Trdelník, medovina, jablka, zapálené svíèky, chvojí. Køiš»álové rampouchy se zavìsily na vìtve nahých stromù a tak z nich vytvoøily hudební nástroje, na které tiše hraje vítr vánoèní koledy. Neslyšnì padá sníh, mrzne a pøitom prší. Chci si vyfotografovat ticho, ale je stydlivé. Jak zahlédne fotoaparát, v¾dycky se nìkam schová.
Odpoledne ja sotva v polovinì a u¾ pøicházejí dámy v èerném, tma a deprese.
Lidská tìla jsou v šoku. Co se to stalo? Jakoby jim náhle nìco chybìlo. Nebude to duše?
Ve dvacátém století dostaly duše obzvláš» zabrat. Jakoby tìlùm pøeká¾ely. Obtì¾ovaly. Nutily je rozlišovat dobro od zla. Laskavost od surovosti. Srdeènost od zbabìlosti. Radily nevra¾dit, neudávat, nelhat, nekrást. ®ít s èistým svìdomím. Mít charakter.
K èemu je dobré takhle se nechat trápit (?), øíkala si tìla.
Není lepší jíst, pít, svlékat kalhoty, stavìt z mincí velehory, blekotat provìøené toté¾ s nále¾itým pathosem?
Prostì se mít?!
Tak proè se náhle cítí tìla jako tìla bez duše?
Kdy¾ má dítì tì¾ké dìtství, nese následky po celý ¾ivot. Kdy¾ má národ tì¾ké dìtství, nese následky nejménì dvìstì let. Ideokraté, jako pilní zahradníci ve slu¾bách všech mo¾ných -ismù, nasázeli bìhem dvacátého století lidem do hlav tolik protichùdných ideologií, ¾e se z toho ¾ijící pøíjemci tìchto plevelù vzpamatovávají ještì dnes, ve století dvacátémprvním. Proto¾e nic tak na tom svìtì neletí jako století, národu se ještì teï toèí z minulosti hlava a bojí se, aby se mu netoèila i z budoucnosti.
Je advent.
Nìco odchází, nìco pøichází. Teï jde o to co. Hlava se toèí i jiným národùm. Na kolotoèi sedí celá Zemìkoule se skrývaným i neskrývaným strachem, ( to jsou ty zkušenosti!) Aby ji neovládla diktatura blbosti. Ony staèí pøírodní katastrofy. Diktatura blbosti vede k neinformovanosti. Neinformovanost k nepochopení, nepochopení k nenávisti, nenávist ke krutosti, krutost ke ztrátám a k bolesti.
Kategoricky se nedá tvrdit nic. Všechno je jinak. A to nevíme všechno!
Je advent.
Proto¾e lidé odjak¾iva poci»ují své slabiny a tou¾í pøitom po dokonalosti, po úspìchu, po zdraví, po lásce a po štìstí, obracejí oèi vzhùru.
Víra tvá tì uzdraví.
Odkud by se jinak bralo pøesvìdèení, ¾e existenci a zdárný vývoj lidstva mù¾e zachránit jen vzájemný respekt, velkorysost, umìní odpopuštìt, snaha pochopit jeden druhého, spolehlivost a pracovitost? ®e u¾ bylo dost plýtvání silami a finanèními prostøedky na nekoneèné a nekoneèné, malicherné šarvátky? ®e u¾ nastal svrchovaný èas vìnovat se prvoøadým metám, jako je poznání zázrakù pøírody a nekoneèného vesmíru? Teprve pak najde uondané lidstvo odpovìdi na své otázky a mù¾e se uzdravit.
Je advent.
Ètyøi kovové nedìle nás postupnì pøivedou k Jeslièkám. Tam by se mìlo obmìkèit i naše srdce. Napøíklad bychom nemìli dopustit, aby rodièe, kteøí nám dali ¾ivot, starali se o nás a¾ do dospìlosti, sna¾ili se zajistit nám vzdìlání, pøièem¾ u¾ nebylo v jejich silách vytvoøit si finanèní zázemí, ne¾ili nadále opuštìní v samotkách vybydlených bytù jako odsouzenci minulé doby. Aby jejich dìti, dnes u¾ sólisti ve svých profesích, nechávaly ty, kteøí je milují, osudu na pospas. V¾dy» staøí lidé jsou u¾ tak dost hendikepovaní rùznými neduhy svého vìku, a také tím, ¾e se nemohou ve své vìtšinì zùèastnit digitálních radovánek, co¾ je zèásti oddìlilo od spoleènosti. Fakt, ¾e internet pøišel pro nì pøíliš pozdì, se nesnadno vysvìtluje vnouèatùm.
Je advent.
Tuny propagaèních letákù na rùzné zbo¾í koketují se zákazníky. Rozkošné vepøové kotlety, vyzývavá kuøecí prsíèka, pøita¾livé hovìzí kli¾ky a jiné neodolatelné vábnièky. Jejich pùvabu, zachycenému z profilu i z ánfasu, vdìèí obchody za to, ¾e pøivádìjí k pokladnám zákazníky jako podle Bedekra, a tak mìní pokladny v pokladnice. Snad jenom stromùm, které za poutavé letáky polo¾ily ¾ivot, bychom se mìli omluvit.
Je advent.
Èas se nachýlil. Pøejme si, abychom my, obèané Zemìkoule, ¾ijící v dvaadvacátém století, neudìlali tomuto století ostudu. Abychom se všichni na svìtì dokázali mít rádi a nebyli v té všeobjímající lásce stále zaèáteèníky.
Advent je doba èekání na svìtlo. Tak a» se nám všem koneènì rozsvítí!
Ludmila Lojdová
* * *
Ilustrace Ludmila Lojdová, https://krystyna-klosowski.beepworld.de/index.htm a https://www.piqsels.com/cs Zobrazit všechny èlánky autorky