Kozy a kozí mléko vyu¾ívá èlovìk od nepamìti. nebo» domestikace divokých koz se uskuteèòovala ji¾ v mladší dobì kamenné. V Evropì se chov koz nejprve rozšíøil zejména na ostrovech v Egejském moøi. Ve starovìku se kozy vyu¾ívaly také k nábo¾enským úèelùm jako obìtní zvíøata. Podle øecké mykologie byly zdivoèelé kozy zasvìceny bohyni lovu Artemis.
Kozí mléko bylo potravou bohù a sám Zeus byl odkojen kozou Almatheou. Velkého rozmachu doznal chov koz ve støedovìku, kdy kozí mléko a maso bylo velmi cenìno. K úpadku dochází po tøicetileté válce s rozvojem chovu skotu. Pøechodné o¾ivení v chovu koz na našem území nastává a¾ koncem 19. století.
Vcelku pøíznivá situace byla pøerušena v období budování velkovýroby, kdy kozy z našeho venkova témìø vymizely. Pøibli¾nì ve stejném období však v chovatelsky vyspìlých zemích jako je Francie. Anglie, Švýcarsko, SRN a Holandsko vykazuje chov koz nebývalou konjukturu. Pøíznivé podmínky pro rozvoj chovu koz v tìchto zemích jsou vysvìtlovány stoupajícím zájmem spotøebitelù a biologicky hodnotné a zdravé potraviny.
Nelze však opomenout i skuteènost, ¾e právì v tomto období probíhala v zemích EHS úèinná regulace nadprodukce kravského mléka, která mohla dát významný impuls pro vìtší orientaci na takovou produkci, která omezována není.
Rozšíøit efektivní chov koz u nás si dalo za cíl novì vzniklé konsorcium Capricorn, které pro chovatele poøádá odborné semináøe zamìøené i na problematiku získávání a zpracování kozího mléka. V Anglii byla zalo¾ena obdobná asociace ji¾ v roce 1984. Má za cíl vyvinout velkovýrobní systém produkce kozího mléka a realizovat program získávání hygienicky nezávadného kozího mléka. Ekonomické studie v Nizozemí ukazují, ¾e perspektivní a efektivní mohou být kozí farmy aspoò s dvìma sty kozami s prùmìrnou roèní dojivostí vìtší ne¾ l000 litrù mléka.
Tyto velké farmy realizují vìtšinu své produkce ve spoleèných sýrárnách, jejich¾ výrobní program zahrnuje a¾ 50 rùzných druhù sýrù, které se pro svou specifickou chu» staly vyhledávaným obchodním artiklem.
Malé farmy se nejèastìji orientují na vlastní zpracování a na vlastní prodej produktù. Tento zpùsob se asi prosadí i u nás, pøípadné obavy našich spotøebitelù, ¾e produkty z menších farem nebudou odpovídat pøíslušným hygienickým normám nemají opodstatnìní.
Velmi èasto se chu» kravského mléka potlaèuje. Konzumaci mléka s ménì intenzivní "kozí" pøíchutí je mo¾no zpøíjemnit rùznými pøísadami. Napøíklad ve Švýcarsku je oblíbený koktejl pøipravený ze ¼ 1 kozího mléka a dvou polévkových l¾ic medu. Kozím mléko by se mìlo pít zásadnì jen èerstvé a dobøe vychlazené, nebo» skladováním a zahøátím mléka se typické pøíchutì kozího mléka zpravidla výraznì zesilují. Kozí máslo mù¾e nezasvìceného spotøebitele pøekvapit netypickou bílou barvou, která je zpùsobena menším obsahem karotenu v kozím mléce.
A¾ na nìkolik výjimek je obsah všech slo¾ek kozího mléka prakticky témìø shodný s mlékem kravským. Není sporu o tom, ¾e k souèasnému velkému zájmu o kozí mléko u nás pøispívají informace o jeho léèivých úèincích, které se šíøí rùznými zpùsoby, vèetnì televize a tisku. Podle nich pravidelné pití kozího mléka pøíznivì pùsobí pøi léèení nervových poruch, odstraòování následkù stresu, úzkosti a poruch koncentrace.
Údajnì na nìkterých zahranièních ko¾ních klinikách se kozí mléko pou¾ívá také pøi léèení zarudlosti kù¾e a rùzných vyrá¾ek. Z kozího másla se také vyrábìjí rùzné masti, šampony, mýdla, které mají úèinek pøi revmatických bolestech a artrózách.
Nelze opominout i zajímavé výsledky z nìkterých výzkumných prací vycházejících z poznatku, ¾e kozy netrpí rakovinou. Z nich se však samozøejmì ještì zdaleka nedá pøisuzovat kozímu mléku nebo preparátùm z nìho pøipravenými úèinnost preventivních prostøedkù proti tomuto onemocnìní. I kdy¾ k tìmto informacím lze mít mnoho podstatných výhrad, nìkteré mohou mít své racionální jádro a nelze je proto paušálnì odmítat. Napøíklad jedna anglická lékaøka zjistila u nìkterých svých pacientù trpících silnými migrénami alergie na kravské mléko. Po jeho náhradì mlékem kozím se jí podaøilo jejich stav podstatnì zlepšit.
Potravinovými alergiemi trpí dnes pomìrnì velké procento dìtí a kojencù u nich¾ kromì rùzných vyrá¾ek a záchvatù bývá zjiš»ován i celkovì slabší vývin. V tìchto pøípadech zámìna kravského mléka za kozí je èasto úspìšná .
Dobré zkušenosti byly v tomto smìru získány i nìkterými našimi lékaøi. Vývoj pokroèil tak daleko, ¾e v øadì výrobkù sušené dìtské vý¾ivy se kravské mléko nahradilo kozím.