo jiné otisky skalních kreseb, které správnì pøipsal Sanùm. Z díla: Sedm let v ji¾ní Africe, Druhá cesta po ji¾ní Africe a dal¹í - viz wikipedie.
 
Datum:
02.10.2024  07:48
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

2.10.1920 zemøel Max Bruch, narozený 6.1. 1838 v Kolínì nad Rýnem.
Max Bruch byl významný nìmecký romantický skladatel, dirigent a pedagog, který se ¹iroce proslavil svým slavným mistrovským dílem Houslový koncert è. 1 g moll, op. 26, který patøí k nejpopulárnìj¹ím houslovým koncertùm v sólovém houslovém repertoáru. Mezi jeho dal¹í spisové skladby, které jsou stále hojnì sly¹et v koncertních programech, patøí skladby Skotská fantazie Es dur pro housle a orchestr; a Kol Nidrei, op. 47 pro violoncello a orchestr.
 
Datum:
29.09.2024  05:55
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

29.9. 1912 se ve Ferraøe v Itálii narodil Michelangelo Antonioni, zemøel 30.7. 2007. Byl to italský filmový re¾isér a scenárista.

Spolu s Federikem Fellinim a Luchinem Viscontim bývá Michelangelo Antonioni øazen do triumvirátu nejvìt¹ích italských re¾isérù. Vìhlas si získal osobitým stylem, který se stal v kinematografii pojmem. Nejvíce ho proslavil film Zvìt¹enina, za nìj¾ v roce 1967 získal Zlatou palmu v Cannes i nominaci na Oscara.
Michelangelo Antonioni ve svých filmech zobrazoval lidské charaktery a kladl dùraz na jejich osobní a psychologickou stránku. Jeho snímky získaly øadu presti¾ních cen a sám MIchelangelo Antonioni v roce 1995 obdr¾el Oscara za celo¾ivotní dílo.

Z filmù napø. Kronika jedné lásky, Zatmìní, Èervená pustina, ji¾ zmínìná Zvìt¹enina, Noc a mnohé dal¹í.
 
Datum:
21.09.2024  06:56
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

21.9. 1907 v Praze se narodil Zdenìk Tùma, zemøel 14.12.1943. Byl to èeský malíø, krajináø, portrétista, kostýmní návrháø, scénograf a jevi¹tní výtvarník. Od mládí rád kreslil a pozdìji i maloval. Vystudoval reálné gymnázium a pak následovaly roky na AVU, po ukonèení studia vstoupil do Jednoty výtvarných umìlcù.

Dal¹í umìlecké zku¹enosti získal ve Francii, studoval malbu a nav¹tìvoval ateliér Franti¹ka Kupky. Témìø celý rok pak strávil v rybáøské vesnici Collioure u ¹panìlských hranic, kterou proslavila celá øada malíøù. V Paøí¾i se uskuteènila jeho první samostatná autorská výstava, na které prezentoval své kva¹e a kresby, zachycující pøímoøská mìsteèka na jihu Francie. V roce 1939 pobýval ji¾ v Praze.
Po návratu do Èech uspoøádal svou první samostatnou výstavu v Topièovì salonu (1939), dal¹í následovala v roce 1942 ve Vilímkovì galerii. Za svùj krátký ¾ivot vytvoøil desítky scénografických a kostýmních návrhù a podílel se 24 divadelních hrách. Po krátkodobém ne¹»astném man¾elství s Adinou Mandlovou ak. malíø Zdenìk Tùma spáchal 14. prosince roku 1943 sebevra¾du.


 
Datum:
18.09.2024  06:03
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


18.9. 1890 v Prostìjovì se narodil Vladimír Ambros, zemøel 12.5. 1956 tamté¾. Byl to skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog, korepetitor, houslista a organizátor hudebního dìní.

Pocházel z hudební rodiny. Otec Ezechiel Ambros byl zakladatelem zdej¹í hudební ¹koly a a¾ do své smrti øídil pìvecké sbory Orlice a Vlastimila. V osmi letech se Vladimír Ambros zaèal uèit hrát na housle, pozdìji i na klavír. Hudbì se vìnovali i dva Vladimírovi bratøi Emanuel a Jan. Studoval v Brnì u L. Janáèka a u I. Knorra ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho tvorba byla ovlivnìna impresionismem a hanáckým folklorem. Napsal 3 symfonie, symfonické básnì a komorní skladby. Ambrosovo dílo je rozsáhlé, od drobných miniatur, pøes komorní hudbu a¾ po velká díla symfonická a vokální.

 
Datum:
17.09.2024  08:31
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 
EVROPSKÝTÝDENMOBILITY (ETM) je vlajková kampaò Evropské komise, která se ka¾doroènì koná v termínu 16. - 22. záøí.

Cílem je zvý¹it povìdomí obèanù o udr¾itelné mobilitì, upozornit na problémy v dopravì a hledat øe¹ení ¹etrná ke klimatu a ¾ivotnímu prostøedí. ETM je ideální pøíle¾itostí pro obyvatele cílenì vyzkou¹et alternativní zpùsoby dopravy a u¾ít si výsady mìstského prostøedí bez automobilù.

Do ETM se tradiènì zapojují obce, v posledních letech se mohou se svými projekty pøihlásit také iniciativy a neziskové organizace. Vítané jsou v¹echny aktivity na podporu veøejné dopravy, chùze, cyklistiky i dal¹ích forem aktivní a udr¾itelné mìstské mobility.

EVROPSKÝTÝDENMOBILITY 2024: Ná¹ spoleèný prostor
Poøadatelé znovu vyzývají k akci sloganem "Kombinuj a jeï!" Téma leto¹ního roèníku "Ná¹ spoleèný prostor" pak odkazuje na veøejný prostor v na¹ich mìstech a sna¾í se vyzdvihnout mnohé pøínosy, které pro na¹i spoleènost má jeho spravedlivé rozdìlení, a» u¾ se bavíme o bezpeènosti silnièního provozu, míøe hlukového zatí¾ení, zneèi¹tìní ovzdu¹í nebo kvalitì ¾ivota jako takové.

EVROPSKÝTÝDENMOBILITY nás v¹echny zve ke spoleènému rozhodnutí o tom, jak chceme ná¹ veøejný prostor sdílet a ujistit se, ¾e se ka¾dý mù¾e pohybovat bezpeènì, pohodlnì a v pøíjemném prostøedí.

Dal¹í informace vèetnì mo¾nosti zapojení do kampanì a podkladù k leto¹nímu roèníku naleznete na webu Ministerstva ¾ivotního prostøedí.
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
    Star¹í pøíspìvky >>>