Ano, mají pravdu cizinci, co se jí uèí a øíkají jak je tì¾ká. Ale krásná a bohatá!
Nedávno jsem poslouchala rozhovor s naším pøedním odborníkem na jazyk èeský dr. Karlem Olivou. Téma bylo stejné jako v SeniorTipu: Proè je v souèasnosti zaplevelován èeský jazyk anglickými a jinými zpotvoøeninami. Odpovìï nebyla jednoznaèná. Z velké èásti je to zpùsobeno lavinou technických novinek, které se na nás øítí ze všech stran. Mnohé nemají v èeštinì pojmenování. Mo¾ná ho èasem získají, mo¾ná se uchytí název technického výrobku. Ka¾dopádnì dr. Oliva uklidòoval posluchaèe, ¾e èeština se umí s takovými jevy vypoøádat. Nìco pøijme, nìco ne. Pøiznám se, ¾e mì to úplnì neuklidnilo. Ono toti¾ nejde jen o technické novinky. Naše venkovská mròavá samoobsluha zvaná penny pøímo hýøí cizokrajnými názvy potravin.
O vánocích pøi hezkém rodinném setkání padla øeè mj. na cizí jazyky. A jedna mladá dáma nabídla k diskuzi svùj názor: èeština není moc bohatá øeè, bohatší je angliètina. Zeptala jsem se, proè si to myslí. No, já tedy neumím moc anglicky, ale Jarda anglicky umí a øíkal, ¾e angliètina má nejvíce slov.
To asi ano, ale to neznamená, ¾e je nejbohatší. To je asi jako kdybys øekla, ¾e nejkrásnìjší je louka u rybníka, proto¾e tam roste nejvíce kopøiv. A hele, zeptej se Jardy, jak se øekne anglicky mamineèka, mimineèko, dcerunka, tatíèek, ta»ulda, podkovìnka, flintièka, nebo poprchává èi pøipoèùral jsem se.
S láskou vzpomínám na svého dobrého kamaráda Èechoaustralana Boøka Šindlera. Opustil tento svìt pøed nìkolika lety v po¾ehnaném vìku 95 let.
Èasopis VÌSTNÍK Sokola Sydney se v ka¾dém èísle pyšnil jeho èlánky právì na téma bohatost èeštiny. S Boøkovým odchodem odešel i Vìstník. Naštìstí mám nìkteré výtisky uschované a tak jsem do nich zrovna znovu nahlédla. A znovu jsem se zatetelila radostí nad jeho psaním. A to nebyl ¾ádný jazykozpytec, ale právník.
Mùj další australský kamarád, velký èeský vlastenec (ano, ti jsou hlavnì mimo naši republiku), se jednou rozplýval nad tím, jací jsou Slované vzdìlaní u¾ od dávnovìku. V dobì, kdy u nás Jan Hus èeštinu vylepšoval, modernizoval (viz napø. nabodeníèka), hledali Anglièané teprve svùj jazyk a museli si vypomáhat latinou, stejnì jako Francouzi, Španìlé aj.
V ka¾dém pøípadì jsem ráda, ¾e umím dobøe èesky a pova¾uji svùj jazyk za poklad.