Jistì ka¾dý z nás nìkdy, nìco, nìkde hledal, proto¾e to nenašel na svém, nebo obvyklém místì. Pokud je to náhodná potøeba, nebo akutní roztr¾itost, vyskytující se jednou za èas, není tøeba tomu vìnovat vìtší pozornost. Staèí, pøi troše štìstí v krátkém èase potøebnou vìc najít a zklidnit si adrenalin. Správnì, potøebnou vìc, tím je myšleno vìc obecnì, to znamená rùznou, nikoliv tu samou, opakovanì.
Stane se ovšem, ¾e mizí z našeho dosahu vìc denního u¾ívání, nezamìnitelná, objemovì nepøehlédnutelná a stále ta samá, nìkolikrát dennì. Tou nezamìnitelnou vìcí u nás jsou brýle. Brýle mé man¾elky, pochopitelnì dioptrické, se speciální úpravou skel a obrouèkou vyšší cenové úrovnì. Dá se øíci pøedmìt vyšší hodnoty. Ztráta takového pøedmìtu je nejen ztrátou finanèní, ale i ztrátou pocitu spoleèenského zaøazení, proto¾e jde o brýle svìtoznámé znaèky, z nich¾ ka¾dý pozná, ¾e jedinec, který je nosí, na to má.
Je neuvìøitelné, jak se èlovìku, v okam¾iku, kdy nìco hledá, zmìní fyziognomie. V oblièeji se prý zraèí celý ¾ivot i osud èlovìka. Co spatøíte ve chvíli, kdy èlovìk zaène nìco hledat? Dostavuje se to postupnì a pozvolna se to mìní, podle toho, jak dlouhou dobu vy¾aduje onen pøedmìt k nalezení.
První minuty, kdy man¾elka hledá ve svém nejbli¾ším okolí v kuchyni, kde má brýle nejèastìji po ruce, jde o zoufalství. Teï jsem tam ty brýle mìla. A jsou pryè, sakra. Po ètvrt hodinì se dostavuje panika. To ji¾ zaèíná hledání v obýváku, kde je mno¾ství skrýší, kde by se brýle mohly ocitnout.
Za pùl hodiny ji¾ fyziognomie vyjadøuje bezradnost. Hledání se prostorovì rozšiøuje o lo¾nici a pøedsíò. Vzápìtí, kdy hledání pøechází do koupelny, pøichází strach. Pøi neúspìšném hledání v koupelnì, opakovanì otevíraných dvíøek, šuplíkù a pouzder ji¾ jde o urèitou podrá¾dìnost. Trpìlivost pøechází do vzteku.
Samozøejmì, kdo by byl klidný, kdy¾ brýle nejsou k nalezení ani v šatnì. Hledání pokraèuje do posledního prostoru, který je vyhrazen pro pracovištì man¾ela. To se ji¾ dostavuje pocit ztráty, nìkdy doprovázený vzlyky, nebo i blí¾ícím se pláèem. Do hledání se zapojuje i man¾el, sna¾ící se pøedevším povzbudit nápadnou sebelítost man¾elky. Zaèínají oba hledat od samého zaèátku, v kuchyni. Postupnì prochází zmìnou fyziognomie i man¾el, zatímco man¾elku ji¾ definitivnì uchopil smutek.
Náhoda pøeje pøipraveným, øíká se. Man¾el bývá na náhodu lépe pøipraven a v prostoru koupelny, nìkdy i lo¾nice brýle najde, pøikryté ruèníkem. Je spokojen a man¾elka se rozpláèe štìstím. Fyziognomie opìt vyjadøuje celý osud a ¾ivot èlovìka.
Pøemysl Èasar
* * *
Ilustrace Eva Rydrychová
Poznámka redakce: Všem ètenáøùm, kterým se texty Pøemysla Èasara líbí, doporuèujeme shlédnout jeho profesionální videa, která jsou dùkazem jeho mnohostranných kreativnì tvùrèích schopností:
https://www.youtube.com/channel/UC8pt32vnBbMOpKocDLNGaPA
Hledání