Chvála dalších fyzikálních sil
Aèkoliv jsem u¾ vychválil celou øadu sil mechaniky, ještì to zdaleka nestaèí, je tøeba si posvítit i a nìkteré další, kterých je habadìj. O nìkterých jste mo¾ná dosud ani neslyšeli, ani neèetli, co¾ je zøejmì i zásluhou toho, ¾e to jsou síly tak zvanì zdánlivé. Kdo se ale nenechá odradit, ten uvidí, ¾e neprohloupil.
Se silou setrvaènou i odstøedivou se mù¾eme setkat tøeba v tramvaji anebo v autobuse, kdy¾ se brzdí nebo kdy¾ se zatáèí, ale asi nejvìtší praktický význam má další zdánlivá síla – pojmenovaná podle pana Coriolise. Je dosti podobná síle odstøedivé, ale pøece jen se trochu liší a urèitì je zajímavìjší. Jak síla odstøedivá tak i síla Corilolisova mají co do èinìní s rotaèním pohybem a jejich projevy jsou zajímavé zejména na povrchu a v atmosféøe naší rotující planety. Zatímco odstøedivá síla pùsobí na jakoukoliv hmotu èi tìleso v¾dy a nezále¾í na tom, zda jsou v klidu nebo se pohybují, Coriolisova síla vzniká pouze za pøedpokladu, ¾e ta hmota èi ta tìlesa se vùèi rotující Zemi pohybují. Bohu¾el to není tak jednoduché, pøi tom pohybu se ještì musí mìnit jejich vzdálenost od osy otáèení. Navíc asi teï leckdo tuší, ¾e si ohøívám svou ponìkud ji¾ vychladlou meteorologickou polívèièku. Tak musím radìji brzdit, abych neodradil, a pouze uvedu dùsledky toho všeho.
Na naší zemìkouli ka¾dá pohybující se hmota díky zdánlivé Coriolisovì uchylující síle – pota¾mo díky zemské rotaci – se uchyluje na severní polokouli doprava od smìru pohybu a na ji¾ní polokouli doleva. Tímto efektem jsou ovlivnìny na pøíklad známé pravidelné vìtry – pasáty. A snad není tøeba pøipomínat, jak tyto vìtry pomáhaly pøi objevování Ameriky.
Pro jistotu si vypomohu dalším malým obrázkem. Na nìm je schematicky znázornìno proudìní kolem tlakové ní¾e na severní polokouli poblí¾ Islandu. Síla zpùsobená tlakovými zmìnami je znázornìna modrými šipkami a èervené šipky znázoròují sílu Coriolisovu. Výsledné proudìní proti smìru hodinových ruèièek pak pøedstavují šipky èerné. Na ji¾ní polokouli míøí èervené šipky doleva a výsledné proudìní vzduchu je po smìru hodinových ruèièek.
Corriolisova síla pak mù¾e na pøíklad i za to, ¾e øeky tekoucí na severní polokouli od severu smìrem k jihu mnohem více vymílají své západní bøehy, zatímco øeky tekoucí od jihu na sever bøehy východní. Dùkazem toho jsou velké sibiøské øeky. A ještì nìco – není zcela pravda, ¾e voda vypouštìná z vany se v¾dy stáèí v jednom smìru severnì od rovníku a v opaèném od této nejdelší rovnobì¾ky na jih, a ¾e za to mù¾e Coriolois. Tato síla je zejména v oblastech kolem rovníku velmi slabá a mnohem více zále¾í na poèáteèním neovlivnitelném impulsu pøi vyta¾ení zátky. Zajímavé, ¾e?
A nyní obrátíme krátce pozornost k dalším slabým silám, které lidem také chvályhodnì pomáhají. Jsou to na pøíklad povrchové kapilární síly, které pomáhají laborantùm, nebo síly osmotické, které nám pomáhají pøi rùzných filtracích. Snad je známo, ¾e ve všech tìchto pøípadech se pracuje s kapalinami a nìkdy i s takovými, které nám velmi chutnají.
Nesmíme zapomenout na další, tentokrát velké síly elektrické, pøi nich¾ se ve hmotì zpoèátku dìje nìco doslova nevídaného, ale pak … Jistì je známo, ¾e elektøina je, kdy¾ tøeme tyè. Ménì u¾ je známo, ¾e kdybychom dovedli podchytit statickou elektøinu z našeho ovzduší, mìli bychom energeticky i ekologicky po starostech. V¾dy» na naší zemìkouli vzniká v ka¾dém okam¾iku a¾ 2000 bouøek! Ké¾ bychom mìli poøádné kondenzátory a baterie. Navíc by se mo¾ná rázem na svìtì vyrovnal rozdíl mezi státy mající zásoby ropy a zemního plynu a mezi tìmi, které tyto zdroje nemají, a to se všemi dùsledky na svìtovou politiku! Ovšem chválit elektøinu, bez ní¾ bychom si svùj ¾ivot u¾ nedovedli pøedstavit, je nošením døíví do lesa!
A nakonec ještì u¾ jen pár øádkù o chvályhodných neviditelných silách mezi malými a nejmenšími èásticemi hmoty, kterým stále tak nìjak nedùvìøujeme. Pravdou je, ¾e do tohoto mikrosvìta vidí opravdu jen málo lidí, ale další pravdou také je, ¾e – a» si øíká, kdo chce co, chce - bez atomové energie se lidstvo prostì neobejde…
