Bylináø zaèneme jednou z prvních na jaøe kvetoucích bylin, èasto pìstovaných i v zahradách napø. na skalkách.
Jaterník podléška
Jaterník je léèivá rostlina, pou¾ívá se hlavnì list, nìkdy i s kvìtem, mladé listy bez øapíkù se sbírají tìsnì po odkvìtu a suší se pøirozeným teplem.
U¾íval se pøi nemocech jater a ¾luèníku. Pokud se lépe podíváme na jeho listy, napadne nás, jak asi tato rostlina získala své rodové jméno. Latinské i èeské rodové jméno je odvozeno od podobnosti tvaru listové èepele s tvarem jaterních lalokù (latinsky hépar=játra).
Její trojlaloèné listy opravdu pøipomínají játra a tato skuteènost také døíve pøedurèila, ¾e se jaterníkem budou léèit nemoci jater. Jeho druhové jméno podléška (a jeho lidové názvy podlístka nebo podlíška) jsou zase odvozeny z toho, ¾e tato bylina èasto roste pod lískami.
Tato vytrvalá bylina dorùstá do výška 8 - 25 cm. Má døevnatý, šupinatý oddenek za kterého vyrùstají nejprve bezlisté stonky nesoucí kvìty, pozdìji pak listy. Lodyha je chlupatá, bezlistá, listy pøezimují. Listy jsou ko¾ovité, øapíky a èepele mají na rubu chlupaté, na povrchu pak lesklé, zespodu nìkdy nafialovìlé.
Kvìty jsou fialové, rù¾ové, ale nìkdy i bílé. Kvetou na jaøe od bøezna do kvìtna.
Plod: na¾ka s masíèkem; semena rozšiøují mravenci
Stanovištì: stinné listnaté lesy, køoviny; u nás je rozšíøena od ní¾in do pahorkatin.
Rozšíøení: Evropa, Východní Asie a Severní Amerika
Praktický význam: slabì jedovatý (obsahuje protoanemonin), léèivka (saponiny, glykosidy, tøísloviny) – døíve nemoci jater a ¾luèníku, je moèopudný. V minulosti se stonkù jaterníku u¾ívalo jako náhra¾ky èaje.
Jaterník se pìstuje i v zahradách, oblíbené jsou zejména hybridy s kvìty rù¾ovými, purpurovými, bílými, modrými nebo plnokvìté. Pro své velmi brzké kvetení bývá oblíbeným doplòkem na skalkách, by» má oproti vìtšinì skalnièek ponìkud jiné nároky: vyhovuje mu polostín a vlhèí pùda. Mno¾í se dìlením trsù na podzim.
Nepatøí mezi ohro¾ené druhy rostlin.
Miluše Daòková
Ilustrace: Vendula Arnoštová, Alena Pakostová