S. K. Neumann - mu¾ mraèný
Stanislav Kostka Neumann ( 5. èervna 1875 - 28. èervna 1947)
Nemám v úmyslu zabývat se kritikou díla této kdysi komunistické ikony. Básník to byl nespornì talentovaný, èlovìk hodnì rozporuplný. Je mo¾ná pøíznaèným paradoxem, ¾e jeho vztah k pracujícím byl podobný jako Marxùv k dìlníkùm. O Marxovi se mo¾ná s malou nadsázkou traduje, ¾e snad nikdy nepotkal ¾ivého dìlníka. Podobnì to platilo i o èeském básníkovi.
Jeho otec byl pùvodem polský šlechtic s pøedky s modrou krví (odtud i Kostka ve jménu). Èasto a rád to zdùrazòoval, ostatnì i pùsobil velmi distingovanì, asketicky. Pokud ovšem zrovna nebyl „spoleèensky unavený“, co¾ v mládí býval èasto. Aè nedokonèil ani studium obchodní akademie, byl bezesporu vzdìlaný a podle pamìtníkù i literárnì velmi aktivní, pracovitý. Zajímavou postavou byla jeho první man¾elka Kamilla, rozená Krénová, dcera pra¾ského holièe, snad s italským rodokmenem. O orgiích, které se konaly v proslavené „olšanské vile“ se v Praze na konci devatenáctého století šeptalo dost nahlas a zdá se, ¾e paní Kamilla nebyla jenom trpnou hostitelkou.
Zapáleným marxistou se básník stal a¾ po válce, tomuto období jeho ¾ivota se vìnovat nechci. Stejnì pøiznávám pøedem, ¾e jeho „satanské“ období patrnì bylo døíve, ještì v èasech „olšanských“. Pro poøádek bych chtìl vysvìtlit, ¾e povìstná vila byla majetkem básníkovy rodiny. Jeho otec, advokát a jinak také øíšský poslanec, zemøel brzy, rodina nebyla nijak hmotnì zajištìná a pìtiletý Stanislav se pohyboval mezi peèujícími tetièkami a skoro chudobou. S první ¾enou mìl básník dvì dìti, syna známe jako pozdìjšího herce Národního divadla( televizní a filmoví diváci urèitì jako pohádkového krále, který odvolává, co odvolal). Po rozchodu man¾elù vila zùstala Kamille a ta pozdìji, aby u¾ivila rodinu, zalo¾ila pomìrnì úspìšné nakladatelství.
Jsme v roce 1904. U¾ pomìrnì známý básník a publicista opouští rodinu, rozchází se se svou ¾enou a odjí¾dí do Vídnì s novou láskou - brnìnskou krasavicí Bo¾enou Hodaèovou. První ¾enì nechává doma dvì malé dìti a také prostor pro nové pomìry, tøeba se spisovatelem a re¾isérem Arnoštem Procházkou. Pár se ubytuje s pomocí dávné Neumannovy kamarádky Marie Majerové, ale vydr¾í asi rok. Vyschly finanèní zdroje, zdá se, ¾e básníka mohou dostihnout i problémy s vydáváním anarchistického Nového kultu. Tam se peníze, svìøené dìlníky na jeho vydávání, poztrácely za podivných okolností. Mladý pár se stìhuje do krásné pøírody v okolí Brna, nejprve k rodièùm mladé milenky do Øeèkovic, potom do Bílovic. Je to doba plná zvratù. Spíše nouze, jednou nahoøe, èastìji dole. Do toho dítì, dcera, pro otce nepøíliš chtìná. Nevím, do jaké míry lze brát vá¾nì opo¾dìné vzpomínky druhé Neumannovy ¾eny. Ostatnì brali se po delší známosti, v dobì, kdy vztah u¾ vyprchal. I z mnoha jiných svìdectví se ovšem zdá, ¾e básník nebyl zrovna vzorný èlovìk ani man¾el. Vzpomínky dru¾ky umìlce nejsou pøíliš pøíjemné ètení. Opilec a hulvát pøekrývá umìlce, slunce laskavé pohody zasvitne zøídka do krásného kraje mnoha básníkù. Pøedstava kazatele nového kultu, který své dru¾ce a matce jejich dítìte doporuèuje, aby chcípla, kdy¾ se do¾aduje èerstvého vzduchu. Nebo pokøivené pøátelství s podivným Rudolfem Tìsnohlídkem, které vyústí v odchod milenky do Tìsnohlídkovy domácnosti a jejich doèasnému sou¾ití. Neumann, pokøikující pod jejich okny na svou doèasnì nevìrnou dru¾ku: ty kurvo. Bylo to nesourodé sou¾ití dvou odlišných lidí, které spojoval stejnì podivný vztah. Rozchody a návraty, nevìry a usmíøení, nakonec i man¾elství po více ne¾ desetiletém vztahu.
„Mraèný mu¾“ S. K. Neumann ke konci ¾ivota promìnil i své nábo¾enství. Od satanismu a anarchismu pøešel na rudou víru uhlíøskou a stal se dokonce i jistou komunistickou ikonou. Ale to by byl jiný pøíbìh, stejnì jako další ¾ena, která pøišla do jeho ¾ivota pozdìji. Tì¾ko popiratelnou pravdou je, ¾e patøil k tìm umìlcùm, kteøí nìco jiného kázali a nìco èasto opaèného ¾ili.
Josef Hejna
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora