Èekanka obecná, Cichorium intybus
Lidové názvy: pocestník, cikorka, nìmecká káva, koøení sv. Petra, èagánek, strá¾ce cest, èekanec, hanièka, intubus, koøení kozího cecku, snoubenka slunce
Kombinace s ostatními bylinami:
Jableèník, heømánek, øepík, tøezalka.
Èekanku najdeme v prachu cest a je to rostlinka, kterou mnozí z nás pøehlí¾í. Krásnì modrá, ale mnohdy zaprášená kvítka se vìtšinou krèí na úvozech polních cest, luk a strání. Pøesto má léèivé úèinky a nálev z ní obsahuje protizánìtlivé slo¾ky, pomáhá vyplavit prach a oèí a také pùsobí proti zánìtu spojivek.
Èekanka kvete od èervence do øíjna. Její kvìty jsou v rùzných tónech modré barvy. Právì díky modré barvì kvìtù pravdìpodobnì vznikl i èeský název této rostliny - èekanka, kdy modré kvìty èekanky lidem pøipomínaly modré dívèí oèi, které marnì èekají na návrat svého milého z vojny.
Vyu¾itelné jsou všechny její èásti
Koøen èekanky je nejvhodnìjší sbírat brzy na jaøe èi na podzim pøedtím, ne¾ pøijdou první mrazy. Po sbìru a oèištìní se koøen naøe¾e na kousky a ulo¾í na stinné, suché a dobøe vìtrané místo, kde se suší pøi teplotì do 50 °C.
Kvìt - nejlepší dobou pro sbìr kvìtù je pozdní odpoledne. Kvìt se sbírá za slunného poèasí. Sušíme rychle na vzdušném místì. Sušením pøichází o svou typickou modrou barvu.
Bylinka má rozvìtvenou, vysokou, pøímou, tuhou a trochu osrstìnou lodyhu. Po nalomení roní mléènou š»ávu. Lodyhu zdobí modré kvìtní úbory. Kvìty se otevírají pouze ve sluneèných dnech. Kvete od èervence do záøí.
Látky obsa¾ené ve š»ávì z èekanky mají pøíznivý vliv na trávení, èinnost jater, sleziny, ¾luèníku a slinivky bøišní. Pou¾it se dá také jako mast na ekzémy nebo vøedy. Pou¾ít se dá rovnì¾ jako oèní kapky pøi zánìtu spojivek - vyu¾ívá se pouze kvìt. Èekanková mast prospívá také rùstu vlasù.
Odvar
1 l¾ièku jemnì nasekané usušené èekanky povaøíme v 1/4 l vody, necháme 10 minut odstát, pøecedíme a popíjíme chladný, ráno a veèer 1 šálek pøi chorobách moèového mìchýøe, ¾luèníkových potí¾ích a po ¾loutence.
Èajová smìs
Smícháme 1 l¾íci kvìtù èekanky, 1 l¾íci maøinky vonné, 2 l¾íce pampelišky a 2 l¾íce rozrazilu, 1 l¾ièku smìsi spaøíme 1/4 l vody, necháme 5 minut vylouhovat, scedíme a u¾íváme 2 šálky dennì pøi ¾loutence a jaterních chorobách.
Úèinky èekanky znali ji¾ staøí perští mágové, kteøí ji vyu¾ívali jako léèebný i magický prostøedek. Dnes se také vyu¾ívá a je známá jako náhra¾ka kávy s názvem cikorka. Pøi pra¾ení vzniká karamel, který dává produktu sytì hnìdou barvu. Pra¾ená èekanka je také hojnì vyu¾ívána pivovarníky pro vylepšení chuti piva.
Cikorka se jako náhra¾ka zrnkové kávy v Evropì rozšíøila hlavnì v letech tzv. kontinentální blokády, kterou v roce 1806 vyhlásil Napoleon I. proti Anglii a která uzavøela evropské trhy veškerému anglickému zbo¾í ze zámoøí, tedy i dovozu kávy a tøtinového cukru. Díky tomu se rozšíøila v Evropì výroba cukru i cikorky. První výrobna cikorky v Èechách v Mochtínì u Klatov pracovala ji¾ na zaèátku 19. století.
Bylinku milenci pova¾ovali za èarovnou, pøinášející jim štìstí v lásce. Kdo vyryl její koøen na sv. Jakuba jelením parohem ze zemì, mohl získat lásku èlovìka, po kterém tou¾il. Èekanka utr¾ená na den sv. Petra zase zjednávala lásku té osoby, která se rostliny dotkla. Stejné úèinky mìla i èekanka vyrytá bosýma nohama na Velký pátek.
Salát z mladých listových výhonkù èekanky znali ji¾ staøí Egyp»ané a Øímané. Doktor Galenos zdùrazòoval léèivé a posilující úèinky a nazýval ji - pøítelkyní jater. Mattioli napsal: ...èekanka je výborná proti rozpálení jater a vnì ¾e se má vaøit s jeèným sladem a pøikládat tìm, kteøí mají bolest v hrdle nebo v po¾eradle. V 19. století charakterizuje úèinky nálevu S. Kneipp: Thé èekankové odstraòuje hleny ze ¾aludku, odnímá pøebytek ¾luèi, èistí játra, slezinu a ledviny a vyvádí chorobiny moèí.
Co øíká o èekance herbáø z roku 1899:
Èekanka má koøen masitý, hoøkou mléèní š»ávou naplnìný, lodyhu pøímou, èasto nìkolik stop vysokou. Kvìty jsou barvy modré. Roste na mezích a podle cest. Pìstuje se té¾, ponìvad¾ z koøene vyrábí se surogát kávy, tak zvaná cichorie.
Cukrovaný koøen tento dává se dítkám, které mají škrkavky. Také se dává proti ¾loutence a blednici. U¾ívá se té¾ co rozpouštìjící lék proti zácpì a zašlemování ¾aludku i støev, zvláštì pochází-li ono od zlaté ¾íly.
Vezmou se 2 - 3 loty koøene a svaøí se v mázu vody a¾ na polovic a pak se u¾ívá po l¾íci odvar tento. Také lisuje se š»áva koøene a pøimíchá se jí 3-4 l¾íce do šálku kávy nebo polévky.
Voda upravená z kvìtù sílí zrak a sproš»uje lidi mnohých bolestí.
Proti chrkání krve u¾ívá se š»áva z koøene; pro souchotináøe svaøí se 2 - 3 loty koøene sušeného v 2 mázech vody pùl hod. a pije se pak po šálku.
Proti køeèím a bolestem podobným pije se odvar kvìtù.
Š»áva rostliny má tý¾ úèinek jako š»áva z koøene.
Také proti zánìtu oènímu u¾ívá se odvar èekanky a chrpy, v stejných dílech smíšené.
… a nakonec krásné veršování o èekance jsme našly na internetu:
Èekanka
Èekanka v trávì na milého èeká.
Vrátí se, nebo nevrátí?
Z modrého oka slza k zemi stéká,
kapièka rosy, pozdrav do daleka,
a slunce ji hned pozlatí.
Tak v ¾áru nebes slza rozplyne se
v tom nekoneèném èekání.
Kde je mùj milý – v poli? V lese?
Nikdo jí zprávu nepøinese,
nikdo se po nìm neshání.
Text:Miluše Daòková
Ilustrace:Václava Arnoštová, Alena Pakostová
Další èlánky bylináøe: