Chvála hmyzu
V této chvále zabrousím na chvíli do rajónu entomologùm. Vím, ¾e vìtšina lidí, do které patøí i má malièkost, hmyz zrovna nemiluje a nechválí, proto¾e s ním má po høíchu špatné zkušenosti. Šváby v bytì, komáøí štípnutí nebo dokonce klíštì zavrtané nìkde na choulostivém místì prostì chválit nelze! Mo¾ná bych mìl dokonce název této chvály zmìnit na „obdiv hmyzu“. Pøesto však bychom mohli souhlasit s hezkým textem Voskovce a Wericha, kteøí v jednom „Vyznání lásky“ zpívávali:
„Pøejte ¾ivot chudé štìnici, neutopte blechu na l¾íci, co kdy¾ má randez vous s jepicí, která ji má stejnì ráda, tak jako já rád mám vás!“
Kdy¾ si uvìdomíme, ¾e podle údajù v nejrùznìjších encyklopediích i na všech mo¾ných chytrých internetových stránkách je hmyz nejpoèetnìjší a také nejrùznorodìjší skupinou ¾ivoèichù na naší zemìkouli, pak chvála tìchto podivuhodných tvorù by mìla být bezproblémová. Do této ¾ivoèišné tøídy patøí toti¾ více ne¾ polovina všech známých ¾ijících organizmù a poèet existujících druhù se odhaduje na 6 a¾ 10 milionù! A ještì jeden ohromující údaj – hmotnost veškerého hmyzu na Zemi je prý vìtší, ne¾ hmotnost všech ostatních ¾ivoèichù dohromady! Chtìl bych ovšem vidìt èimana, který by to pøesnì provìøil…
Hmyz byl v¾dycky na Zemi v èele vývoje celé ¾ivoèišné øíše. Hmyzí havì» byla mezi prvními, kdo vylezl nìkdy na poèátku prvohor z moøských vod a zaèal se mno¾it na souši. Ta havì» se mno¾ila a mno¾ila a vyvíjela a vyvíjela rychlostí z hlediska historického vývoje ¾ivoèichù vskutku nevídanou i bìhem následujících druhohor. A tak hmyzích druhù bylo najednou nìkolik miliónù a hmyzí jedince by zcela jistì nikdo nikdy nespoèítal!
Rùzné druhy hmyzu se hravì dokázaly pøizpùsobit doslova všem prostøedím – pozemskému, nadzemskému i podzemskému. Po zemi dovedou nejen chodit, bìhat, skákat, plazit se a válet, ale také se do ní zavrtávat, dovedou ve vodì plavat hned nìkolika styly, ale plavou i pod vodou a pøitom tøeba i bøichem ke hladinì, po které dovedou i chodit, co¾ je zále¾itost naprosto bezkonkurenèní a po nich to prý snad dokázal u¾ jen Kristus. Velká èást hmyzu dovede létat ve vzduchu dopøedu i pozpátku, o stání na místì ani netøeba hovoøit, tak¾e ptáci mohou jen závidìt, snad s výjimkou kolibøíkù.
Zástupci této ohromné øíše mají na svém kontì celou øadu celosvìtových ¾ivoèišných rekordù. Tak tøeba milimetrová blecha vyskoèí do výšky a¾ 20 cm, do dálky 35 cm, co je tedy 200x, respektive 350x více ne¾ sama mìøí! A samozøejmì skáèe po perfektní balistické køivce s optimálním úhlem 45 stupòù. Frekvence køídel vá¾ek je ú¾asná a zrychlení pøi startu i zastavení ve vzduchu je neuvìøitelné. Pracovitost vèelek je povìstná, i kdy¾ si prý samy nejvíce vá¾í svých ¾ihadel, a vosy a sršáni je mohou pou¾ít dokonce mnohokrát. Mravenèí dìlnice pak unese a¾ 32x t쾚í pøedmìt, ne¾ sama vá¾í. No, a ¾e švábi vydr¾í bez potravy tøeba celý rok a hravì pøe¾ijí i atomový výbuch, to je u¾ také dlouho známo.
Myslím, ¾e bychom se mohli od hmyzu lecèemu pøiuèit a napøíklad zejména zamilovaní by jistì pøivítali tak bájeèné feromony, jako mají snad všechny druhy hmyzu.
Vèely, vosy, sršni, èmeláci a mravenci pak u¾ pradávno dospìli k sociálnímu zpùsobu ¾ivota v ohromných spoleèenstvech, ve kterých dochází ke specializaci rùzných skupin. Nejdále se v organizování svých kolonií dostali právì mravenci, kteøí jsou skvìlými staviteli, chovateli, sbìraèi a také lovci a bojovníky. A ponechme radìji stranou fakt, ¾e mají v èele mraveništì jednu jedinou královnu. Kam se na nì my lidi hrabeme!
A na konci této „hmyzí chvály“, která naštìstí nebyla moc dlouhá, mohu jen doufat, ¾e se na mne nebudou pøíliš zlobit entomologové nebo známý zpìvák -„vá¾kaø“ Dan Bárta. Tedy – pokud se jim náhodou dostane tento text pøed oèi, co¾ ale asi nehrozí.
